CiTrus007

Ačkoli je téma poněkud pochmurné, ne-li přímo depresivní, režisérka s ním naložila neuvěřitelně jemně a laskavě. Trocha absurdity a lidské přirozenosti totiž vždy skvěle rozehřeje bledou realitu, do které jsou ústřední postavy uvrženy. Dobře stylizované záběry spolu s velmi slušným herectvím vytvořily perfektní klima pro hořký, místy úsměvný příběh dvou zcela odlišných figur, které k sobě znovu hledají cestu. Závěr se však dostavil příliš rychle. 8/10 [KVIFF 2015]

Patologická studie známého psychologického fenoménu je zasazena do velmi příhodného prostředí. Kvůli neustálému přehlížení situace personálem puritánské dívčí školy se totiž z nudné zápletky rázem stává obrovitá záhada s rozpačitým začátkem, komickým průběhem a šíleným rozuzlením. Houstnoucí atmosféra se projevuje zejména v přírodních obrazech, kterými je snímek prokládán, a vrcholí v bleskových sekvencích, které prostřednictvím trefných analogií objektivizují emoce na plátně. I přes skvělé herectví Maisie Williams však musím konstatovat, že to mohlo být o dost lepší, kdyby film zbytečně nemátl diváka změnami tónu. V důsledku režisérka rozmělnila svůj výpravný styl do podivné amorfní směsi. 6/10 [KVIFF 2015]

Snímek se pokouší podat autentickou zprávu o tradičním tureckém patriarchálním despotismu vůči mladým dívkám. Místy skvěle zobrazuje vesnický folklór skrze malé absurdní epizodky, ke konci však sklouzne k manipulativnímu vyjadřování a při snaze zoufale předat ústřední myšlenku ženské vzájemnosti se oddálí od uvěřitelného. Až na nepřirozené dějové figury v závěrečné části je však film řemeslně dobře natočen. Zvláště bych rád vyzdvihnul skvělou dějovou kohezi a dynamický spád vypravování. 7/10 [KVIFF 2015]

Dvě zcela oddělená dějství. První intimně sleduje denní rutinu nejnižších vrstev jižanské společnosti, druhé poodhaluje oponu jakési místní nacionalistické domobrany. Jelikož nám jsou prezentovány dva nesouvisející obrazy, dalo se očekávat spojení či alespoň paralela mezi nimi. K mému zklamání se však nedostavilo ani jedno, ba ani jakákoli jiná myšlenka na závěr. Druhá strana místo toho poskytuje ryzí, předsudky nezkreslenou výpověď, která díky delším sekvencím zabíraným ruční kamerou působí téměř dokumentárně. Bohužel také ovšem zdlouhavě a prostoduše. 4/10 [KVIFF 2015]

Dlouhé, tiché, statické záběry, pohledy do prázdna, pomalu se pohybující postavy a absence dialogu - to je výrazivo, které divák snese pouze v omezeném časovém intervalu. Jakmile však vkročíme do Údolí, čas se zastaví a i pouhé dvě hodiny se mohou zdát jako věčnost. Neuvěřitelně nudný a roztahaný film se přitom snaží upoutat pozornost velmi jemnými náznaky, ze kterých vyvstane více otázek, než scénárista stihne zodpovědět. Jakási myšlenka se zde nachází, podle mého názoru však mohla být uvedena mnohem lepším způsobem. Z projekce jsem odcházel vyčerpán a zklamán. 3/10 [KVIFF 2015]

Cesta do Říma začala velmi nadějně. Hned zpočátku pro mě bylo uchystáno velice příjemné překvapení v podobě skvělého retro audiovizuálu opepřeného suchým humorem, který byl vhodně dávkován a doplněn originální hrou se slovy. Snímek tak hned nabral svižné tempo a zdálo se, že jej už nic nemůže zastavit, dokud nepřišla střední část. Ta se odehrávala především ve vlakovém kupé a svojí stavbou mi trochu připomněla Dekameron. Byl by to býval i dobrý scénáristický nápad, kdyby ovšem svojí rozlohou nezabraly medailonky jednotlivých postav většinu filmu. Má pozornost v té době již byla odvedena od vzrušující loupeže a zaměřena na hledání odpovědi k otázce, proč se proboha tvůrce rozhodl přivést tolik rozličných figur na scénu, když jejich působení bylo pro synopsi zcela irelevantní. Nejhorší však teprve mělo přijít, když se místo důstojného rozuzlení dostavilo oduševnělé imaginativní vakuum, které považuji za scénáristický kiks nejvyššího řádu. Tento verdikt mě mrzí o to více, neboť tento film měl potenciál stát se hipsterskou komedií roku. Ač byl řemeslně velmi dobře vyřešen, disponoval pozoruhodným hudebním doprovodem a hvězdným obsazením, takovou fatální chybu zkrátka nemohu odpustit. 6/10 [KVIFF 2015]

Snímek vykresluje poetický, místy ale děsivě skutečný portrét zapadlé vesničky ležící v zemi, kde se již řadu let občané vraždí pouze kvůli odlišnému vyznání. Autorka tragikomicky konfrontuje módní náboženskou segregaci s lidským rozměrem věci skrze optiku ubohých žen, které musí po skončení bojů své druhy pochovávat. Na pacifistickou strunu zahraje v okamžiku, kdy rozličným ženštinám dojde trpělivost, spolčí se s místními duchovními a typickými ženskými zbraněmi násilnosti ukončí. S trochou nadsázky Slunce, seno a granátomet. 9/10 [KVIFF 2015]

Kolik podivných náhod se musí sejít, abyste mohli podezírat vlastní matku, že není tím, za koho se vydává? A jak s ní potom naložíte? Tvůrci k oběma otázkám přistoupili vcelku nekonvenčně. Poetickou přírodní idylu dvou mladých bratrů na prázdninách prostupuje zprvu nepatrný pocit odcizení, který vlivem dalších pozoruhodných střetů získává na intenzitě i závažnosti. Toto mystérium je skvěle vybudováno a pečlivě udržováno. Ve spojení s přírodními obrazy a nevinnými hrami vytváří optimální klima strachu a úzkosti. Všechna podezření se utvrzují v závěrečné půlhodině, kdy napětí kulminuje formou zdlouhavě násilných, možná až naturalistických pasáží, které vedou k závěrečnému překvapení. Scénáristicky dobře promyšlený snímek mě zaujal zejména dobrou výpravou, hypnoticky saturovanou kamerou a dunivým doprovodem. 7/10 [KVIFF 2015]

Zrekonstruovaná verze Dupontova Varieté je opravdovým klenotem rané kinematografie. Již klasický příběh o nevyhnutelnosti nevěry ozvláštnila zvuková složka od skupiny The Tiger Lillies. Nový audiodoprovod má vskutku na divácké vnímání filmu velmi silný vliv, jelikož kromě hudby obsahuje také zpěv, který v některých chvílích volně přechází v melodramatickou naraci až v dabing. Velice příjemný experiment. 9/10 [KVIFF 2015]

Lyrická přírodní meditace nad Ruskem, jeho minulostí a budoucností, dokumentuje prostý život listonoše, od kterého se v odlehlých končinách žádá více než pouhé doručování dopisů. Film, který oslavuje vlastenectví, obyčejnost a vesnický způsob života, se může pyšnit zejména uhrančivými plnými barvami kamery a širokými přírodními scenériemi. 6/10 [KVIFF 2015]