FireTight

"Zabili, zabili... chlápá z Koločavy..." aneb česká komornější variace na Jesus Christ Superstar aneb sentimentální vzpomínka na kultovní představení Brněnského divadla Husa na provázku. Vzpomínám si, že když jsem film viděl poprvé (kvůli maturitě), vůbec jsem některé scény nechápal, prolínání "trampského hraní" a skutečných scén jsem nepobíral a vůbec si tak nějak říkal, jak to sakra ten Olbracht původně myslel. Ale po pár měsících jsem už snímek viděl jinak. Viděl jsem jej jako takovou hezkou a melancholickou vzpomínku na jednu dobu, ať už Koločavy nebo Husy na provázku. :) Nádherné písničky, hezký příběh, smutné rozuzlení, to všechno je Balada pro banditu.

A i kdyby to ta pravda nebyla, dávám tomuhle filmu čtyři hvězdičky, protože ho mám zkrátka rád. Ani nevím, čím přesně si mě film získal, jestli sympatickým a hezkým vzezřením Reese Witherspoon, milým příběhem nebo faktem, že na romantický film je v něm vlastně až moc málo romantiky..., ale čert to vem, na "A co když je to pravda?" se vždycky rád podívám znova a zas. To je u podobných filmů možná to nejdůležitější a mně nezbývá, než ohodnotit čtyřmi hvězdičkami.

Stařecká demence je zkrátka pěkná svině a tak závidím Noahovu svatou trpělivost, jakou měl se svojí Allie, to bych asi nedokázal (předpokládám, že jí jejich příběh nečetl jen jednou, ale hodněkrát). I tak však musím říci, že mi film neustále něčím vadil. Já ani nedokážu říct, čím přesně, avšak vím, že jsem chtěl film po deseti minutách vypnout a přibližně do první půlhodiny se tahle chuť ještě umocňovala (hlavně jak ji Noah uháněl, to bylo fakt něco). Avšak přečkal jsem vše ve zdraví a dočkal se sice hezké, ale na mé poměry až příliš přeslazené a předvídatelné "lovestory" dvou lidí z jiných vrstev společenského žebříčku. Zkrátka mám raději tak trochu jiný styl romantických filmů, ale tím samozřejmě nechci říct, že by se mi nelíbil. Ale ano, přiznám to, nebyl špatný, lásce hlavních hrdinů jsem fandil a konec filmu, ať už byl jakkoliv klišovitý, mne dojal. A tak to asi u romantických filmů má být, přesto však nemohu jít výš, než na tři hvězdičky.

Málem se mi udělalo špatně, když jsem zjistil, že jsem nehodnotil Věřte nevěřte...! No každopádně, tenhle pořad jsem společně se svojí rodinou naprosto žral. Sympatický a vysoce charismatický Jonathan Frakes (a k tomu vynikající dabing), příběhy, při kterých až mrazilo v zádech (na některé se fakt nedá zapomenout...) a na závěr vždycky to rozuzlení, co se fakt stalo a co byl výplod z pera scénáristy. Ano, mělo to své mouchy, občas byly příběhy necitlivě ukončeny a minimálně jednou na díl se objevil nějaký ten slabší příběh, ale ani tyhle chybky mi nezabrání, aby svému miláčkovi nedal plný počet bodů!

Filmy plné zombíků a vůbec novodobé horory nemám příliš v lásce a tak jsem byl docela překvapen, když jsem se rozhodl na "Soumrak mrtvých" podívat, hlavně díky tomu označení komedie. No a řeknu vám, nebylo to zase tak špatné, i přes to, že tu opravdu vtipných scén bylo fakt pomálu a druhou půlku filmu, nebo spíš tu od začátku vstupu do hospody až do konce, bych jako komedii opravdu netipoval (spíš bych volil označení "komornější horor"). Ale když přihlédnu k faktu, že sprostá slova nepůsobila jako pěst na oko, český dabing byl jako vždycky skvělý (hlavně Petr Rychlý), nebyla to žádná tupá sračka s nutností ukázat co nejvíc krve a létajících končetin, hlavní hrdinové byli správně šáhlí a dvakrát tam zazněla má oblíbená skupina Queen, dám tři hvězdičky.

