missbee

Já ty naše vodníky zkrátka zbožňuju. "Co je to za móresy, člověče? Dyť jste mokrej!" "Jsem člověk, jsem člověk!" "Kolik toho v sobě máte?" "Dvě deci!" "No to jsem blázen, po dvou decích..." "Jsem člověk, jsem člověk....!"

Mladý student Ashton Kutcher jednoho dne zjistí, že se umí vrátit v čase. Tak začne měnit minulost, aby budoucnost byla co nejlepší. K jeho zklamání se mu to však ne moc daří, až si nakonec uvědomí, že jeho otec měl pravdu - tohle musí skončit. Ve filmu se mi líbily proměny čtveřice kamarádů - jedna nevinná Ewanova cesta zpět a rázem je úplně všechno jinak. Ta myšlenka mě pohltila, ani jsem si nevšimla, že koukám dvě hodiny. Závěrečná scéna mě velice potěšila, happy endy tak akorát jsou přesně podle mého gusta. Solidně natočený film.

Ze začátku mi to připadalo jako změť výjevů z různých a zároveň prokletě podobných událostí. Když však z místa nehody policista zachraňoval život ženě, kterou předtím ponížil tím nejnechutnějším způsobem, pohltila mě určitá dusivá atmosféra, kterou se film snaží předat. Na konci se výjevy spojí do uceleného obrazce a člověk má námět k zamyšlení. Film se pohybuje na hranici čtyřech a pěti hvězd, prozatím se přikláním k pěti.

Když člověk něco chce, musí dřít, dřít a dřít.

Někdo tu v komentáři napsal, že Camino je citový terorismus. No samozřejmě že je! Copak se dá dívat na nadšenou desetiletou holku, která se zrovna poprvé zakoukala do kluka, ale která zároveň trpí tak strašně, že by to nikdo nevydržel, s klidem v duši a suchýma očima? Nedá. Budete se zmítat mezi radostmi, starostmi, bolestí, terorem, trýzní, náboženským fanatismem, smutkem, nadějí, beznadějí, úsměvem, nočními můrami (použít anděla jako noční můru byl brilantní tah) a touhou žít. Carme Elias coby matku statečné Camino budete nenávidět a nedivila bych se, kdybyste ve snaze ji zabít prořízli v kině plátno, náboženskou fanatičku hraje úžasně. O výkonu Nerey Camacho v roli Camino nemluvě, na to nejsou slova, ta holka je božská. A na konci si jen budete marně přát, aby jí vyšel výlet do Vídně, ona se zázračně uzdravila a stal se zázrak. Poté zůstane jen kulturní zážitek, který vám vydrží na opravdu dlouho.

Džin rules! PS "Bazalko, otevři se!"

Snímek Miss Potter plyne s tak okouzlujícím klidem a nakažlivou pohodou, že se člověk prostě jen zaboří do křesla, udělá si čaj a nechá se unášet na vlnách skutečného příběhu spisovatelky, kterou ztvárnila Renée Zellweger.

Co mě zaujalo: postava Patricka Janea. Co je špatně: Pokud vás nezaujme postava lehce arogantního a neovladatelného pomocníka californské CBI, tak vás už nezaujme nic.

Díky Johnnymu Deppovi je film většinu času silným zážitkem.

Pobavilo mě to a víc jsem nechtěla.