Režie:
Hynek BočanKamera:
Jiří ŠámalHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Rudolf Hrušínský, Blanka Bohdanová, Karel Höger, Iva Janžurová, Josef Kemr, Lubomír Lipský st., Bohuslav Čáp, Jaromír Hanzlík, Hana Kreihanslová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Nerytířská klání českého rytíře Ryndy ve vynikajícím podání Rudolfa Hrušínského. Čechy, podzim roku 1647. Země je zničená třicetiletou válkou, zdeptaná habsburskou mocí a násilím katolické církve, která se všemi silami snaží vymýtit poslední zbytky protestanství. Všude vládne chudoba, často i hlad. Dokonalým obrazem těchto poměrů je malá tvrz českého šlechtice, na níž se odehrává tento příběh. Rytíř Václav Rynda z Loučky chce v těžké době přežít a mít klid. Dlouho odolává svodům protestantského emigranta Jindřicha Donovalského, nyní ve službách francouzského krále, který jej chce vyprovokovat ke vzpouře proti Habsburkům. Když je uzavřen westfálský mír, pro Donovalského a jeho společníky válka skončila. Rytíř Rynda však s hrstkou věrných vyráží do sebevražedného boje za čest a slávu... Premiéry na naší televizní obrazovce se tento film dočkal až v roce 1991.
Tento historický snímek Hynka Bočana se dotýká váhavosti českého národa, ochotného shýbat hřbet před cizí nadvládou - zasazení na sklonek třicetileté války dovolilo zobrazit bídu, která postihuje i zchudlé šlechtické prostředí. Rudolf Hrušínský tu zpodobňuje nerozhodného rytíře, dlouho a zbytečně přemlouvaného, aby se připojil k protihabsburskému boji. Příběh uchvátí nejen zobrazením různorodých lidských povah, intrikami a pochlebováním, ale také poměry vládnoucími na zdevastovaném dvorci, nořícího se do bláta a obhroublosti. Vznikl tak jeden z nejlepších historických filmů aktualizačního zaměření, právem řazen se po bok takových výpovědí jako Kladivo na čarodějnice.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (162)
Desivé obrazy mŕtvol a pochodu voči nim ľahostajných ľudí zachytené výnimočnou kamerou sa krásne snúbia s vážnymi tónmi hudby Zdenka Lišku. Marketa Lazarová to nie je, ale aj tento cit pre detail Hynka Bočana treba oceniť. Kemr ako vždy výrečný, no životný výkon je asi v Markete, Hrušínsky v hlavnej úlohe ako prísny grobian. Pri jeho tóne hlasu pri vete „Pane bože..“ si divák môže na chvíľu zažiť neistotu, či ironicky komentuje situáciu, avšak hneď prechádza do modlitby. Tento krásny scenáristicko-herecký detail je jedným z vycibrených chvíľ výborného filmu. Podobné humorné pomrkávanie scenáristu na diváka je aj pri motivačnej reči rebelujúceho hrdinu v podaní Karla Högera. Akcia je brutálna a s hudbou náboženských piesní výborne pôsobivá. Presviedčanie hlavnej postavy o nevyhnutnosti pridania sa na tú správnu stranu je napriek jej neochote ovplyvňované okolnosťami, ktorým sa nedá uniknúť. Cirkevný predstaviteľ je vybraný výborne s pochybnosťami vtedajšej doby. Všetky aspekty filmu sú v dokonalom súlade a tvoria výnimočný zážitok, ktorý bol škoda chovať ako trezorový film. ()
Krásně naturalisticky syrové, psychologicky dramatické, herecky úchvatné. Blanka Bohdanová mi vždycky byla hrozně nesympatická a nikdy se mi nelíbila (snad proto, že ji znám hlavně až v hodně starší verzi). Po jejím zdejším výkonu to však budu muset rázně přehodnotit. Úvodní titulky jsou opravdu sugestivní. Jak hudební, tak i výrazovou formou. Pravda, je to lehce idealistické a klasicky českobolševicky adorující husitství, ale přesto je to z mnoha ohledů a stránek velmi silný film. Počínaje hudbou, přes výpravu, herectvím konče. K plnému počtu chybí opravdu málo. ()
S obdivom sledujem, ako vedeli niektorí československí tvorcovia s psychologickou vierohodonosťou vyobraziť emfatický zápal ľudí zmietaných v nesvároch svojej doby. Skrátka, že historické súvislosti niekedy nie sú tým najdôležitejším, každá epocha má svoje špecifiká. Postava rytiera Ryndy akoby v beznádejí volá po väčšom spoločenskom uvedomení, aby však nakoniec tým násilnickým a konfliktom zahľadených tlakom neodolala. Hoci je samozrejme presvedčená v ich racionálnu opodstatnenosť. Aj tu je krásne vidno, že popud v sondážnej transformácie osobnosti vychádza z konania a činov drvivej spoločnosti a zušľachtilejšie ciele si tu každý vykladá krvou a nie diplomaciou. I keď, dalo sa to v 17.storočí v habsburských časoch inak? ()
Dnes polozapomenutý (jakým neprávem!) český historický film se sice nemůže měřit s Markétou Lazarovou nebo s Údolím včel (na podobnou výpravnost se zjevně nedostávalo prostředků, umělecky byl František Vláčil také trochu někde jinde), přesto patří v rámci historických snímků k tomu výrazně lepšímu, co tu bylo kdy natočeno. Silná je paralela těžké doby totalitního režimu a období po bitvě na Bílé hoře, kdy komunismus i Třicetiletá válka zdevastovaly český národ, především pak jeho elity. Pobělohorská i poúnorová emigrace české šlechty i prvorepublikových elit a jejich faktická ztráta byla (a dodnes vlastně je) fatální. Za velký klad lze považovat fakt, že v příběhu a popisu dobové situace zcela absentují obrozenecké mýty, takto ideově obnažený film se dal realizovat jen v krátkém období pražského jara, tedy právě v roce 1968. Málokde jinde si kdo dovolil českou národní povahu obnažit takovýmhle způsobem... ()
O svědomí českého národa. 1) Kultivovaný, ale nevěrohodný rétor Jindřich Donovalský (Karel Hoger), kterému bych nevěřil nos mezi očima, rozehrává dramatickou partii se zprimitivělým, ale autentickým rytířem Ryndou (Rudolf Hrušínský)._____ 2) Film o svědomí českého národa nikoli nadarmo nese rok vzniku 1968, kdy otázky po smyslu národní existence byly na pořadu dne._____ 3) Vitex26***** vše ostatní napsal za mě, nemám k jeho komentáři co dodat. Snad jen v počtu hvězdiček se poněkud lišíme. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (10)
- Snímek získal roku 1969 na festivalu v Benátkách cenu pro nejlepší zahraniční film. (skudiblik)
- Snímek se natáčel od ledna do července 1968, premiéru měl však až v traumatickém čase po sovětské okupaci v lednu 1969. (hippyman)
- Film byl natočen na motivy stejnojmenné novely Karla Michala z roku 1966. (skudiblik)
Reklama