fabecc1222

Jednička je kult. Nabídka skromný a jednoduchý příběh a výborné zápasové scény. V druhém bodě si i pokračování drží svou výbornou kvalitu a zápasová sekvence je veskrze naturalistická. Po příběhové stránce už druhý díl ale trochu pokulhává. Námět je opět jasný a jednoduchý, Rockyho život po prvním zápase, který ho poslal hodně nahoru. Jenže jak se mení styl filmu, tak se projevuje i limity Stalloneho herectví. Škoda, že tahle pasáž srovnávání se s novým životem trvá tak dlouho. Jakmile opět začně poctívá příprava na zápas, tak jsme zpátky doma.

Už je to více jak 45 let, kdy na plátna kin vlétla největší boxérská legenda filmové historie. A dost možná nejen té filmové. Však pojem Rocky už dávno přesáhl hranice filmového světa a je spojován s mnoha jinými odvětvými. Jednoduchý příběh o klasickém outsiderovi z chudé čtvrti, příběh o tom, jak může i takový člověk dosáhnotu svého snu. Začínající Stallone napínající své herecké i ještě (zřejmě) nesteroidní tělní svaly. Bill Conti, vytahující několik naprosto zlidověných hudebních motivů. Pro mnoho účastníků znamenala účast na Rockym velký milník, který značně ovlivnil jejich kariéru. A vlastně pro celý filmový svět znamenal Rocky jeden z jeho milníků. Přitom si troufám tvrdit, že v produkčních fázích vývoje na to nikdo ani nepomyslel.

Další přeobsazená postava...Ještě ke všemu s každým přeobsazením jakoby se zhoršovala herecká kvalita. Nová Isabel je teda super nesnesitelná. A vůbec teda nechápu, co tady vlastně v ději se Stanleym dělají. K čemu byli všechny ty uzavřené dějové linky v prvních dvou řadách? Všechno se zdálo být zdařile zakončeno, ale tady te to úplně smete ze stolu. Bent jako psychozabiják je spíš k smíchu, protože ten vývoj postavy tímhle směrem nedává moc smysl. Zajímalo by mě, jestli je takovéto rapidní zhoršení kvality i v knižní předlože, na kterou se chystám.

Tam kde jsem u Rivalů velký fanda série F1, tak herní série Gran Turismo, potažmo závody klasických monopostů mě jaksi míjejí. Což je možná trochu zádrhel pro potenciální fanouškovství tohoto filmu. Každopádně tu objektivně vidím potenciální slibné kvality Archie Madekweho směrem do budoucna, dobře zvládnutou technickou stránku filmu a výborné prolínání s herními mechanismy závodních her. Problém vidím v až příliš jednoduchém a naivním příběhu, kdy je od začátku jasné, jaká scéna bude následovat, jak se daná postava bude chovat, a i jak to celé skončí. Pokud jste fanda herní série, tak si určitě jednu hvězdu z fanouškovství přidáte (Je možné, že se ve filmu nachází ještě více odkazů na hry, kterých jsem si jako nehráč nevšiml).

No tak to je teda šílený sešup oproti prvním dvou řadám. Jako začátek a smrt Orryho bych zařadil klidně tak mezi TOP3 nejhůř natočených úmrtí. Kombinace archivních záběrů se Swayzeim, mixujících se se záběry na jeho dvojníka, kdy následně prostě příběhne Bent, jen tak ho bodne a Orry končí...Žádné emoce, žádné napětí, spíš to celé působilo jako parodie. Dále...Opět tu máme přeobsazení dalších postav, opět pochopitelně značně k horšímu, tentokrát mi příjde, že změna herce změnila i komplet charaker. A v třetí řadě...Nástup nových postav. Viditelně takových, které tvůrci neměli ignorovat v prvních dvou řadách a najednou se tu prostě zjeví a tváří se jako hlavní postavy. Ne, ne, ne, tady je spousta věcí, co vůbec nefunguje. Pořád je to fajn na pohled, stejně tak je zajímavý námět vyrovnávání se s poválečnými následky, ale vztahová rovina je úplně mimo.

