Véča

Véča


Pixilating

92 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
    • 9.9.2006  13:56
    Plán 9 (1959)
    *****

    Plan 9 je film u kterého jsem zůstal celou dobu zůstal jenom zírat.Když skončil, musel sem se začít smát a ujišťovat se , že něco takového,přece nemůže nikdo myslet vážně. Jenže bohužel Ed Wood to tak myslel. Co scéna ve filmu to perla. Od záběrů Bely Lugosiho, už pár let mrtvého, a jeho směšného dvojníka, přes Tora Johnsona, který vypadal, jako já když se vracím k půlnoci z flámu, používání starších dokumentárních záběrů, až po ty nejkomičtější létající talíře, vyrobené z krytů na kola od Cadillacu. Celý hřbitov je dost podivný, hrobky a hroby jsou jak vystříhané z kartonových krabic, větve zbůhdarma zapíchané do země a věčná noc na hřbitově, když všude okolo je den a světlo. Tenhle poklad je opravdu škoda si nechat ujít, je o mnoho "lepší" než Woodův film Bride of the Monster, který byl jenom hrozný a v němž ještě Wood nedosáhl vrcholu svého tvůrčího genia. Těch 5* není za umělecký dojem, ale za to, že už sem se dlouho takhle nepobavil.

    • 31.8.2006  22:28
    Pianista (2002)
    *****

    Na rozdíl,od Schindlerova seznamu má film Pianista mnohem reálnější příběh,který se spíše mohl odehrát.Oskar Schindler mi vůbec nepřišel jako lidumil,spíše jen jako vypočítavec,co si chtěl zachránit vlastní krk,když němci začali prohrávat.Kdežto Szpilmann mi byl sympatický od začátku,od první křivdy. Realistické vykreslení tehdejší doby působí v některých scénách svou hrozivostí až naturalisticky.Druhá půlka slušně rozjetého filmu poněkud ztrácí na tempu,ale to je něco co mě ani tak moc nevadí,spš naopak prostředí,kde se vyskytují dvě maximálně tři postavy a děj plyne volným tempem.Nic takového podle mého názoru není na škodu,když si film vybuduje silnou atmosféru,kterou Pianista bezesporu má. Akorát škoda konce.Ten se dal zakončit nějak rázněji,takhle se dlouho budovaná atmosféra rozplynula a konec vyšuměl do ztracena.Výkon Adriena Brodyho nemá cenu dál komentovat,to jak hrál on sem už dlouho neviděl,už dlouho se mi nestalo,že bych po skončení filmu byl naplněn tolika různými emocemi a silným zážitkem.Celkově bych dal 4,5*.

    • 29.8.2006  09:38
    Fantom opery (1943)
    ****

    Fantom opery z roku 1943 se v mnohém liší od svého staršího bratříčka z r.1925 s Lonem Chaneym.Zatímco starší verze byla laděna opravdu spíše jako horor znetvořený erik byl monstrum v pravém slova smyslu,tady je vše spíš lehce komediální se smutným koncem,působivými operními vložkami a Erik Claudin mi přišel vykreslený jako ubožák,který dokud nebyl znetvořen, pomáhal mladé zpěvačce nezištně a nikomu neubližoval,ale potom se pomátl a začal zabíjet,oproti verzi s Chaneym mi ho bylo i líto.Barva mi tady nepřišla jako dobré řešení,všechny barevné filmy tehdejší doby mi připadají jako vymalované pastelkami.A taky barva hodně ubrala filmu na atmosféře,jako černobílý by získal hodně na působivosti.Možná by si i zasloužil místy prostříhat,aby se zrychlilo místy moc rozvláčné tempo.Celkový výsledek ale o něco převyšuje věčná pokračování universalovských hororů s Frankensteinem a Draculou,proto dám 4*.

