Recenze (1 251)
TY (2018) (seriál)
Joeův stalking je místy celkem dost nepříjemnej sledovat, ale člověk se na to nemůže přestat koukat. Paradox, obsese a tak špatný pocity na několika úrovních. Jen teda Guinevere není úplně dobrý vypravěč, nechte to raději na Joeovi. Amorální podívaná, z které budou mít mileniálové vlastně docela radost.
Favoritka (2018)
Protivný sprostý holky z 18. století. Opulentní podívaná, která je zákeřná, ale proklatě zábavná.
John Wick 2 (2017)
John Wick 2 je takový ekvivalent porna nebo počítačové hry. Vynikající akce vecpaná do banálního příběhu o pomstě, takže se na ty neskutečně natočené zásuny čepelí a výrony kulek musí pořád čekat. A není jich nakonec tolik, aby přehlušily tu příběhovou vágnost a strnulost.
Taylor Swift: Reputation Stadium Tour (2018) (koncert)
Taylor je koza, že se s touhle epickou show úplně vyhnula Evropě. Skvěle odvyprávěná, neskutečně zábavná a pod kůži se zadírající dvouhodinovka s drobnou blondýnkou, která jede téměř do roztrhání těla. Záznam z 1989 byl super, ale tohle je snad o úroveň ještě lepší. Těším se na další kapitoly, Taylor.
Black Mirror: Bandersnatch (2018)
Na Black Mirror celkem obyčejný příběh, který dělá zvláštním fakt, že si jeho hlavní postava uvědomuje, že je ovládáná někým jiným - divákem. Divákem, který je ale také manipulován a tlačen jít po vyšlapaných cestičkách ke konci, který nejde tak úplně změnit. Hodně frustrující podívaná, která mě místy doháněla k šílenství. Slovo Bandersnatch teď nějakou chvilku nechci slyšet.
Sestra (2018)
Devadesátiminutová únikovka z kláštera kdesi v Rumunsku, která je celkem na sílu naroubovaná na Conjuring. Sestra tancuje na hraně mezi mysteriozním hororem a fantasy filmem, takže to místy působí, jakoby se měl každou chvíli objevit HellBoy, který s pomocí starých artefaktů zavře portál do podsvětí. Místo něj tu ale pobíhá zmatená Farmiga s Bichirem, kteří mají dlouhé vedení a nechají se děsit prvoplánovými lekačkami.
Upgrade (2018)
Sedněte si a užijte si jízdu! Totální kyberpunková paralýza!
Zlý časy v El Royale (2018)
Jako jo a ne. Spousta originálních nápadů, výborné prostředí a dobře napsané a zahrané postavy ve filmu, který ale postrádá tempo. Kvůli tomu z Bad Times at the El Royale pravděpodobně nikdy nebude kultovka.
V pasti (2018)
Slušná podívaná, z které člověk občas chytá paranoiu. Jen zamrzí, že si Susanne Bier vybrala k rozvedení zrovna tu méně zajímavou část příběhu, kde se budují charaktery, ale ty dva nejzásadnější se dostanou ke slovu až moc pozdě. Proto pak závěrečná dvacetiminutovka po emocionální stránce úplně nefunguje.
Ellen DeGeneres: Relatable (2018) (pořad)
Hořkosladká řachtanda, díky které je Ellen mnohem uvěřitelnější, než její výstupy na pohovce svojí vlastní talk show.