E-Fox

Z mého pohledu slaboduchý a nezajímavý počin. Celé to téma a děj mě absolutně nezaujaly, místy je to dost předvídatelné a celá ta atmosféra, kterou se to snaží navodit, ke mě ani trochu nedolehla, zdálo se mi, že si film celou dobu hraje na něco, co vůbec není. Potěmkinova vesnice filmového světa. A ten veleslavnej ďáblův monolog mi zněl v hlavě jako "bla bla bla..."

"Bude to její slovo proti mému!" vyhrožuje zuřivý manžel třem svědkům, co si přišli vyzvednout jeho zmlácenou ženu. Musím sice přiznat, že veškeré moje znalosti o americkém právním systému pocházejí ze seriálu Ally McBealová, ale myslím, že kdyby hlavní hrdinka aspoň jednou za celej film podala trestní oznámení, ani John Cage by z toho manžílka nevysekal. To by pak ale nebylo o čem točit tenhle film, který má tak hloupou zápletku, že je neustále nutné chatrnou kostru děje podpírat sloupy nelogičnosti. Například ideální dobou pro útěk od manžela, který je většinu dne v práci nebo u jiný ženský je v noci, protože plížení okolo spícího chlapa je děsně efektní. A žena se musí neustále bát, že jí manžel v případě soudu obviní z drogové závislosti, protože krevní testy neexistujou. Tenhle film je blbej jako škopek a ani zábavnost závěrečné mlátičky ho nezachrání. Pokud si už nutně musíte udělat pěkný večer s filmem o manželovi třískajícím svojí ženu, zvolte radši Noci s nepřítelem, Julia Roberts je aspoň roztomilá a umí hrát.

Okomentovat tuto filmovou zácpu (ubíhá tak pomalu!) není tak snadné, jak by se mohlo zdát. Jistě, upíří puberťácká lovestory, řekne si člověk. Lovestory, vážně? Potom se totiž naskytnou hned dva problémy. První se slovem "story". To zní totiž dost ironicky pro snímek, který je založen v první řadě na spoustě rozhovorů, kde si pořád všichni navzájem PROMISE že se bodou PROTECT a nechtějí se HURT a vždycky při tom jde o něčí SOUL (s těmito výrazy v kombinaci se zájmeny "I" a "you" si vystačí dialogy ve většině filmu). Druhý zádrhel je potom s výrazem "love". Já jí totiž nějak nenašla. Zřejmě mají hlavní hrdinové prožívat nějvětší lásku v historii všech příběhů o upírech, vlkodlacích i lidech, ale buď jí nějak prožívat zapomněli nebo jí prostě neumí zahrát. Bella žádá Edwarda "kiss me" s tak roztouženým výrazem, jako by po něm chtěla sex v převlékací kabince (mimochodem, sex se ve filmu vůbec nevyskytuje, tak na co chtějí nalákat ty teenagery?) a po kýženém polibku (při kterém si oba trochu heknou - opět asociace kabinky) , se tváří, jako by jí její milý provedl něco vážně ošklivého. Edward zase činí v dramatickém okamžiku romantické vyznání "Jsi pro mně vším, Bello" s výrazem, který by se hodil spíše k "Ne, já už nechci kydat žádnej hnůj!". Jakékoli něžné city mezi dvojicí hlavních hrdinů byly značně nepřesvědčivé již v prvním díle, ale tady nepřesvědčivost ještě vygradovala (namísto děje). Jejich projev působí, jako by dva cizí lidi otravný režisér nutil pořád číst ze scénáře věty o tom jak se mají strašně rádi. Jacob zase v pauze mezi prvním a druhým dílem každé ráno snídal misku steroidů, aby mohl tričtvrtě filmu běhat s nahou hrudí (a odhalenou husťáckou kérkou na rameni), bez dlouhých vlasů (aby bylo vidět, že tak vypadá úplně stejně blbě jako s nima) a oslňovat děvčata, která se nějakou strašlivou vesmírnou chybou nezamilovala do Patizóna. Samozřejmě by bylo nefér tvrdit, že vygradovala pouze nepřesvědčivost herců a úplně tak opomenout mnohonásobně zvýšenou nelogičnost děje. Jacob chce, zdá se, chodit s Bellou (samozřejmě jí "promise", že jí bude "protect" a nikdy "hurt"), ale ve chvíli, kdy se zdá, že mu konečně přestane odolávat, je celej odmítavej (protože má strach, že by porušil to jak "promised" že jí bude "protect" a mohlo by se stát, že jí "hurt"). Upíří bossové chtějí Edwardovi urvat hlavu za to, že se jim nějak vzpírá, přestože ještě před chvílí byl moc cennej a nechtěli mu jí urvat ani když je o to prosil. Bellu chtějí zabít, protože je člověk a nevěří jí, že nepráskne ostatním lidem všechno o upírech. Zato jí pak ale hned uvěří, že se nechá co nejdřív dobrovolně zabít a přeměnit na upíra. Finální žebříček hrůzností tedy zní...tramtarara!: 1) Dialogy (jsou tak depresivně natahované a naprosto, NAPROSTO o ničem, že je problém tomu vůbec uvěřit) 2) Herecké výkony (neskutečná přehlídka herců, mezi kterými i 100% odpadní týpek jako je představitel Jacoba působí jako by Meryl Streepová hrála v Tak jde čas) 3) Logika děje (není).