    • 28.8.2006  21:11
    Batalion (1927)
    *****

    Batalión Přemysla Pražského je jedním z mála českých němých filmů srovnatelných i se zahraniční produkcí. Vypráví o dr.Uhrovi, kterému se zhroutilo manželství a který se dostane do prostředí pražské spodiny (příběh byl natočen podle skutečného životního příběhu skutečného dr.Uhra). Architektu Mecerovi se ve spojení s kameramanem Jaroslavem Blažkem podařilo bezchybně vykreslit prostředí doupěte nejnižších společenských vrstev. Záběry exteriérů mají i jako další filmy té doby dokumentární hodnotu, kvůli svému zachycení drsného prostředí staré Prahy. Celý film je prokládán prolínacími záběry (dr. Uher vidí v opilosti bílé myšky apod.), trošku mě mátly části, kde si doktor Uher představoval co udělá a nakonec to dopadlo úplně jinak (scéna,kdy doktor nalezne manželku v náručí milence). Celá výsledná směs působí místy snad až příliš naturalisticky. To ale jen umocnilo dojem který ze mě po shlédnutí filmu zůstal. Celkově tak za 4,5*.

    • 27.8.2006  18:27

    Přestože většinou slýchávám o české němé filmové produkci ne zrovna to nejlepší,Pražští adamité jsou výjimkou,bohužel potvrzující pravidlo.Josef Vošalík si v Adamitech zahrál patrně první dvojroli v českém filmu.Na tehdejší dobu kamera používá celkem vyspělé triky-dvojexpozice ve scénách,kde se objevuje pan Šťovíček a Véna Vodopich současně,ale také relativně pohyblivá kamera,která díky častému pootáčení sleduje postavy, aniž by bylo třeba přejít do nové scény.Kameramani Karel Degl a Václav Munzenberger,aspon dle mého názoru, často střídali různé způsoby záběrů,od detailů a polodetailů až po celkové záběry.Jejich práce je ale také historickým dokumentem, zobrazujícím dnes už neexistující části ještě císařské Prahy,která pro dnešního člověka zavání určitou romantikou a nostalgií světa,kde ještě není celý život prožitý ve spěchu,že z něj člověk vlastně nic nemá.Oproti mnohým americkým groteskám,jejichž humor byl hrubý a často založený na ubližování druhým,se tento snímek nese v milém nenásilném duchu příjemného a milého humoru,který dokáže pobavit a pohaldit na duši i po tolika letech od svého vzniku.

    • 21.8.2006  12:35
    Intolerance (1916)
    *****

    Intolerance je beze sporu vyvrcholením Griffithova tvůrčího umění. Spojení čtyř zdánlivě odlišných příběhů s ústředním motivem marnosti a zmaru lidského konání,a špatným koncem, kromě příběhu ze současnosti. Prolínání jednotlivých časových rovin působí dodnes místy dost chaotickyhlavně v závěrečných sekvencích filmu,kdy se prolínají pořád rychleji,dokonce byl film jednu dobu puštěn do distribuce sestříhaný tak,že každý byl každý příběh vyprávěn samostatně bez prolínání. Masové scény ze starého Babylóna jsou značně podobné s italskou Cabirií. Stavbou mohutných kulis a následným neúspěchem filmu vyčerpal Griffith své finanční zdroje,tak,až neměl dost peněz na jejich zbourání,proto pak vévodily ještě po několik desetiletí Hollywoodu. Monumentální bojové scény si v ničem nezadají s dnešními filmovými souboji. Na svoji dobu dobře provedené souboj místy až příliš detailně zábírají mrzačená těla,na nichž je evidentní,že se v průběhu souboje změní ve figurinu(na dnešní dobu úsměvné,ale tenkrá celkem slušný filmový trik). Tenhle film miluju pro jeho nápad,humanismus a určitou naději v budoucnost. Griffith trochu napravil reputaci z rasistického Zrození národa a dokázal,že jeho reputace je opravdu zasloužená.