Opět musím pochváli produkční počiny HBO a opět tak připomenout, jaká je škoda, že se na tento typ tvorby kompletně vykašlala, a zaměřila se čistě na anglicky mluvenou tvorbu. Štěpán Hulík po Hořícím keři ukazuje svůj velký cit na postavy, který tady obohacuje o vytvoření fiktivního místa Pustina, která v sobě spojuje fragmenty z různých oblastí severních Čech, a dokázal vytvořit místo s velmi hutnou a ponurou atmosférou, kde každý člověk má své vnitřní tajemství. Pustina na jedné straně ukazuje lidskou zoufalost, a na druhé straně v podstatě čistou bezohlednost. Je fajn, že svým cílením pak vlastně upozorňuje na možné neduhy našeho soudního systému a přístupu k mladistvým. Pustinu bych se pak jako celek nebál označit za jeden z nejlepších seriálů z éry samostatné ČR. Jen smůla pro některé tvůrce a herce, že v této době ještě nebyl Český Lev tolik otevřený seriálové tvorbě, a tak nemohlo dojít i na ocenění za herecké výkony či scénář.

Jestli vůbec něco lze vytknout, tak to, že pachatele jsem odhadnul poměrně brzo, jen jsem tipoval, že důvod vraždy bude více směřovat k sexuálním motivům, ale lidé jsou různí, a některým stačí opravdu banalita, aby se rozhoupal  takovým činům. Každopádně v té balkonové scéně v konfrontaci s Reinerem mě pěkně naštval :D To bych ho hned z toho balkona hodil taky. Sebejistota takovýchto grázlů je někdy obrovská, ale je fajn, že epilog v novém pasťáu naznačil, že každý své spravedlnosti dojde. Tenhle díl má opět výbornou práci s atmosférou i celkovou gradací tempa a napětí.

Když člověk vidí takovéto počiny, jako je třeba Hořící keř, tak si říká, jaká je škoda, že HBO přestalo produkovat v rámci svých Evropských poboček svá vlastní díla. Hořící keř lze určitě zařadit mezi nejlepší díla posledních let, která na našem území vznikla. Pochopitelně, základ je tu opora v silné reálné události, ale i u takových věcí známe dost případů, kdy byla adaptace zbabrána. Tady je ale vidět, že si tvůrci dali mravenčí práci s přípravou, a to nejen samotné události upálení Jana Palacha, ale i dobové atmosféry a celkové nálady, která v té době panovala. Je zajímavé vidět, jaké typy lidí se v té době pohybovali například ve vrcholové politice, stejně tak to, že i přes jejich jasné antagonické prvky tvůrci dokážou najít moment, že i takovou postavu dokážou vylíčit jako obyčejného člověka. Štěpán Hulík tu poprvé ukazuje svůj scénaristický talent na napsání vyborných postav, který poté začal rozvíjet i v dalších počinech. Pochopitelně nesmíme opomínat ani edukativní přínos takovýchto děl, která má opravdu smysl točit, abychom si mohli takovéto důležité události připomínat, a to i v širších souvislostech dění té doby.

Jak se blížímě k finále, tak jde pořád více do tuhého. Atmosféra se oproti minulým dílům s časovým skokem trochu pozměnila. U zbylého obyvatelstva pochopitelně opadla prvotí hrůza a přešla do takové vzdálené apatie. Je fajn, že postupně všechny dějové linky a postavy dostávají své rozuzlení a své oprávněné místo v ději. Je vidět, že tvůrci měli krásně vše dopředu připravené, oproti jiným seriálům. kde se musí vše lepit za pochodu.

Jak postupujeme, tak se hlavní postava, tedy Hana stále propadá do většího zoufalství a beznaděje. Jakoby všechno kolem ní bylo jen čiré zlo. I manžel už ukazuje své temnější choutky. Jasně, ukázat na něj jako na hlavního podezřelého je taková tvůrčí naivita, když je vesměs jasné, že on to nebude, protože je to moc na první dobrou. Každopádně byl tenhle díl asi ze všech nejsilnější. Jedna těžká scéna střídá druhou. Už tradičně je pak vše ukončeno finálovým zvratem, který jakoby směřuje k nějakému podezřelému...