Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (59)

plakát

Keulraesik (2003) 

3,5 hvězdy jsem nakonec zaokrouhila nahoru. Ale když to srovnám s Yeopgijeogin geunyeo (což byly zase velmi silné čtyři hvězdy našlápnuté k pěti), tak to přece jenom pokulhává. Na mě to totiž bylo až příliš korejsky melodramatické. Tak nějak neřirozeně. Kde jsem například v Nae meori sogui jiugae ronila slzy spolu s postavami, tam jsem v Keulraesik jenom sledovala emoce hlavních hrdinů z povzdálí, neschopná se s nimi ztotožnit a nechat se dojmout. Cože tedy platí hlavně o konci ve "starším" příběhu Ju-hae, který mě zklamal o to víc, když jsem čekala po slibném začátku a středu příběhu silný závěr tak typický pro korejské filmy a pak jsem ho nedokázala prožít a něco jsem ani moc nechápala. Příběh Ji-hae mi naopak přišel vpodstě bezchybný, i když jako samostatný snímek by nejspíš neobstál. Ye-Jin Son běžící v lijáku se složeným deštíkem v ruce a obličejem otočeným k nebi byla prostě kouzelná.

plakát

Trhák pana Bowfingera (1999) 

Povedených komedií není moc, tak buďme rádi za Trhák pana Bowfingera! Steve Martin ví, že všechny filmy stojí 2 184$ a přesně za tolik hodlá natočit ten svůj. A Eddie Murphy, slavný herec, který má hrůzu z mimozešťanů, v něm hraje, aniž by o tom věděl. A to všechno s úžasnou nadsázkou. Prostě "skvjééélýýýý skvjéééééélýýýýýýýý!!!"

plakát

Rosemary má děťátko (1968) 

Skvělá režisérská i herecká práce, dobře vystupňované napjetí i výborná znepokojující atmosféra. Jistě je to zaslouženě klasické dílo ve svém žánru, ale jsou to pro mě slabší čtyři hvězdy kvůli závěru, kdy mě několikrát napadlo, kdy už to skončí a taky subjektivnímu pocitovému dojmu, že víckrát tenhle film přes jeho nesporně vysoké kvality vidět nechci.

plakát

Avatar (2009) 

Mně by nikdy nemohlo stačit, kdyby jediné, co mi film může nabídnout, byla sebeúžasnější vizuální stránka...revoluční efekty a úplně nový svět...a to všechno ostatní, o čem se okolo Avatara mluví. A že teda je o čem mluvit, to zase jo. S nástupem nových technologií a přílivem 3D kin, vytvořil Cameron vpodstatě vlastní podžánr a rovnou se stal jeho králem. A zatím jsem neslyšela zvěsti o tom, že by se nějaké režisérské impérium chystalo vrátit úder, tak možná na trůnu dlouho a dlouho zůstane a Avatar bude pro fanoušky sci-fi kultovní věcí. Ale jak jsem už psala, vizuální stránka není všechno a o příběhu padají opravdu různé názory a já s mnoha nesouhlasím. Rozhodně mi nepřišlo, že by byl celý příběh tak dalece předvídatelný a průhledný, já jsem třeba celou dobu čekala naprosto opačný závěr a mnoho věcí mě překvapovalo (Minimálně v porovnání s ostatními Cameronovými filmy to bylo jedno velký překvápko:-) ). Možná je to trochu tím, že jsem ve filmu neviděla ani trochu kopie žádných slavných sci-fi ani fantasy ság a pokud se mi při něm vůbec evokoval nějaký jiný snímek, tak to byly úplně mimožánrové Misie. Film pro mě byl překvapivě i velký emocionální zážitek, Cameron mě v tomhle směru dostal mnohem víc, než třeba v Titanicu, který je sice romantické veledílo první třídy ("Když skočíš, skočím taky..." atakdál), ke kterému se přibližuju pouze ozbrojená kapesníkem, ale Avatar měl nějak hlubší efekt, nutil mě se s vystřeštěnýma očima přilepenýma na plátno pořád ptát "co se stane?" "to to vážně dopadne takhle?" "třeba je nějaká naděje..." "né, né, tohle snad ne, to je strašný" atakdál. ------------------------------ Po tom, co jsem viděla části v TV, jsem musela snížit hodnocení. Bez 3D a obrovského plátna působí postavy šmoulovatě. Bez očekávání, co se stane, je děj jednodušší a mělčí, než jsem si ho pamatovala. Je to dobrý akční velkofilm, krásně zpracovaný,ale nějak přelomovou věc už v tom nevidím.