    • 16.8.2006  13:30
    Mary Poppins (1964)
    ****

    Mary Poppins jsem jako dítě opravdu miloval.Svět počátku 20.století,bohužel v trochu kýčovitých barvách,které mi už dnes po letech začínají vadit.Samotná Mary byla žena s fantazií ostře kontrastující s chladným panem Banksem a paní Banksovou,zajímající se jen o hnutí sufražetek.Bezedný kufr mi přišel jako až příliš očividně převzatý nápad z filmu G.Meliese Le Locataire diabolique,kde i některé vytažené kusy nábytku jsou téměř identické.Akorát sem se ve svých 6 letech divil,že neumím létat,když se směju jako blázen...:)

    • 16.8.2006  11:25

    Děj,pokud se to tak dá nazvat,se točí okolo výbuchu auta a roztrhání a následném skládání dohromady jeho posádky. Není z toho cítit to správné nadšení pro věc,spíš jsem měl pocit,že se tvůrci pokusili natočit něco takhle "zvláštního", protože jim šlo čistě o zisk.Chyběla tomu meliesovská pohádkovost nebo Porterova akce a napínavost děje z VŽL.I tak téměř každý film s aspoň minimálním nápadem v té době měl význam pro další vývoj filmu vůbec.

    • 16.8.2006  10:00

    "Demolice zdi" je film typický pro první filmové pokusy bratří Lumierů,pro dnešního člověka je nepochopitelné,proč takovou věc natáčet.Lidi v tehdejší době netušili ještě možnosti filmu,a jako dítě když dostane novou hračku,prováděli nesmělé pokusy.Jediná zajímavost na tomhle snímečku je,že si Lumierové uvědomili,že můžou pustit filmový pás pozpátku, takže z prachu najednou sama vstává zeď.V dnešní době nejde objektivně ohodnotit.

    • 16.8.2006  09:38

    Další z kouzelných příběhů kouzelníka Meliese připomíná klasické pohádkové téma-krásný princ zachraňuje princeznu, pomůže mu při tom ježibaba,která ho po zbytek filmu pronásleduje.Jako v Modrovousovi byl nezvykle velký klíč,tady zase musel být zvětšen čtyřlístek,aby při Meliésově stylu natáčení byl vůbec vidět.Děj působí tak jako by dnešní pohádku průměrné délky zkrátily na nějakých deset minut.A ke všemu je vše tak fantasticky naivně zpracované-zlatým hřebem pro mě byla čarodějnice letící na koštěti- s dávkou fantazie a hravosti,jaká se dnes už žádného filmaře jen tak nenajde.

    • 13.8.2006  18:36

    Jeden z filmů,kde se Oliver Hardy objevil bez Stana Laurela,v roli taxikáře, kterými vedle postavy "Olieho" docela chyběl. Celý děj je prostý a jednoduchý,ale nechybí mu rychlý spád ani spousta vtipu,bohužel však postrádám,to co jsem si tak oblíbil u Charlieho Chaplina-jakákoli absence kritiky,ať sociální, nebo jakékoli jiné,a nějaká hlubší myšlenka.I tak je krátký děj groteskz přeplněn takovýn množstvím gagů a komických situací,že sem se snad ani chvilku během filmu nepřestal smát.

    • 11.8.2006  21:15

    Od tohoto filmu jsem si představoval Fantomase,jako zloducha podobného tomu,kterého zná téměř každý z filmů s Louisem de Funés,ale první minuty mě vyvedly z omylu.Oproti verzi z šedesátých let není Juve poletený a cholerický a novinář Fandor není takový elegán a hrdina a je spíše podobnější obyčejnému člověku,i když velice inteligentnímu a důvtipnému. Hlavní věc,kterou jsem si nedokázal do té doby představit, bylo,že by se Fantomas mohl někde objevit bez své typické ocelově šedé masky.Další věc byla absence Fantomasovo technických vymožeností a "hraček".Místo toho si vystačí s mnoha rozličnými způsoby nalíčení a masek.Přes některé opravdu přehnané grimasy se výkony herců pohybovaly v přijatelných mezích.V samotném ději jsem se těžko orientoval, byl rozdělen celkem na tři části a návaznost mezi nimi se sledovala s menšími problémy, najednou se objevovali hrdinové,na místech,o kterých nebyla předtím ani zmínka s lidmi,o kterých taky nebyla řeč.Moji verzi filmu doprovázela příjemná nerušící hudba,místy ale trochu příliš jednotvárná.Kamera je téměř po celou dobu trvání filmu statická snad jen v jedné,dvou scénách se o něco pootočila.

