fabecc1222

Neviděl jsem v podstatě jediný kompletní díl (ani nevim, jestli existujou, ale skeče z Kanadské sody se vcelku pravidelně objevují v rámci jiných pořadů, takže je lze nárazově zachytit i na našich obrazovkách. Kvalita skečů kolísá od naprosté geniality až po klasickou kýčovitou trapnost. Každopádně oceňuju poměrně velkou originalitu, kdy tvůrci se nebojí posouvat hranice všemi směry a vcelku trefně narážet na reálné situace.

Nemám rád tenhle typ komedií, která se točí okolo postavy úplného hovada, u kterého jediná rozumná postava a všichni diváci vidí, že je hovado, ale všechny ostatní postavy ve filmu jsou z něj úplně hotové. Pochopitelně vše směřuje k jasnému cíli, který je stanoven hned na začátku a každý ho zvládne po pár minutách odhadnout, tedy, že dojde k osudnému prozření jak u ostatních postav, tak i u samotného hovada. Jenže cesta k cíli je trnitá a lemována spoustou zoufalých pokusů o humor. A znuděnym Douglasem k tomu...

Vůbec vlastně nevím, jak tuhle sérii uchopit jako celek. V žánrech tu teda určitě chybí komedie, protože tvůrci se nebojí většinu času hrát na jasnou parodickou strunu a mnohdy to působí v rámci dějového zasazení až nemístně. Když se pak pokusí někdy zahrát na vážnější notu, tak to je docela silný kontrast a vlastně divák ani nemůže poznat, jestli je to myšleno vážně, nebo je to jen další tvůrčí kousek. Tvůrci se asi chtěli pokusit co nejvíce šokovat ve všech ohledech, jak v tvůrčích, tak i v přenesených informacích, kdy se snaží naznačovat, že ne vše je historicky podáváno správně.

Po prvotních ohlasech jsem čekal klasickou, prázdnou, Netflixovskou digitální blbinu, natočenou za pár dní někde ve studiu. Kupodivu, minimálně v první půlce ale Rachel ukazuje, že určitý potenciál tu je, a film poměrně solidně odsejpá, hra nahodile vykrádá různé videoherní motivy, jejichž převod do filmového světa vesměs docela funguje. Gal si hraje svůj těžkej průměr, ale naštěstí je obohacena o partu sympatických parťáků. Jakmile ale dojde k odhalení hlavního záporáka, tak celý film spadne do šílených klišé, kdy tvůrci jen odškrtávají jeden povinný zvrat za druhým, aby v klidu dobruslili až do předem ve všech ohledech jasného finále. Nicméně, oproti jiným Netflixovským tragédiím je Rachel Stoneová o dost snesitelnější.

Závěrečný díl nechává vlastně divákovi spíš víc otázek, než odpovědí. Jakoby se snažil diváka navodit k tomu, že ne všechno v realitě je prezentováno tak, jak se reálně stalo, potažmo, že některé charaktery jsou vlastně mistři přetvářky a jejich historická úloha by mohla být o něco jiná. No, těžko říct, co je vlastně pravda, co je lež, a co je fikce tvůrců.

První řada Temného případu na nás v roce 2014 vlítila z počátku poměrně nevinně. Ale hned po prvním dílu bylo jasné, že nás čeká opravdu něco převratného. Temný případ ve své první řadě opravdu odstartoval určitou televizní revoluci. Kriminální žánr posunul úplně novým směrem. Kontinuální příběh, rozprostírající se skrze celou sérii, přinášející spoustu tajemství, obohacené o vnitřní tajemství samotných postav. To vše zahaleno v temném a špinavém hávu. Celá tahle série vlastně ukazuje, jak může bejt svět hnusnej.  Kratší počet dílů zřejmě také umožnil v té době ještě né tak častý jev, a to obsazení dvou hereckých hvězd do hlavních rolí. Zvláště pro McConaugheyho tohle bylo období, kdy byl aboslutně na vrcholu a tato role to jen potvrdila.

Minulý díl dějově zakončil první polovinu série a logickým a očekávaným zvratem posouvá děj směrem k druhé půlce a samotnému vyšetřování, tentokráte už vraždy. Pátý díl sice dějově dopředu moc nespěchá, ale i tak stále nabízí svou kvalitu. Detailně se tak díváme na psychologii dvou postav, z nichž jedna je stále podezřelá. Vlastně ani ne vědomě, ale tím, že tvůrcí zapracovali do děje bipolární poruchu, tak vlastně si ani nemusí být svého činu vědom. S úsměvem pak kvituju, že tvůrci i do tak hutné atmosféry dokázali zapracovat narážku na to, že Dušek hrál zpravidla vždy učitele, a zakomponovat to tak i sem :D.

Tropickou bouři bych rozdělil na tři části. První část je neskutečnej nářez, který připravuje na velkolepou parodickou podívanou ve stylu Žhavých výstřelů pro otrlé. Ve druhé části to však jde trochu dolu, ale naštěstí je to jen příprava pro třetí část, a to je opět natřískané finále, které vrcholí nejikoničtější scénou filmu, nezapomenutelným tanečkem Toma Cruise. Tropická bouře si nebojí utahovat snad ze všech možných částí Hollywoodu a sází všemožné popkulturní odkazy a narážky v takovém množství, že je snad na jeden zátah není možné pochytit. Oceňuju každého, kdo tu ze sebe dokázal udělat naprostého mentála.

Druhá řada pokračuje v nastolené linii, a opět sází na kvalitní práci s pychologií postav. Obzvláště první trojdíl přináší spoustu zajímavých duševních pohnutek a opravdu dechberoucích zvratů. Druhá řáda je ještě víc o celistvé práci celého policejního týmu, kdy Fitz je mnohdy jeden z členů, nikoliv ta jednoznačná ústřední postava. I druhá série si stále drží takový mírně divadelní nádech, který je nejvíce viditelní v druhém trojdíle, pro který si tvůrci připravili několik velmi solidních dialogových výměn, kterými vždy dokáží vyšperkovat jednotlivé scény.

Že by byl patlal Jimmy oním druhým pachatelem mne napadlo už při sledování minulého dílu, a jak vidno, tak nejsem jediný, koho to taktéž napadlo...Jen je teda otázka, jestli je tato hypotéza opravdu správná, jelikož chybí v podstatě jakýkoliv motiv a přímý důkaz, a ani tvůrci zatím tuto hádánku úplně nerozluštili. Vlastně ten samotnej hlavní případ není až tak dobrý, jako třeba první trojdíl této řady, ale vztahy mezi postavami tady jedou na plné obrátky a spousta věcí se vystříbří a vyostří.