"Hele, já se nudim, co natočit nějakej film?" "Film? A nechceš se dívat na fotbal?" "Né, film bude hustej." "No dobře, ale tak musíme vymyslet nějakej scénář nejdřív." "Ále, neblázni, uděláme horor, dáme tam pěknou babu a vraha a zavřeme je do jednoho baráku a přidáme nějaký děti, aby se u toho ženský víc bály!" Sledovala jsem to při práci jednim okem a poslouchala jednim uchem a hodně bohatě to teda stačilo. Od začátku provází veškerý děj (jízdu autem za bílého dne) tajuplné zvuky a vyděšené výrazy, jako by se něco dělo. Když se konečně začne něco dít, tak se hlavní postava chová jako blbá. Opouští zabezpečený dům a děti, které má hlídat a jde se trochu proběhnout kamsi ven. Pak když se vrah objeví, ona neustále hledá a znovu schovává již schované děti, přestože vrah se o ně zjevně vůbec nezajímá a chce dostat jí, ale ona pořád běhá za nima a upozorňuje na ně jako by chtěla říct "hele, vrahu, tady jsou schovaný nějaký děti, nechceš je taky zabít?". A nejhorší zrada ale je, že film ve svojí špatnosti neni ani k smíchu.

První hvězdička za to, že jsem se asi jednou zasmála, druhá hvězdička...počkat... za scénář? Pochybuju, že vůbec existoval. Nebo režie či herecké výkony? Zdálo se mi, že zkouřená parta prostě blbne a ten nejzkouřenější se je u toho rozhodl natočit. Originální námět se zombie myslivci? Nene, druhou hvězdu přidám, pokud tvůrci zlikvidují všechny existující kopie tohoto počinu. Za moudré rozhodnutí.

Nejvíc děsivý filmový zážitek za dlouhou dobu. Jak muži tak ženy se tady chovají ve vztazích nedospěle a nemají ponětí, o čem by vlastně partnerství mělo být. Ale zatímco u mužů je to ukazováno jako romantizovaná vzpoura proti útlaku a klukovská rebélie, ženy jsou prostě jenom ty fúrie, co se snaží muže vykastrovat a svou neustálou péčí jim ničí životy. Přitom by se dalo polemizovat, jestli je horší přehnaná a dusivá ale v zárodku asi dobře míněná péče, nebo vymanění se z ní pomocí promyšleného předstírání vážné smrtelné nemoci, které přináší starosti celé rodině. Snímek zároveň kromě asi jednoho místa nijak nereflektuje, že na hru na přísného rodiče a vzpurné dítě musí být ve vztahu dva a že přítomnost zralé dospělé osoby na jakékoli straně by nikdy nenechala zajít vztah do takové podoby. Nejvíce alarmující mi potom přijde, že jeden z nejvýdělečnějších českých filmů loňského roku a zároveň film, který někteří berou jako ukázku jakési životní moudrosti, ukazuje stěžejní bod ve vývoji jedné z hlavních postav tak, že muž použije na svoji ženu nadávky a násilí (pravděpodobně to měla být vtipná scéna) a z ní se poté konečně stane ta tolerantní manželka, která už chápe, jak mají vztahy fungovat. Možná to měla být variace na Zkrocení zlé ženy, které mi sice vždycky přišlo jako poměrně zlý příběh o ponižování žen, ale omluvitelný vznikem v 16. stoletím. A v něm už nejsme.

Asi před týdnem jsem měla jisté zdravotní potíže, jejichž průběh jsem později popsala slovem "zvracečka". Jedná se zároveň o první výraz, který se mi asocioval, když jsem se zkusila zamyslet nad komentářem k tomuto..no, k téhle věci. Myslim, že to byla dobrá volba pro můj první Boll-movie, protože mi zabrání udělat takovou hloupost znova. Ten člověk je neuvěřitelnej, neuvěřitelnej! Dokáže posbírat všechny hovadiny, co do filmu nepatří, jsou nevkusný a diváka zaručeně znechutí, potom je stokrát zhorší, zmutuje strašnou mimozemskou nákazou a nakonec je natočí! Dokáže vykrást hlášky a motivy, který nejsou nijak dobrý, zničit veškerou logiku, zdravej rozum a řád věcí na světě, anihilovat jakýkoli estetično, hloubku děje...i děj. On z vás dokáže vysát naději v budoucnost lidstva, protože co to je za svět ve kterým žijeme, když se tohle může natáčet? Na závěr: "blabla....abyste byl nesmrtelný, ale proč????" "Abych žil věčně..."

Můj komentář možná nemá skutečnou informační hodnotu, protože jsem vůbec nedokázala vydržet víc než asi deset minut tohohle díla, i když jsem se snažila a zbaběle jsem to vzdala...no, možná i to nakonec o něčem vypovídá.

Ne, že bych snad tenhle praodporný seriál sledovala, ale občas ho u nás doma někdo pouštěl. A ač jiné věci jsem schopna ignorovat (u bráškovo Hvezdné brány se můžu díky její nudnosti učit, číst si či spát a je to stejné jako by televize vůbec neběžela), tak tohle mě z nepochopitelného důvodu dráždilo natolik, že jsem nebyla schopná vydržet s tímhle seriálem v jedné místnosti. Vodáctví je krásná věc a je klika, že to vím už dávno, protože jinak bych z Proč bychom se netopili nabyla dojmu, že hlavní podstatou je snížit svojí inteligenci na úroveň dlažební kostky, hodně pištět a mít zásobu vtipů, kterým se nikdo nezasměje ani kdyby se snažil. Dialogy, scénář, režie, herecké výkony...nic z toho nestálo ani za jedinou hvězdičku.