    • 11.8.2006  11:32
    Garfield 2 (2006)
    **

    Nevim,co mě to napadlo,nechat se přemluvit jít na tohle do kina.Inteligentní a sarkastický Garfield se změnil na hloupou tlustou kočku,Jennifer Love Hewitt hraje veterinářku,která svým chováním spíš připomíná pubertální dívku.Základní motiv příběhu je silně obehraný(jak záměna dvou téměř identických postav i zvíře,které zdědí bohatství),ale všechno je doraženo zbytkem mluvícího zvířecího osazenstva.To všchno by ale byl solidní základ pro lehce podprůměrný dětský film,ale nedokážu si představit,proč by se děti měly dívat na Garfielda,jehož oblíbenou činnotí je si každou chvíli říhnout.Neníc co víc k tomu dodat,než ,chvilkami vtipné,ale většinu času nudné a ani vzdáleně nepřipomínající komiksovou předlohu.

    • 6.8.2006  23:45
    Případy bratra Cadfaela (TV seriál) (1994)
    ****

    Výborný detektivní seriál,podle neméně dobrých knih Ellis Petersové.Mě osobně je postava bratra Cadfaela mnohem sympatičtější než třeba takový Hercule Poirot nebo většina jiných detektivů.Věrně,aspoň co můžu posoudit,působí středověké prostředí kláštera a přilehlého města.Každá postava má své typické chování(seržant je hloupý a omezený,Cadfaelův pomocník trochu jednodušší a důvěřivý),a proto si každého vybavím i po delší době ne jako u většiny seriálů.Na doprovodnou hudbu si moc nevzpomínám,ale úvodní znělka ve stylu klášterního chorálu dokonale navozuje atmosféru.ze seriálové tvorby poslední doby naprostá špička.

    • 5.8.2006  09:08

    Krátká groteska o úrapách Hardyho a jeho milované,když její otec nesouhlasí s jejich svatbou.Milé,vtipné,ale takovýchto grotesek byly natočeny mraky a i tady se opakují již zažité postupy a metody a neklade si za cíl,aby se nad tím člověk zapřemýšlel,ale jen se pobavil a zasmál,takže slušný průměr.

    • 4.8.2006  02:11
    Šarlatový a černý (TV film) (1983)
    ****

    Původně jsem se na tohle ani nechtěl dívat,ale hned prvmí minuty filmu,mě přesvědčily,že by to byla chyba.Gregory peck jako monsignor O' Flaherty a Ch.Plummer,jako člen Gestapa Kappler se skvěle doplňují.Postupem děje,když jejich akce nabírají na intenzitě,je skvěle vidět čím dál tím větší nervozita ze strany Kapplera.Prostředí,všechny postavy působí neskutečně věrohodně,aorát O'Flaherty se stává místo obyčejného kněze takovým Supermanem.Podle mě na televizmí film bravurně natočené.

    • 3.8.2006  14:15

    Po skončení projekce filmu Vaterland jsem dlouhou dobu dokázal jen tupě zírat do zdi,protože sem si nedokázal v hlavě poskládat,co tím chtěl pan režisér říct.rozhodně se nedá filmu upřít,že by na české poměry nebyl originální.Téma točící se okolo lovu kostrounů mohlo pojednávat klidně o problémech rasismu nebo ekologie či něčem úplně jiném.Na začátku a na konci mě hrozně rozčilovala rozklepanost kamery během jízdy autem.Většinu hereckého obsazení pro mě tvořily,kromě Karla Rodena a možná Romana Zacha,naprosto neznámá jména.Ale hlavní vinu na neúspěchu filmu má podle mě nezkušenost původně divadelního režiséra Davida Jařaba.

