Axerron

Chtěl jsem dát za 4* pro skvěle vymyšlenej animák, ale tu jednu navíc za závěrečné titulky a nespočet skvělých odkazů pro nás starší, kteří na tom vyrůstali, si to rozhodně zaslouží.

Hurr, Durr. Co se dá očekávat od filmu natočeného podle papírových Lodí. Příští léto nás asi čeká další inspirovaný blockbuster s názvem "Piškvorky". Přísahám bohu, ta kanonáda sraček, kterou Hollywood produje, je rok od roku strašnější a strašnější kvality. A pokaždé mě přesvědčí, že to jde ještě hůř. Tohle přebírá žezlo jako můj oficiální sračkoměr od hereckých pokusů Nicholase Cage. Ubohé pokusy o americký kvazigroteskový humor mě nutily schovávat tvář do dlaní, abych přesvědčil sám sebe, že už to za chvíli skončí. A paradoxně nejvíc jsem se bavil u scén, které byly zřejmě myšlené se vší tvrďáckou, mariňáckou vážností. Oh, yes, Sir! Ovšem to jen za předpokladu, že v nich nebyla větší než doporučená dávka amerického národního onanismu. To jsem už pak jen zoufale přemýšlel, že bych se snad i více bavil u zfilmovaných monopolů...

Weirova óda na volnomyšlenkáře. Na onen vzácný vymírající druh, který nám umožňuje, že se svět stále točí dokola. Dead Poets Society by měl být povinným filmem na každé pedagogické fakultě, protože pokud by všichni učitelé byli jako úžasný pan Keating, tak už dávno létáme ke hvězdám. Oh, Captain, my captain!