Režie:
Radek BajgarHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Jiří Bartoška, Eliška Balzerová, Tatiana Dyková, Jiří Havelka, Jakub Kohák, Pavla Beretová, Iva Janžurová, Anna Čtvrtníčková, Lucia Siposová (více)Obsahy(1)
Veterinář Jan (Jiří Bartoška) už toho má dost. Poslední kapkou je smrt tchána, kterému taky došly síly a trpělivost. Babička (Iva Janžurová) totiž vždy rozhodovala o jeho životě, stáří, a nakonec i o tom, jak a kde bude pohřbený. Nerespektovala žádné jeho přání a touhu, v dobré víře, že ona sama vždy a lépe než on ví, co je pro něj dobré a správné. A tak se k jeho neštěstí o něj starala podle své představy o jeho štěstí. A Janovi začíná být jasné, že je na té samé cestě. Jeho žena Olga (Eliška Balzerová) se totiž řídí stejnou teorií malého dvorku a dlouhého biče a přesvědčením, že za štěstí svého muže je zodpovědná výhradně ona. Janovi dojde, že už takto dál nemůže, nechce, neumí. Když nic neudělá, skončí jako tchán. Jednoho dne jej napadne způsob, jak se osvobodit a získat zpět vládu nad svým životem. Tato revolta je ale hodně netradiční. Už jen tím, že prvotní inspirací mu byl jeden z jeho pacientů, papoušek s podezřením na Alzheimera. Jan se tak i díky němu vydává na cestu za naplněním toho, o čem se domnívá, že jsou jeho sny. A protože tato cesta nemůže být snadná, stává se její součástí také stádo koz a později i krav, psychiatrický ústav, plavba na voru a život na lodi. Janova cesta za svobodou ovlivní i životy jeho dětí a jejich partnerů. Dcera Olga (Táňa Vilhelmová) totiž převzala matčinu metodu, zatímco snacha Alena (Pavla Beretová) zatím dokázala tlaku rodové tradice odolat a volí vlastní cestu, liberálnější, modernější, lidštější. Důsledky jsou pro jejich protějšky (Jiří Havelka a Jakub Kohák), v obou případech odpovídající. (CinemArt)
(více)Videa (3)
Recenze (810)
Trochu hořčejší komedie, které by to bez Kohákova vzdoru vůči otci slušelo mnohem víc. Tím chci říct, že mi vadil jen ten jeden příšerně zahraný Kohákův "herecký" výstup, nikoliv on sám. Naopak, role přitroublého bohéma mu jinak vcelku sedla. Kudlankovité charaktery (ne)mnoha výborných manželek jsou pak bohužel často popíraným, ale nepopiratelným, faktem, stejně jako snad už i vrozené podpantofláctví jejich životních partnerů. Úsměvné, skvěle zahrané, z Elišky Balzerové nakonec až mrazí. Smířlivý, lehce happyendový konec nakonec i potěšil. Pohodovka na dlouhé zimní večery. ()
Úplne trefné, ideálny balzam pre mužské duše. Ukážka, ako debilne sa niektoré ženské správajú voči mužom, nič ich nezaujíma len ako ich riadiť, sekírovať, kontrolovať a za všetkým hľadajú len nejaké podozrenia. Hlavne mužom netreba veriť, to je ich blbé krédo. Potom sa divia, že ich muži majú plnú prdel a z toho útlaku hľadajú akúkoľvek skublinku zaručujúcu slobodu. Väčšina žien, zdá sa, vidí muža len ako genetického nosiča, ktorého si po vykonaní povinností treba domestikovať a nasadiť mu jarmo. Film krásne odhaľuje túto stránku. Bartoška je úplne vynikajúci. Super výrok: "Myslel som, že keď budem robiť to, čo chce, budem mať svätý pokoj..." ()