    • 3.8.2006  10:18

    Jeden z krátkých filmů bratrů Lumierů,zobrazující lidi,koupající se v moři.

    • 2.8.2006  22:54

    To že má film v názvu slovo Gorilla ještě nic neznamená,v samotném filmu se hlavní "hrdina" objeví v masce gorilly snad jen jednou nebo dvakrát.Ale při pohledu na ni mě na první pohled napadlo,že je téměř stejná ,jako maska pana Hydea ve filmu Dr.Jekyll a pan Hyde(1932),stejne vyceněné zuby a stejně chlupatý obličej.Lon Chaney uz je postarší,a je vidět,že se zřetelně "zakulacuje",takže se pro roli detektiva moc nehodí. Příběh ja fádní místy až nudný,jediné,co tak trochu zaujme jsou záběry zvířat v džungli.Byl bych býval šel na ***,ale nemůžu,protože takovýchhle filmů je v 50.letech mraky,a Bride of the gorilla se mezi nimi lehce ztratí.

    • 1.8.2006  22:35

    Nesmrtelná teta je typický úkaz na poli českých pohádek koncem 20. století.Některé scény mi připadaly svojí ponurou atmosférou hodně podobné JEZERNÍ KRÁLOVNĚ..Celý příběh podkresluje relativně pěkná hudba,která ale nijak zvlášť nepotěší.O nějakých zvláštních hereckých výkonech se ve většině případů nedá mluvit,ovše kromě paní Bohdalové,která se role Závisti ujala s takovou vervou,jako bych jí pomalu uěřil,že je taková jako ve filmu.Král Jaromír Hanzlík je to jediné,co dodává filmu trochu vtipu a šťávy,ale pouze když má hloupý mozek,jinak splývá s ostatními.I když Nesmrtelná teta není vrcholem kinematografie,ruku na srdce,myslíte že třeba Z pekla štěstí je lepší pohádka?

    • 30.7.2006  17:31
    Fantom opery (1925)
    *****

    Tahle adaptace románu Gastona Lerouxe je zatím nejvydařenější.Celý film táhne Lon Chaney,na kterém opět skvěle zapracovali maskéři a jeho obličej vypadá opravdu děsivě,svým vzhledem mi trochu připomíná egyptské mumie s velkými vyceněnýmo zuby.Hudební doprovod u mojí verze nahrával patrně orchestr z velké části obsazený smyčcovými nástroji,jeichž rychlé změny poloh od nejvyšších k nejnižším byly bravurním výkonem.Ve flmu se objevila také barevná Technicolorová sekvence,protože tehdy ještě v barvě nebyla použita jedna barva(myslím že zelená),všechno v oné sekvenci bylo červené nebo do fialova.Film ubíhá ve svižném tempu,takže si člověk po dvou hodinách téměř neuvědomí,že se blíží konec.

    • 30.7.2006  17:07
    Pan Verdoux (1947)
    *****

    První Chaplinův film,ve kterém se neovjevuje ve své typické masce tuláka.K natočení filmu inspiroval Chaplina Orson Welles, když ho upozornil na případ francouzského "modrovouse" Landruho,vraždícího své manželky.Pan Verdoux jeopravdu,jak stojí v podtitulu filmu komedie o vraždách,k tomu patří černý lehce morbidní humor,který již člověka nechytne tak,že by mu tekly slzy nebo se nemohl nadechnout,spíš když si uvědomím,že se třeba zrovna Verdoux chystá vraždit.Chaplin měl tehdy velké problémy protlačit svůj film do kinpřes tehdejší cenzuru,ale i pak bojkotovali různé náboženské spolky promítání filmu,nebo odrazovali diváky,aby šli na promítání přímo před kinem.Od Chaplina to byl odvážný krok natočit tento film a prakticky si si v Americe zatloukl hřebík do rakve.

