Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Akční
  • Dokumentární

Recenze (214)

plakát

Po neznámých stezkách (1982) 

Po neznámých stezkách je v porovnání s Mrazíkem trochu odlišnná pohádka. Sáňky samochodky se transformovaly do pícky samochodky, Barbara Jagorovna nechce upéct Míťu, protože je docela obyčejný Sidorov a moudrá Vasilisa se učí jezdit na bicyklu. Pokud je Mrazík kýčovitý díky vizuální výtvarné stránce, zde se nevkus projevuje především smícháním postav z mnoha filmů, do všeho ještě navíc přijde ze světa mimo ten pohádkový desetiletý chlapec Míťa. Komický prvek ve filmu spočívá především v jednání postav, jež je sice logické, ale míra pitvoření, kterou přitom nasazují nedovolí divákovi, aby mu nezačaly cukat smíchy koutky. Otázka je, jak výrazný byl při recepci tohoto filmu vliv dabované verze, kterou jsem viděl. Dabéři mají každý svůj typický styl projevu. Kostěj Nesmrtelný pomalý a patetický, Míťa se nápadně podobá šprtům na základní škole či Baba Jaga moudrá stařenka.

plakát

Eragon (2006) 

Eragon je nemastný neslaný. Prakticky bych ho stylem, jakým na mě působil, hlavně výkony herců, zařadil do filmů pro děti okolo 11 let. Ale to nejde, protože celý film byl zase pro děti příliš tvrdý a násilný. Jak píše Arach.No hlavním plusem filmu je Jeremy Irons, na jehož výkon je opravdu radost se dívat. Drak nevypadal moc ani jako drak, spíš jako ještěrka, která má na křídlech šupiny, takže trochu jako kuře se špatně narostlým peřím. Čaroděj Durzak vypadal hodně divně, ne ani jako čaroděj, ale spíš jakoby si delší dobu nečistil zuby. Věřím, že kdyby to nedávaly u nás v kině s dabingem, tak by mi to nepřipadalo tak hrozné. Není to film, co by mě připoutal do sedačky a nenechal vydechnout. Už od začátku se to filmovému plátnu nedařilo a i když sme se s kamarády snažili sledovat děj, tak to nešlo.

plakát

Schindlerův seznam (1993) 

Přiznávám se,že když sem Schindlerův seznam viděl poprvé v dabované verzi s formátem obrazu 4:3 nechápal sem,co na něm všichni vidí. Ale když sem viděl širokoúhlou verzi,spadla mi čelist málem až na zem. Úžasné černobílé provedení filmu mi dalo neskutečně silný zážitek z mrazivého a temného prostředí krakovského ghetta a následně i tábora v Plaszowě. Mrazilo mne,když sem viděl jak jde jen spoře oblečeným židům pára od úst,mrazil mne pohled na násilí a odpornosti ve filmu páchané,přiznám se,že sem místy i brečel,což se mi u jen tak nějakého filmu nestalo. A to všechno způsobilo právě to kouzlo černobílé,která v sobě,při správném zacházení,lépe nese jak poetickou,tak i tu děsivou atmosféru lidského utrpení. Kvůli Schindlerovu seznamu sem se rozhádal se svojí dobrou kamarádkou,jež se mi snažila namluvit,že Liam Neeson se do role Oskara Schindlera nehodil a ani nevypadá moc jako Němec. Podle mě ale byla ale ústřední trojice herců Neeson(Schindler),Fiennes(Goeth) a Kingsley(Itzak Stern) jedním z nejlepších Spielbergových tahů. Jejich výkony stvořily doslova herecký koncert. Soundtrack k filmu si od doby co se mi dostal do rukou musím pouštět pořád znovu a znovu dokolečka,především píseň Yeroushalaim shel zahav,která je nabitější emocemi než většina píniček,co sem doposud slyšel. Myslím si,že Schnidler nebyl takový lidumil,jak nám ho tady Spielberg vylíčil,i když mojí vírou silně otřásl dokument sestavený ze svědectví přeživších Židů.Ti popisovali Schindlera jako svého Boha,prakticky bezchybného,někteří z nich dokonce tvrdili,že se s Schindlerem přátelili až do jeho smrti. Ať byl skutečný Schindler jakýkoli,faktem zůstane,že zachránil víc než 1100 Židů a tím dokázal,že i jeden člověk může něco udělat proti zlořádu páchanému na nevinných. Bohužel k tomu potřebuje spoustu peněz a vlivných přátel. Tenhle film neberu ani tak moc jako oslavu "hrdiny" Oskara Schindlera,ale jako symbolický příběh o lidskosti,o síle a vlivu,jakým může zapůsobit jeden samotný člověk proti zločinnému monstru.

plakát

Voices from the List (2004) 

Na mě osobně výpovědi lidí,které Oskar Schindler zachránil,zapůsobily mnohem víc než samotný Schindlerův seznam,tento dokument je takový osobnější,a když vidím lidi vyprávět něco co doopravdy zažili,zapůsobí to na mne mnohokrát víc než ,byť skvěle zpracovaný,hraný dokument,jímž Schindlerův seznam podle mého názoru je. Právě tento film mě dokázal rozbrečet,po všech těch filmech plných násilí a vraždění,otupujících moje vnímání takovýchto věcí,je přede mnou tento dokument,kde je vše popsáno až příliš detailně a naturalisticky,takže i moje otrlá povaha musela padnout na kolena před takovou přemírou nesmyslného násilí,páchaného na nevinných. Druhou stránkou věci je osoba Oskara Schindlera,která je popisována zachráněnými jako bůh,jehož dodnes uctívají. Určitě byl úplatkář,měl rád ženy,ke všemu ještě člen NSDAP a katolík,na duhou stranu zachránil mnoho nevinných,takže sem na pochybách jak ohodnotit věrnost Schindlerova popisu zde prezentovaného. Tak jako tak je to jeden z úplně nejlepších a nejlépe zpracovaných dokumentů vůbec.

