Pasifae

Řekli byste, že v Stuartovi špetka dobra není, ale všechno rázem změnil kratší hovor telefonní... aneb bravurní nápad, režie, herci a schopnost zahrát s malými prostředky obří divadlo pro diváky i ne/hrdiny filmu, jenže naprosto šílená psychologie (to slovo bych měla dát do uvozovek) postav by se hodila spíš do pohádky o tom, kterak se hajzl v dobrotisko obrátil. Čili jakou cenu má napravení někoho, jehož napravenost trvá potud, dokud nad ním visí hrozba výprasku? Nebo to bylo myšlené jako metafora k lidstvu nacházejícím se ve vývojovém stadiu tříletého kluka, který nebude štípat a okrádat o bonbóny ostatní děti a vůbec předstírat andílka, pokud nad ním bude stát někdo s vařečkou v ruce? V tom případě ten plný počet dám.

Angie, Angie, you can't say we never tried...

Na tohle víno bacha, sice je zralé, ale taky tak rudé, že po něm hrozí hodně vypráskaná kocovina. To, co dělí moje hodnocení od odpadu, jsou herci, ale ani ti nezabránili tomu, abych tenhle vinařský exkurz svého času nepovažovala za nejslabší Vorlíčkův počin. To jsem ovšem ještě netušila, co s potenciálem mnoha filmařů udělá takzvaná svoboda a demokracie.

Ano ano, pro Vláčila jako stvořené, ale proč vždycky všechno sázet na jednu kartu a na jedno jméno. Tím spíš, že Zdislava je díky nefalšovaně středověké atmosféře a skvělým výkonům známých i méně známých jmen i bez Vláčila v režisérském křesle vyvedeným filmem. A možná právě proto smutně nedoceněným. Holt to nemá dost efektů a výbuchů.

Kyle jako vždy k sežrání, zbytek k zblití.

Co s filmem, který sice má třetí rozměr, ale postrádá jakoukoli hloubku? Asi totéž co s chlapem krásným na pohled a prázdným uvnitř, co se vás snaží ukecat frázemi, které jste slyšeli stokrát předtím. Tedy kopnout někam a najít si někoho zajímavějšího.

Veronika tam něco mlela o pekle, v kterém žijí ženy její doby, ale osobně si umím těžko představit větší peklo, než načančanou nudu, kterou tenhle a podobné pseudohistorické a pseudodramatické filmy, které se dají shrnout slovy "kostýmy, kozy, kordy" (a to tam vzdor tématu těch koz zrovna moc není, aby si snad divák nemrava nemyslel, že si přijde na svý, holt puritánští Amíci v celý svý nekráse), představují v křišťálově čisté podobě. Prázdný postavy, prázdný kecy a spoustu mizerných nebo aspoň mizerně přeložených veršovánek nemůžou výstavní kostýmy a lokace zachránit, herci se moc nepředvedli, příběh se tváří náramně šokantně, ale není to nic jinýho než miliónkrát omletá červená knihovna o dvojce, co nemůže být spolu hlavně vlastní vinou a nemůže být bez sebe, protože... protože to tak scénárista vymyslel, větší chemii, než mají mezi sebou McCormacková a Sewell, totiž najdete i v učebnici anorganické chemie pro sedmou třídu, a hlavní hrdince to dvakrát nesekne. Co taky chtít po blondýně a ještě k tomu obarvené.

Než jsem svého času viděla Šestý smysl, měla jsem mlhavé povědomí, že Bruce Willis je hololebý bouchač z akčních filmů, tedy cosi, co je záhodno ignorovat. Po Šestém smyslu jsem ho chtěla domů. Ale Willisovy a Osmentovy bravurní výkony nejsou zdaleka to jediné, co vás na filmu spolehlivě dostane, protože tu atmosféru a celé vyznění by šikovnému Indovi mohla závidět nejslavnější režisérské jména (a nejspíš i závidí, jinak si současný atak nenávisti proti Shyamalanovi neumím vysvětlit a protože vím, že závist, mindráky a netolerance spouštějí ty nejzhoubnější laviny). A ještě něco - pardon, pokud teď mluvím jak ta nejprotivnější učitelka na prvním stupni vysvětlující, že tvrdé y se píše se smyčkou dole, ale Shymalanovy filmy nejsou o pointě. Aspoň já si je s její znalostí užívám ještě víc než na první zhlédnutí.

Že odpadové hodnocení vyjadřuje jen postoj k propagandistické formě a ne k jinak řemeslně mnohdy slušnému obsahu? Promiňte, ale když upeču nepoživatelnou bábovku, taky nebudu argumentovat tím, že forma, v které se pekla, přece nemá chybu. A to sebehorší kuchař na světě nepřipraví tak odpornej rudej sajrajt, co se na nás nepřestává valit ještě dvacet let po revoluci. Lidi rádi a snadno zapomínají, v tom je problém. P.S. Vážně si myslíte, že skutečným tématem té vaší oslavované Studny je bestiální mord? Ach jo...

Je mi jedno, kolik hvězd se promenovalo na place a kolik dolarů vyházela studia, pro mě to byla, je a bude slátanina, která se z mýtu pokouší udělat válečné drama, ovšem na to jí kromě základní logiky a zdravého rozumu chybí pořádný scénář a životní herci (Banovi a Beanovi se omlouvám, ale ani jejich um to nemohl zachránit a hlavně mě uchránit naštvání z toho, jak zase jednou Amíci pojali můj oblíbený příběh). Metrosexuální Achilles to dorazil a neměla být náhodou Helena krasavice, pro kterou vyplulo tisíc lodí? Strašně bych se divila, kdyby kvůli téhle vybledlé fňukně vypluly třeba jen necky na Botič.