Highwayking

Nezdá se mi, že by toto pokračování bylo lepší než první díl, ale každopádně stejně jako díl předchozí - nezaměnitelný námět, nezaměnitelný Arnie - nezaměnitelný akční film. Citové scény jsou občas trochu přehnané, ale je to z dílny Hollywood, takže se s tím počítá. Závěrečná scéna, kdy po dvou a půl hodině rozlámaný Arnie bez ruky, fungující na záložní zdroj prohlásí: "I need a vacation", mě fakt dostala.

Film je hodně o fuckování ale taky o skvelém scénáři, výborných scénách k popukání, vynikajícím střihu a hercích - no prostě skvělej film který mě bavil od samého počátku a nepustil mě do závěrečných titulků.

Bez pochyby velice kvalitní snímek. Spielbergova režie mě snad nikdy nesklame. Na druhou stranu samotný obsah filmu mě zrovna nevytrhnul. Po herecké stránce sice vynikající ale film jako takový mě příliš neoslovil. Nevím zda-li to bylo samotným dějem a jeho vyústěním, či jsem předpokládal jiný spád, každopádně nadšen jsem nebyl. To ovšem nemění nic na tom, že mě film bavil.

Tenhle film mě posadil před obrazovku a do posledního řádku závěrečnejch titulků mě nedovolil přerušit pozornost. Ač mě několik citových scén autobotů připadalo spíše úsměvných a spousty scén dost "ujetých", ve svém žánru je to opravdu vynikající kousek.

Velmi dojemný příběh vedoucí k pozastavení se nad lidským osudem a zároveň sílou duše. Vedle ohromné síly příběhu byla neobyčejně působivá kamera třešničkou na dortu.

Příjemný, odlehčující film. Velmi dobře se na něj dívalo a zanechal mi úsměv na tváři. Není to nic světoborného ale myslím, že je snímek takový jaký měl být.

Bez pochyby ve srovnání s předchozími díly nejslabší počin. Bylo to dlouhé a scény přetažené za vlasy. Jen proto, že mě spider-man baví a efekty přecejen občas působivé byli.

Prostě klasika. Jakoby to byla poučka pro filmaře, jak má vypadat pořádné akční sci-fi. Na svou dobu špičková záležitost.

Bondovky se pochopitelně vyvíjí a postupně mění, nicméně mám pocit, že s Brosnanem přichází změna poměrně zásadní. Nezaměnitelná atmosféra za časů Conneryho či Moora je pryč a Bondovky se přetvářejí v "surové akční střílečky". To ovšem nemusí být pouze negativní, jen mě chvíli trvalo po shlédnutí předchozích 007 přesedlat na novou vlnu. Bond v Brosnanově podání mě nakonec nepřijde vůbec k zahození, jen je to prostě jiný kafe a je potřeba na Jamese koukat trošku z jiného úhlu, než v předchozích snímcích. Honička s tankem či závěrečná scéna ve Zlatém oku se povedly, naopak nerealističnost scény kdy James naskakuje do padajícího letadla byla už mírně nad rámec vtipnosti. Nadprůměrné 3*.

Začátky sledování tohoto snímku byly nebývale složité. Pohled do nějaké typické americké rodiny 60. let mě zprvu nepřipadal jako zrovna záživný námět. Mýlil jsem se. Přestože se prakticky celý film odehrával v jednom domě a zdánlivě se z dějového hlediska nic poutavého neodehrávalo, po několika minutách se stal velmi zajímavým a napínavým dramatem. Člověk začal velmi rychle a přitom zcela nenuceně poznávat psychiku hlavních postav. Zde jsou třeba zmínit vynikající herecké výkony. Paul Newman byl opravdu prvotřídním otráveným alkoholikem. Tato postava mě vyloženě bavila. Jeho "zpřízněný protipól", Elizabeth Taylor, ztvárnila kočku na rozpálené plechové střeše taky zcela bravůrně. Opravdu to, jak byl schopen divák prokouknout do nitra postav, či to, že měl takový pocit, mě na filmu nadmíru zaujalo. V neposlední řadě dynamický vývoj děje a nečekané zvraty přeměnili počáteční pochybnost na závěrečné nadšení. Film bezesporu ústí pro zainteresovaného diváka zamyšlením nad mezilidskými vztahy, mnohdy běžnou a tak ponižující přetvářku a vůbec nad lidskými nešvary, mnohdy tak zbytečnými. O tom všem také film pojednává. Vykresluje více méně typickou americkou rodinu vyšší vrstvy té doby. Velmi pracovitý "Velký táta" dokáže celou rozsáhlou rodinu zasypat veškerým komfortem. Jeho žena a ostatní členové rodiny se v něm proto velmi vzhlíží a váží si ho. Na první pohled je všechno jak by mělo být. Není to však vůbec pravda. To, že celý život všichni žili vlastně v jedné velké přetvářce a lžích se ukáže až v mezní rodinné situaci. Když přijde okamžik, kdy "Velkého tátu" čeká neodvratně smrt, což je mu nejdříve také zatajováno, hlavní myšlenkou všech je řešení odkazu jeho bohatství. V tu chvíli se ukazuje veškerá realita - "Velkého tátu" skutečně rád neměl nikdo z rodiny, možná jedině jeho žena a to díky svému zaslepenému vnímání. Nikdy totiž nebyl schopen dát něco víc než jen materiální hodnoty. Nikdo od něj necítil vřelý kousek citu. Nehledě na to, byl často velmi arogantní a netolerantní. Všechno tohle bylo ale celou dobu povrchně zastíráno. Člověk by řekl, že z celého díla nakonec vyplívá až dětinsky prosté ponaučení, že láska je mnohem více než peníze a pravda vždy dojde dál než lež. Jak je ale na filmu vidět, tato zdánlivě prostá slova, která nám byla výchovou již dávno vnuknuta, jsou ve skutečnosti složitější a zéjména pak často nenaplňována než jak se zdá...