plakát

Dobytí pólu (1912) 

Pro mě coby člověka,který Meliesovy filmy má opravdu rád je to jasných pět,ale i tady platí to co jsem napsal už v komentáři k Cestě do nemožna. Melies se opakuje,ale to se opakuji filmaři i dnes a přesto sou jejich filmy kolikrát oblíbené. Meliesovo opakování je zcela očividné,kongres vědců,továrna,sci-fi vozidlo. Dobytí pólu je labutí písní génia jež stál u zrodu filmu a styl,kterým natáčel už bohužel ve světě tehdejšího filmu neměl místo. Přes všechno smekám před Meliesem klobouk,chtěl bych taky mít tolik fantazie a nadšení.

plakát

Lesní duch (1981) 

Na Evil Dead je na první pohled znát nízký rozpočet. Vzhled zombií mě spíš pobavil než strašil. Nevim to jistě,ale myslim, že celý film byl točen jen ruční kamerou, což umožňovalo dynamičnost pohybu a především při scénách lese to vypadalo celkem děsivě. Naopak slabší to už bylo při scénách v chatě, kde se někde kamera kývala tak, že mi to kazilo zážitek,podobně na mě působila místa, kdy se kamera otáčela o 360 stupňů, příliš často se to opakovalo. Další věc, jak říká Kirké, je přehnané množství násilí naprosto utopené v krvi. Přišlo mi kolikrát jako celkem zbytečné, správná atmosféra se dá navodit i bez hektolitrů krve. Proto mám radši první půlku, kde prakticky nic nevidím, kromě scén se stromem a přesto jsem byl napjatý celou dobu. Celkově 4*, trochu přidám na hodnocení kvůli tomu zážitku. Viděl sem ho sám, na domácím kině lehce po půlnoci, takže spaní bylo potom opravdu "příjemné"... revidováno 2.7.2009 Komentář smazat, film za 5*

plakát

Cikáni (1921) 

Cikáni Karla Antona jsou tak nějak trochu nesourodým snímkem. Anton oproti Máchově novele dal část odehrávající se v Benátkách na začátek děje, nejspíš to napomohlo srozumitelnosti, ale příběh se tím stal trochu fádní. Dále pak Anton rozvedl příběhy některých vedlejších postav(Lea, vysloužilec Bárta). Benátky v prologu byly nesmírně půvabné a působivé, jenomže pohled na zalesněnou krajinu se siluetou hradu působí tak nějak romantičtěji než slunná Itálie. Naprosto největší překvapení pro mě byla účast Theodora Pištěka v roli prostopášného svůdníka, hraběte Lomeckého. Někteří z herců byli trochu pro smích, třeba mladý cikán vypadal tak trochu ospale, ubrečeně, jakoby se chtěl schovat mámě za sukni. Třešničkou na dortu jsou některé části děje, ve kterých si hrdina vzpomíná na něco z hodně dávného dětství a podobně. Celkově jsou Cikáni tím lepším z naší němé produkce, což neznamená, že by to byl bezchybný film. Ale musim říct, že sem se nenudil, že sem film hltal po celou dobu, takže trochu slabší 5*.

plakát

Erotikon (1929) 

Když dvě kapky splývají v jednu,je to erotické,jenomže bohužel jinak než jak si dneska tenhle pojem vykládáme. Je to spíše symbolické,smyslně okouzlující nrozdíl od vulgární a příliš názorné erotiky prezentované v dnešní době.Belldandy my svým komentem vzala slova z úst. Příběh filmu sám o sobě mi přišel jako z nějakého šestákového románu,ale kvalita příběhu je převálcována zpracováním příběhu,v oněch levných románech by po nějaké psychice postav nebylo ani vidu,ani slechu. Kdežto v tomto filmu je to většinou o psychice,duševních pochodech svedené Andrey. Ten příběh je jako z každého druhého českého filmu té doby,ale jen málo z nich se může chlubit takto kvalitním zpracováním.

plakát

Life of an American Fireman (1903) 

Do žánru bych ještě doplnil dokumentární,protože mi to celé přišlo spíš jako ukázka hasičského zásahu,než akční film.Je to i celkem zajímavý snímeček v provnání s mnoha svými současníky,ale když vezmu v potaz,že Porter natočil ve stejném roce Velkou železniční loupež,tak je tam co do sledovatelnosti velký rozdíl. Pro mě jako člověka,který nikdy neviděl hasičský vůz tažený koňmi,je tento film tak tršoku šok. Obzvlášť by mě zajímalo co byly ty podivné kouřící přístroje na některých vozech.

plakát

Les Kiriki, acrobates japonais (1907) 

Tak nad těmito akobatickými kousky zůstává opravdu rozum stát,vrtá mi to hlavou už nějakou dobu,ale porád nic a když se na to podívám znovu,tak mě to ohromí znova. Chvíli mi připadalo,že akrobati lezi na podlaze a jsou zabíráni ze stropu,ale kvůli zakončení filmu si nejsem jistej. V každým případě docela zajímavé a pořád to člověka donutí přemýšlet jak je tohle možné.