plakát

My Fair Lady (1964) 

Nejklasičtější klasika, která se do téhle kategorie dostala naprosto oprávněně. Kvalitní předloha, skvělé herecké výkony v úplně všech rolích, slavné muzikálové melodie... ale s tou pátou hvězdou se mi tam prostě nechce a určite bude jedním z důvodů i to, že jsem několikrát viděla brilantní zpracování plzeňského divadla s Kotišem a tomu se film nemůže rovnat ani z veliké dálky.

plakát

Gilmorova děvčata (2000) (seriál) 

Kamarádky to sledovaly, bavily se o tom a já si myslela, že to je nejvíc do nebevolající kravina. Pak jsem se začla dívat a je z toho jeden z mých nejvíc oblíbených seriálů. Určitě má i svoje mouchy , ale pro mě je to věc, kterou můžu vidět kdykoli a kolikrát chci znova a jen tak mě neomrzí. A rozhodně to není jenom holčičí záležitost soudě podle kamarádů, brášky a hlavně taťky (baští to skoro jako já). Snad nejpovedenější věc na seriálu jsou všechny její postavy, jejichž povahy jsou naprosto skvěle a zábavně vymyšleny. Největší esa jsou pro mě v tomhle směru Lorelai, která mě baví a zajímá rozhodně víc než Rory, a potom samozřejmě Luke, který tam vnáší pořádnou mužskou postavu a bez kterého se neobejdou skoro žádný moje oblíbený scény. Jenom škoda poslední série, která hodně ztrácí dech i tempo a celkově občasných dutých nebo příliš šroubovaných míst.

plakát

Na hraně zítřka (2014) 

Škoda poslední cca půl hodiny, která postrádala originalitu, napětí, a hlavně smysl.

plakát

Na východ od ráje (1955) 

Možná to jednou přehodnotím a najdu víc kvality ve filmu tak, jak je natočen. Možná by to hodnocení vypadalo úplně jinak, kdyby předloha nebyla z mých nejoblíbenejších knih a nevadilo mi, že všechno, co mi na předloze přišlo podstatné a kouzelné, tady bylo otočeno naruby.

plakát

Prázdniny (2006) 

Film měl pěkné momenty. A taky neskutečně natahovaná, dlouhatánská, nudná období, která prodlužovala čekání na předem jasný konec. Kate Winslet byla skvělá a její v její části děje se opravdu aspoň něco dělo. I Jack Black byl milej a moc se mi jeho role líbila. Naopak linka s Cameron Diaz mi přišla vpodstatě celá o ničem. Nepřirozenost jejího herectví mě navíc přiváděla v úžas...ale zas ne takový úžas aby mě to bavilo. Jediné zábavné místo bylo na návštěve v Grahamově domě. Vážně jsem si docela často přála aby to všechno konečně skončilo. Přemýšlela jsem i nad jen dvouhvězdičkovým hodnocením, ale pak jsem si zase vzpomněla na druhou linku a řekla si "Copak by Kate, moje milá Kate, která je skvělá ve všech momentech, ať má zrovna hysterák, pečuje o starého pána nebo skáče po posteli, copak by tahle Kate hrála v míň než tříhvězdičkovym filmu?"

plakát

Zběsilost v srdci (1990) 

Určitě je, na co koukat, Lynchovo talentu je vidět víc než dost, Laura Dern je skvělá, Cage mi přišel oproti ní trochu nevýraznej. A potěšilo mě, že jsem pod Lynchovým vedením opět viděla Sherilyn Fenn, škoda, že jen chvíli chodila s dírou v hlavě a vzápětí umřela...Ale trošku se mi zdálo, jakoby Lynch během natáčení moc koukal na tarantinovky. Proti Quentinovi nemam vůbec nic, ale tahle kombinace mi přišla rušivá. Lynchovská tajuplná atmosféra nemůže dobře fungovat, když se rozbíjí hlavy a ustřelujou ruce (ale jasně, že jsem se smála, když s ní ten pejsek utíkal) a tak film prostě nějak nedrží pohromadě. Navíc měl tenhle snímek smůlu, že zrovna u něj mě napadla otázka, proč se sakra Lynch nemůže jednou obejít bez tajemnejch bossů a všudypřítomnejch profesionálních zabijáků, pod jejichž taktovkou všechno probíhá? Líbil se mi ale pro mnoho lidí neskousnutelnej závěr, kterej vrátil všechno do kategorie "starej dobrej surrealistickej Lynch", když o happy endu rozhodla růžová hodná čarodějnice:-)