    • 30.7.2006  13:41
    Ben Hur (1925)
    *****

    Ben-Hur z roku 1925 je už druhou adaptací románu generála Lew Wallace.I když má v podtitulu příběh Krista je to především příběh o útrapách mladého židovského knížete Judy Ben-Hura.Dlouhý a těžko stravitelný román je zde převeden do kouzelné formy.Náladu a dojem z filmu umocňuje použití barevných filtrů.Zvláštně je zde zpodobněno malomocenství-malomocní mají obličeje tmavě nalíčené.Známý závod kvadrig nemá šanci v němém filmu tolik vyniknout,protože koně se hýbou příliš rychle než aby 18 snímků za sekundu mohlo zachytit plynulý pohyb,proto se pohybují trochu trhaně.V jednom z dokuentů o Ben Hurovi bylo řečeno,že při scéně námořní bitvy že lodě začaly hořet doopravdy a někteří komparzisti se utopili.Herci trochu své grimasy a gesta přehánějí,ale v celku to na výsledném efektu nezanechává žádný zvláštní dopad.

    • 30.7.2006  10:02

    Meliesovy filmy jsou všechny prodchnuty zvláštním nábojem dětské hravosti,objevováním nových možností a uskutečňováním lidských snů,uskutečnitelných pouze na stříbrném plátně. Při sledování Meliesovy Cesty do nemožna jsem si nemohl nevšimnout určité podobnosti s Cestou na měsíc,let na Slunce,počáteční "porada".Z toho všeho čiší nadšení pro věc,které z Cesty do nemožna činí i dodnes půvabný film a které v dnešní době chybí tolika filmům.

    • 29.7.2006  22:10

    Slavná protiválečná kniha E.M.Remarqua se dočkala již rok po svém první vydání dočkala filmového zpracování.Jak říká text distributora,léta nic neubrala na působivosti,jenže distributor, tak nějak zapomněl dodat,že léta ubrala na stravitelnosti.Herci hrají podle mě typicky pro začátky zvukového filmu,téměř každé slovo je pečlivě a pomalu vyslovené,jako když se učí mluvit malé děti,s ím souviselo i občasné přehrávání herců.Dělení jednotlivých scén tak trochu připomíná divadelní oponu,pokažé se náhle setmí a za okamžik jsme ze školy v kasárnách.Jako např. v Browningově Draculovi a dalších filmů počátku zvukové éry i zde režisér místy ještě nepoužíval zvukovou aparaturu,a to v bitevních scénách,proto se bojující vojáci pohybovali nepřirozeně rychle.Děj se skládal z těch nejznámějších motivů předlohy(vit ofic.text distrib).Padl v říjnu 1918,v den,jenž byl na celém bojišti tak tichý,že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu:Na západní frontě byl klid....tak těmito slovy končí kniha . Stejné absolutní ticho narušované poryvy větru a vrzáním,přímo vyzařuje z poslední scény filmu, v níž umírajcí Paul marně vztahuje ruku po motýlovi,symbolizujícím zničené mládí a ideály.

    • 29.7.2006  17:08

    Dnes se už jen těžko hodnotí filmy z období kinematografické prehistorie,obzvlášť takhle průkopnického rázu.Námět filmu Porter upravil z filmu britských bratrů Mottershawů, Vyloupení poštovního dostavníku,do prostředí "Divokého západu" .VŽL je významná nejen jak zde již padlo díky prvnímu užití typicky filmových prostředků,ale i vůbec první pohyb kamery.Trochu úsměvné mi připadalo,když se v jedné scéně docela evidentně změnil jeden člověk ve figurinu.Škoda,že Porter nepokračoval v rozvíjení nových filmových prostředků a jeho další filmy byly natočeny typickým meliesovskym stylem.