Všemi proklamovaný pohodový film je ve skutečnosti další obyčejná cílovka, která se až nápadně shoduje s předchozí tvorbou Jiřího Vejdělka. Je to přesně ten typ filmu, který v hloupoučkých pointách utvrzuje svého diváka v zažitých stereotypech, v názoru, že muž je sice pán tvorstva, ale bez ženy je jeho život nerealizovatelný. Nejrůznějších klišé je tu opravdu přehršel, většina postav podléhá kašírované představě o partnerských vztazích, které jsou utvářeny čistě na základě instinktivního (ne)pochopení a destruktivní izolace. V rámci téhož nastává ovšem několik WTF momentů, jejichž logická chudokrevnost doslova bije do očí – Vilhelmová, typická slepice, která tvrdě razí matčinu teorii o "záchraně" mužů, najednou, bůhvíproč, prozře a stane se spasitelkou rozbitého manželství? Bartoška, jehož útěky jsou podmíněny osobní frustrací, strhne na svou stranu jak flegmatického syna, u nějž se ovšem nejedná o útěk, ale spíš o pocit jakési bezstarostnosti, tak frustrovaného zetě, který neví kudy kam, ale bez silnějších a v podstatě asi i nutných potřeb. Bere je jako své spojence, parťáky, ale vůbec je nevnímá jako stejně postižené chudáky, kteří u něj hledají spásu a de facto i rozřešení svých problémů. Případ sám pro sebe je postava Balzerové, která je dle všeho vysokoškolskou pedagožkou, ale nepozná, že jí pobavený manžel prostě a jednoduše tahá za fusekli? Mohl bych pokračovat dál, ale v zásadě k tomu není důvod. Film si svého diváka bezesporu najde, v tom je jeho (a)morální poselství až nekomplikovaně čitelné, ovšem je otázka, proč právě něco takového vzbudilo rozruch i u lidí, kteří podobným klábosivým fraškám běžně neholdují. Buď za to může chraplavý Bartoškův hlas nebo ten papoušek s Alzheimerem. Určitě. ()
Neuvěřitelně sexistický film, ze kterého nevychází dobře ani jedno pohlaví. Teorie tygra je morálním bahnem, které se snaží být Vratnými lahvemi, ale je namísto toho nechutným předdůchodcovským Kameňákem. O co hůř, na rozdíl od Kameňáku má ambici moralizovat a říkat životní pravdy. Ženy jsou otravné fúrie, které vidí jediný smysl bytí v absolutní kontrole nad životem svého partnera, muži jsou nepraktičtí, neosedlaní bohémové, kterým jejich ženy pouze ničí život. A samozřejmě, aby to bylo všechno v nejlepším pořádku, ženy kují pikle s ženami, muži s muži. Nechť je tento opus pozapomenut v propadlišti filmových dějin. 1/10 ()
Povedený český film, který nastavuje zrcadlo ženám a jejich chování, které často omezuje, sekýruje a znepříjemňuje život mužům, přičemž si něžné pohlaví své jednání neuvědomuje a domnívá se, že koná to nejlepší pro blaho chlapa. Snímek potěší jistě nejen ženskou část publika (určitě se v tom mnohé poznají či jim připomene někoho z okolí), ale i tu mužskou (i muži se v tom mohou najít). K hereckým výkonům není moc co dodat, protože mě potěšili všichni protagonisté. Vyzvednout bych však chtěl Jiřího Bartošku, jehož role je vskutku skvělá a charismatická stejně tak jako samotný herec. ()
Galerie (41)
Zajímavosti (18)
- Milan Lasica odmietol úlohu "Kapitána" (spolubývajúceho pacienta v liečebnom ústave). Nakoniec si túto rolu zahral Arnošt Goldflam. (MikaelSVK)
- Eliška Balzerová (Olga Bergerová) o natáčení uvedla: „Nejobtížnější bylo pro maskéry udržet nás všechny alespoň na záběr nezborcené potem. Hledali jsme všude alespoň kousek stínu. Mnohdy to moc nešlo. Mile mě potěšila starost produkce o naše přežití. Nosila za námi stále lahve s vodou a všude, kde to jen šlo, nám slunečníky vytvářely alespoň trochu stínu. Pravda ale je, že i my herci jsme to vedro nesli statečně. Přežili jsme to.“ (SONY_)
- V čase 36:29 přijde za Janem (Jiří Bartoška) do domu pečovatelka Váženová (Ivana Uhlířová), která má na sobě brýle. Dvě sekundy na to má ale brýle dole a teprve si je nasazuje. (JosefTomas)
Reklama