Kdo nezná historii parodovaných Beatles, nemůže tenhle film úplně docenit. Tohle je totiž tak skvělá parodie, až se mi chce pokleknout a Idlovi a všem ostatním okolo poděkovat. Skvělá hudba kopírující styl Beatles (některé skladby jsem si zamiloval... namátkou Livin' In Hope, Doubleback Alley, Piggy In the Middle, Chease and Onions), skvělé zparodování jejich historie, skvělé rozhovory se tehdejšími hudebními současníky, skvělé parodie na klipy a vystoupení Beatles, vlastně je skvělé téměř všechno. Je sice pravda, že filmu občas na moment dojde dech a vy musíte překlenout slabší pasáže, ale jinak je to velmi, VELMI zábavné. :) Vždyť to schválily i originály! :D

Nejsem nijak nábožensky založený, ale Stvoření světa je jedním z mých nejoblíbenějších českých animovaných filmů všech dob. Na rozdíl od většiny ostatních "podobných" snímků mi v tomto případě nevadí, že je tady bůh, ďábel, andělé a vlastně je to všechno tak nějak podle Bible. A stejně tak mi nevadí, že bůh musí plnit plán (což podle křesťanů dělal i tak), zpívá se o míru a vůbec se tak nějak všelijak přihřívá komunistická polívčička. Nevadí, fakt! Tohle je totiž tak krásný a roztomilý animák s nezapomenutelným dabingem Jana Wericha, až jsem ochoten některé ty budovatelské výlevy ignorovat.

Američané opět v akci při svém dalším znásilnění slavné románové, ale i filmové, předlohy... Nechápu, na co scénárista myslel, když sepisoval scénář a "vhodně" upravoval původní příběh, ale mám dost vtíravý pocit, že snad ani originál nečetl. To, co ze začátku vypadá jako alespoň mírná shoda s Dumasovým originálem se po Edmondově útěku stává totální fraškou, ve kterém spíše než pero francouzského spisovatele najdete klávesnici scénáristy, jehož tvůrčním vyvrcholením je závěrečný souboj Edmonda s Fernandem. AHA! Už nikdy víc...

Skvělá francouzská konverzační komedie s Funèsem na vrcholu svých sil. Ano, může vám vadit komplikovanější a hlavně zamotanější děj odehrávající se prakticky pouze v domě, jenže to všechno do sebe tak nádherně zapadá, že by byl hřích se ani jednou nezasmát! Vždyť když namátkou uvedu - "Papá, budeme mu říkat Blauise!" (tady fakt nevím, jak se to píše, to jsem tak trochu tipoval); "Co si myslíte o mé dceři?" "Měla by posilovat zádové svalstvo!", musí vám být jasné, že se u téhle komedie pobavíte pokaždé, kdy se vám zamane. Skvělý Funès, dobré výkony zbylého "komparzu", zábavná výměna kufříčků a názorů vůbec. Jak řekla moje máma při vrcholném výstupu Funèse v posilovně: "No, divíš se, že měl infarkt?" :D Když tak o tom přemýšlím, je škoda, že jsem nikdy nemohl zajít na divadelní verzi, třeba byla ještě lepší...? Vlastně, to už by asi ani nešlo!

Kdybych si měl z tohoto snímku odnést alespoň něco, bylo by to určitě varování před dívkami typu Daisy. Něco tak divného, uřvaného, nevyrovnaného a roztěkaného jsem v žádném jiném filmu nebo knížce ještě neviděl. V některých momentech jsem měl dokonce chuť ji proplesknout, aby se konečně probrala a nechovala se opravdu jak tupá nána (omlouvám se Zolově Naně)... Jenže to tajemný, ale i tak sympatický Gatsby neudělal a nakonec skončil tak, jak bohužel skončil. Smutný retro snímek z dvacátých let, který vás uchvátí nejenom svým navozením atmosféry poválečné hojnosti, ale také zobrazením zkažené morálky, mezi kterou je Gatsbyho láska ztracená jako jehla v kupce sena. Hezký, moc hezký příběh, u kterého delší stopáž ani nepostřehnete a jenž vás v posledních několika desítkách minut donutí přemýšlet. Je Daisy opravdu tak jednoduchá? Nebo je to naopak vypočítavá mrcha s potřebou žít v přepychu? Odpověď si musí najít každý sám.