    • 29.7.2006  15:29
    Vojna a mír (1956)
    ****

    Z románu jsem přečetl prvních 300 stran a byl jsem rád,že sem měl po ruce tento film,který podstatně zjednodušuje děj knižní předlohy.Zároveň však je to hollywoodská adaptace,tudíž se od filmu nedá čekat žádná velká psychologická propracovanost,i tak jsou patrné změny a vývoj v chování jednotlivých postav, především u mladé Nataši Rostovové(A.Hepburnová).Za zmínu stojí Vojna a mír hlavně díky scénám bitev u Slavkova a u Borodina,které natočil italský režisér Mario Soldati.Jak píše FISSSH,není z filmu cítit ta atmosféra Ruska tehdejší doby a prostředí Moskvy by také mohlo být věrohodnější.Myslím,že celkově se jedná o povedenou adaptaci velmi těžko zfilmovatelného a víc než tisícistránkového romá L.N.Tolstého.

    • 29.7.2006  12:01
    Dracula (1931)
    *****

    Dracula z roku 1931 je spolu s Murnauovým Nosferatem jediný upírský film,který mě uchvátil.Film má vlastně strukturu dělenou na dvě části-Transylvánie a Londýn.Zatímco část odehrávající se v Transylvánii má skvělou mystickou atmosféru zvýrazněnou pověrčivými vesničany,celá londýnská část ztrácí náboj předchozího děje.Prakticky celý děj táhne Bela Lugosi spolu s Edwardem van Sloanem(dr.Van Helsing), ostatní herci působí tak nějak nevýrazně.Bela Lugosi v roli Draculy nahradil ,pro roli původně určeného,Lona Chayneho,který před natáčením zemřel na rakovinu hrtanu.Lugosiho kreace získala mnoho na působivosti jeho maďarským přízvukem.také mě docela udivila vynalézavost filmařů,když při scénách v horách,nebo při setkání Renfielda a Draculy,místo aby bylo prostředí postaveno ve studiu,dali před kameru namalované sklíčko na kterém byly buď vrcholky hor nebo strop hradního sálu.V pár scénách se Browning nechal evidentně inspirovat o deset let starším Nosferatem(viz kočí vyslaný Draculou pro Renfielda,Rendieldovo říznutí při večeři). Browningův Dracula si i přes všechny svoje nedostatky i po víc než 70 letech zaslouží naši pozornost

    • 28.7.2006  13:49

    Někdo říká,že Muž,který sázel stromy je špatně animovaný kýč,mě však hned na první pohled uchvátil svou animací,která vypadala jen jakoby črtaná,ale zároveň složitá a důmyslně propracovaná.Režisér podle mě plně využil možnosti stylu animace a v některých záběrech geniálně přechází z prostředí do prostředí.to nejkrásnější na tomto filmu,je milý přívětivý optimismus,nezlomnost lidského ducha a víra ve schopnosti lidí,jenom si představte,že by každý byl jako Muž,který sázel stromy.Opravdu je nejlepší si ho pustitv době,kdy na tom člověk není dobře,protože tenhle film dokáže člověka neskutečně povzbudit a pohladit po duši.

    • 28.7.2006  12:44

    Sovětská komedie o dvou mladých děvčatech, letci a básníkovi. Děj je vystavěn na jednoduché záměně, kdy jedna dívka chtěla letce a seznámila se s pilotem a druhá naopak. Od toho se odvíjí celá řada komických situací. Docela příjemná hudba doplňuje jednoduchý, relativně i vtipný, děj, herci odvádí celkem průměrné výkony, které nijak zvlášť neuchvátí, ale ani neurazí. Dal bych možná i ***, ale celou dobu mi vadila pachuť "lepších zítřků", třeba když tam chvílema zpívali: "Ať žije naše mladá budovatelská zem ." Docela absurdní mi připadalo, že filmu byl vytýkán slabý ideologický obsah.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace