Gilmour93

Duše zaslepená, věčně štvaná z místa.. Bohem opuštěná, žes tak málo čistá.. Temnodobý „antiswashbuckler“, co je až po okraj naplněn neotesaným filozofováním, vzletným nihilismem a morální mizérií. Při Liškově hudbě chcete, aby vás přivázali hlavou dolů nad ohýnkem a Šámalova kamera v interiérech působivě využívá fyzické detaily i rozmístění postav v obraze. Herecky maso. S posledním záběrem a výrazem Hrušínského zemánka naprosto libové.. „A nebeč, krávo! To tak musí bejt..“

Drž se plánu. Předvídej. Neimprovizuj. Nikomu nevěř.. Pohybovat se poblíž konkurent v branži Anton Chigurh, sedl by si naproti do křesla a pronesl to svý: „Jestli tě pravidla, kterých ses držel, dovedly sem, k čemu ti takový pravidla byly..?“ Jenže drží se emočně odcizený android David vůbec svých pravidel, když projevuje slabost? Tím, že mine cíl a že si motto I. Don't. Give. A. Fuck. jen nalhává..? Sarkastické glosy voiceoveru, strohá metodičnost obsahu, přiměřený chlad formy a tomu odpovídající výkon Fassbendera, který nechá velkého grizzlyho, aby se do konce života krčil v brlohu strachem. Otázkou zůstává, kdo vlastně je ten velký grizzly.. Nejlepší scéna: The Last Supper of Tilda Swinton.

„How to die like a gentleman, how to die by the rules - when the only important thing is how to live like a human being..“ Plukovník Saito, plukovník Nicholson a bůh ví jaká zrovna hodnost Shears. První dělá to, co musí a může, druhý dělá, co může a o čem je přesvědčen a třetí je přesvědčen, že musí udělat něco navíc. Kdo projeví slabost, nezemře.. Od začátku to Leanovi šlape, jak kdyby někdo pískal do kroku Colonel Bogey March. Pomník svéhlavosti, odvaze a šílenství. Ty se vždycky uměly schovat za tečičku na štábních mapách..

Už by to bylo na úvod asi moc, kdyby Timberlake zapěl: „…do snů pro Zlatovlásky, dál jen vejdi...“ Hodně udělají dobře napsané postavy, velmi rozmanitý hudební doprovod přispívající k tenzi i klidná síla zabejčeného Benicia del Bejka. Vizuálně začíná připomínat Charlese Bronsona, i když herecky je to pochopitelně jiná liga, vlastně i jiný sport. Možná nosí v peněžence fotky Villeneuva i Finchera, ale suverénnost Granta Singera je ohromující a já nevidím důvod, proč nespatřit na podlaze pět svlečených hadích kůží. Dobrých kriminálek z Maine není nikdy dost. Opravuji. Dobrých kriminálek není nikdy dost..

Jak moc už je zle, když se s vámi nebaví ani vesnický idiot..? McDonaghův smaragdový kámen broušený laskavostí, malicherností a smutkem. Tři pánové pod keltským křížem dle očekávání výborní, překvapením je, jak se jim minimálně vyrovnala Kerry Condon. Dávám pět ustřihnutých prstů, které mi postupně zaklepaly na dveře skepse, že se už netočí filmy s velkým srdcem a velkým F..

„I'm a very special human being. Noble. And splendid..“ V některých ohledech velmi zvláštní a magické pool movie, při kterém cesta není cílem, ale přípravou na něj. Jak jej přemáhá pravda, co vyvěrá ze suburbické krutosti, tempa pokrytce Neda Merrilla v blankytných vodách sousedských licoměrníků ztrácejí na energičnosti. Tohle je ta pravá Hrůza v Connecticutu!

A pak že může soudit jen Bůh.. Doverské ostrovní klima svědčící alibi zahradníků, perfekcionismus výpravy made in BBC, vzrůstající paranoia dobře zahraných viníků a hororový nádech, jako kdyby do Agathy vstoupila Mary Shelley. Znalost toho, kdo stojí za anihilací desetičlenné nevzrostlé roty, co byla dříve skupinou malých původních Američanů a ještě předtím dětí tmavé pleti, není přítěží. Apropo, je zajímavé, jak se ta změna říkanky pod vlivem politické korektnosti zároveň stala spoilerem.. „Věřte v Boha…ale možná bychom se také měli zamknout..“

„Největší lstí ďábla je, když sám o sobě prohlašuje, že není..“ Nezapomenutelný Rudolf Hrušínský jako velekněz vznešeného chrámu smrti. Jeho Karel Kopfrkingl se rozkládá, aniž by byl v zemi a morbidita ve spojení s Milotovým rybím okem a Liškovou hudbou pouští do éteru palčivý děs. Nebýt to celé v tom hávu grotesknosti, co abychom se, drazí, oběsili..

Král a jeho Královna. Dva týdny po legendárním dvojkoncertě ve Wembley, posledních pět společných koncertů před sebou. To byl ten čas a místo, kdy se železná opona na chvíli zvedla pro Hungarian Rhapsody. Od zrychlených záběrů stavění stage a proudění diváků při intru One Vision až po tradicionál God Save the Queen nabito energií, hudebním kumštem a přísným dresscodem (Deaconovy trencle!). Nikde jinde nezazněla Hammer to Fall tak dobře jako tady..

Watch Children. Poctivá symbióza kriminálky a sociálně-psychologického dramatu, ve které Mare jako Titán drží z Diovy vůle easttownská nebesa a svůj život žije pro druhé, ač ti ji těmi svými fackují. Nepřináší v té temnotě spásu, jen čeká s pochodní u jisker naděje.. Vzpomněl jsem si na dva citáty. V Zahlerově Mean Business on North Ganson Street je přenosná charakteristika místa: „Je to část Rezavého pásu. Mělo budoucnost v době, kdy se Asiatům říkalo Orientálci..“ Ve Flashbacks of a Fool zase padlo: „Jediná věc, na kterou potřebujete odvahu, je zůstat.“ Člověk musí tvořit místo, protože jak je tomu naopak, nekončí to dobře. Good night, Mare..