Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Krátkometrážní

Recenze (319)

plakát

Machři (2010) 

Trapná kravina bez nápadu, která si nezaslouží pozornost.

plakát

Twilight sága: Zatmění (2010) 

Těžké utrpení při každém dialogu, solidní podívaná v akčních sekvencích. Co dokázal Slade vydolovat (dokonce s náznaky lehké gradace) z tak nechutně debilní premisy (dvanáct lidí chystá útok na pět upírů a pět vlků + hromada sraček, tedy dialogů) je opravdu velký umění. Film je logicky děravej a dost pitomej, ale jakmile dojde na akci, celkem se to daří skrýt. Asi tak pětkrát lepší než dvojka.

plakát

A-Team: Poslední mise (2010) 

[Originál miluju] Další z řady moderních akčních snímků, což znamená (bléé) šíleně nepřehlednej a opravdu zle sestříhanej rádobycool film. Herci super, ale je to celý moc suchý a prázdný a kvalitní atmosféra tu chybí, nemluvě o přiblížení se atmosféře originálu. Žádná sračka to na druhou stranu ale není. Nadsázka (díky bohu za ni) a fóry celkem fungují, hlavně výbornej Copley, ten chápek válí :)

plakát

Kuky se vrací (2010) 

Po projekci jsem měl rozporuplné pocity, ale hodnotím výš - především proto, že následující den ve mně zůstaly převážně kladné dojmy. Celá "lidská" linka je podle mého příliš komplikovaná a nezajímavá (čti téměř zbytečná), i když se i tady najdou skvělé momenty (rotující byt). Kukyho příběh je o několik řádů lepší, i když taky nejde o žádnou scénaristickou pecku a pár silnějších momentů by bylo ku prospěchu. A teď nutný kompliment - les se svými "bohy" byl na feeling velice podobný Miyazakiho fantazii; větší poklona mě nenapadá. Z takového základu se dalo vytřískat MNOHEM víc, mohlo jít o geniální věc, kdyby se film více zaměřil na životě v lese. Tohle věčné pohonívání s Anuškou se za využitý potenciál označit nedá ani za silné horečky.

plakát

Kick-Ass (2010) 

Skvělá zábava s úžasnou gradací a dynamikou akčních scén, plná výjevů, které šikovně bourají očekávání vzniklá zažitím klasických komiksových klišé. O soundtracku, hercích a humoru nemluvě :) Mindy je úžasná postava... *

plakát

Nezapomeň na mě (2010) 

Nenechte konec zastínit předešlou hodinu a půl, která je silná a nad očekávání koukatelná - i když to zezačátku není snadné. Na někoho závěr zapůsobí jako laciný mindfuck či deus ex machina, případně nepovedená a zbytečná hra na city, co dokáže znechutit celý film (jakkoli kvalitní byl); nebo budete nadšeně tleskat, protože tam hraje krásnej upír ze Stmívání, vám je 15 a na ostatním nezáleží. Záměr tvůrců byl ale nejspíš jinde: Po šoku, který rozbije výborný zážitek z předešlé hodiny a půl si řeknete, že jde o snímek někde na stupnici blbé až šíleně dementní. Jenže komu to nedá a zahloubá se trochu víc, dojde mu, že šlo o záměr. Zčistajasna jste obohaceni o zvláštní zážitek, po kterém jste netoužili, neočekávali ho a na který budete každý reagovat jinak, protože jste donuceni přehodnotit předchozí 2 hodiny z úplně nového hlediska, ve kterém se vše uplynulé stane pouhou předehrou silného vyvrcholení (které logicky zafungovalo mnohem lépe a silněji než všechny dosavadní snahy o zfilmování této události). To ale postupně odezní a začnete film vnímat z původní pozice kvalitního psychologického dramatu se zvláštním a trochu nekonzistentním puncem reality na závěr, který ale vlastně nekonzistentní není. Ke konci se ale vztahuje první část Gandhího výroku - stalo se, ale vůbec na tom nezáleží. Tvůrci mohli zakončit obligátně a slízávat smetánku od kritiků za luxusní a dojemné psychologické drama; místo toho se nebáli a risknuli něco, s čímž příliš nepochodili, ale co je dost sympatické. 4,5*

plakát

Česká RAPublika (2008) 

To abych si dal bacha, jestli hodnotím dokument, nebo českou rapovou scénu :) jako výpověď o českém hopu je to celkem solidní počin, který bez moralizování servíruje jednu scénu za druhou, přičemž jsem neměl pocit, že by podsouval, na kterou stranu se přiklonit. Minimálně z poloviny filmu mám však pocit (a můžu to být jen já), že čeští hopeři jsou jednoduší, nejistí a nevyrovnaní blbečci. A to je plus a evidentní záměr - rozhodně se to dalo natočit stylem "jsme cool", ale tahle jasná sebekritika je věc, kterou jsem nečekal a moc potěšila. Z druhé půlky člověk získá pocit, že jsou to přeci jen fajn lidi, i přes svůj projev a naivnost, který patří spíše ke stylu samotnému, nežli k nim, a že některým talent rozhodně nechybí (IW,PSH;SC beru spíš jako recesisty srandisty). Vytknout se musí neustálá potřeba být v opozici a srovnávat - proč proboha někdo porovnává hip hop s vážnou hudbou? Je to zajímavé, ale snaha přesvědčit toho druhého o výjimečnosti toho, co dělám právě já, je zbytečná. Dokumentu taky chybí ucelenost a vyspělost, což ale platí i pro českou hh tvorbu samotnou.

plakát

Road Trip: Pivní pong (2009) odpad!

Po dlouhé době jsem těšil na nějakou nenáročnou, vtipnou, přihloplou taškařici, a on to je hrozně smutný film. Neobsahuje totiž ani jeden opravdu podařený vtip, což je na komedii celkem výkon. Co je ale horší, nemá ani jednu jedinou silnou scénu, a to dokonce ani silně znechucující, což je u tajtoho žánru k nevíře. Scénář musel napsat absolutní debil, protože je to jakási zmatená a opravdu blbá zoufalost, což se u primitivity žánru jen tak nevidí. Neskutečně slabé (všechny) a nesympatické (většina) postavy jsou jen posledním hřebíčkem do rakve. V kontextu s prvním dílem, který je i po deseti letech jedním z nejlepších teen road movies komedií a dost možná stále nejlepší, funguje pouze jako nádherná ukázka, jak pokračování nemá vypadat. Jeden stejný herec a pár odkazů (těžko říct odkazů; jde spíše o silně nepovedené kopie scén z prvního dílu), které ale fungují ještě míň, než zbytek a spíše, než aby potěšily, jsou tak trochu urážející. Road Trip si totiž takové "pokračování" nezasloužil. Nefunkční film na všech frontách a absolutní dno žánru.

plakát

Uprostřed nicoty (2008) 

Emocemi, o které se Adventureland jen pokoušel, je Middle of Nowhere přeplněný k prasknutí. Výborný film, Yelchin bude (je) velký herec.