dopita

Titanic viděli asi všichni. A spousta lidí zdaleka ne jen jednou. Strefovat se do něj umí kdejakej blb. Všichni ti snobové (film by se jim třeba i líbil, ale protože je tak strašně komerčně úspěšnej tak se jim prostě „nemůže líbit“) a pozérové (v novinách psali, že to není umění, tak se mi to nelíbí…) ať se jdou vysrat a prdel ať si vytřou pilníkem. Film je přiznaná komerce, ovšem natočenej je po všech stránkách na tak vysokej úrovni, že už se z něj stává umění. Ono totiž, kdyby to takhle uměl každej, vznikaly by jenom takhle kvalitní, úspěšný a výjimečný filmy. To že měl Titanic dvakrát vyšší tržby, než v té době druhej nejúspěšnější film všech dob (Titanic 1 845 milionů - Jurský park 914 milionů) naznačuje leccos. Cameron byl vždycky génius a tenhle film se mu navíc extrémně povedl. Viděl jsem v roce 1998 v kině, včera opět v obnovené premiéře a film ze svojí kvality neztratil vůbec nic (3D je fajn, ale lepší film nedělá). Titanic je smršť emocí, technickej zázrak a oslava filmu - zkrátka nejlepší film všech dob.

Tříhodinový a přitom velice vstřícný film se spoustou příběhů a spoustou postav, ve kterých se divák bez problémů orientuje. Precizně a do nejmenšího detailu vysoustruženej klenot. Těžko vysvětlovat jak moc dobrej je to film. Jeden z nejlepších filmů co jsem kdy viděl.

Nostalgickej příběh, nádherná atmosféra zasněženýho maloměsta a spousta mých oblíbených herců. Film pro mě po prvním zhlídnutí byl jen nadprůměrnou pohodovou záležitostí, ale každé další zkouknutí z něj postupně udělalo klenot a srdeční záležitost.

Tenhle film je mistrovská ukázka toho, jak by se měly dělat filmy. To jaký dokáže David Lynch z herců vydolovat herecký výkony je neuvěřitelný, stejně tak je neuvěřitelný, že dokáže v podstatě z ničeho vyždímat atmosféru, že by se dala stáčet do sudů. Samozřejmě jsem to tradičně nepochopil, ale to vůbec nevadí, stačí se unášet tou do posledního posledního detajlu vysoustruženou dokonalostí.

Úžasnej film...

Dneska už klasickej a nesmrtelnej film. A jeden z mála komerčních filmů, o kterým se dá říct, že se jedná jak o akční film, tak o horor. Málo kdy se povede takhle dobře namíchat žánry. Začátek je akční, divák (a Billy) sice tuší že se děje něco nedobrýho, ale pak přijde přepadení osady vzbouřenců a to je akční nářez jak hrom. Potom ještě komando v pralese vystřílí dálnici (a trefjej kulový) a akce pomalu začíná ustupovat hororu. Predátor loví jednoho mariňáka po druhým, až zůstane jen rakouská hrouda svalů. Jenže tahle hrouda má za ušima (však se promlátila až do guvernerskýho křesla žejo), přejde do ofenzívy a najednou je to Predátor kdo slepě pátrá, tápe a zjišťuje, jaký je to stát se z lovce kořistí. Monstrózní střet dvou futuristických gladiátorů je ohromujícím závěrem filmu, kde jsou divákovy nervy napnutý, jak struna kolem krku škrceného drogového magnáta. Pak už jen titulky, kde se nám všichni s úsměvem na rtech znova ukážou (jako by se nic nestalo) na pak už jen závěrečný titulky s nabušenou hudbou Alana Silvestriho. Co říct závěrem? Snad jen to, že film v podstatě nemá chybu a co se mě týká, je to ta nejšpičatější špička žánru.

Nejnapínavější film všech dob. Začátek se nese v seznamovacím duchu, divák pozná hlavní hrdiny, kteří žijí v jakémsi zapadákově v Jiží Americe, odkud se není lehké dostat, protože civilizace je strašně daleko. Jde to jedině letecky, ale na letenku nikdo z nich nemá. A tak, když je těmhle ztraceným existencím nabídnuta práce, která je královsky zaplacená, neváhaj a skočí po ní. Ale má to háček. Musejí převézt náklaďák plnej nitrogrycelínu pět set kilometrů daleko, po pěkně rozmlácenejch cestách. Jenže nitrogrycelín je pěkný svinstvo, je to nestálá kapalina, kterej stačí jen malej otřes a okamžitě vybuchuje. V podstatě kdybyste měli na stole jednu kapku a bouchli do ní kladivem, tak je po vás. A tohohle svinstva maj plnej náklaďák, navíc náklaďák nijak zvlášť upravenej pro takovouhle práci. Na cestu se vydaj dvě party a už od úvodních metrů je jasné, že tahle práce je pořádně poznamená a to tak, že kdyby věděli co je čeká, tak by do toho nikdy nešli. Od té doby je film neuvěřitelnej nervák, cestou narazí na několik překážek, které by byl problém překonat, i kdyby na korbě měli balíky se slámou. Divák dostává pořádnou porci napětí a se zatajeným dechem sleduje, jak si hrdinové poradí s hrbolatou silnicí nebo kymácejícími se mosty. Režisér odvedl skvělou práci, film i přes, na svojí dobu, dlouhou stopáž ani na chvíli nenudí a nenechá diváka ani na chvíli vydechnout, navíc film doslova zabalil do hutné, až depresivní atmosféry. Výborně se se svými rolemi vypořádali i herci. Film byl natočen černobíle, posléze byl kolorován.

Famózní film. Billy Wilder umě misí žánry a filmu to ani na okamžik neuškodí. To se moc často nevidí, teda zkouší to kde kdo, ale téměř vždy to zavání překombinovaností a pověstným honěním mnoha zajíců, kdy nakonec stejně všichni zdrhnou a z filmu je překombinovaná břečka. Ovšem Billy Wilder byl Pan režisér a Byt je jeho nejlepší film. Začátek je satirická komedie, postupně se změní v drama, aby nakonec film skončil jako romantická komedie. Nadčasový film. Klenot světové kinematografie.

Dneska už možná onen hororový příběh nepůsobí tak překvapivě jako kdysi. Málokoho dneska bude šokovat, že je hlavní hrdinka zavražděna zhruba ve třetině filmu, stejně tak nevyvolá údiv herečka v podprsence, nebo splachování záchodu (to bylo pro prudérní Američany stejně šokující, jako vražda). Ovšem v roce 1960 bylo tohle všechno pro diváka něco velmi nečekaného. Zastarale ale nepůsobí scénář - sotva se divák sblíží s Marion, je brutálně zavražděna, pak pomalu začne držet palce chudáčkovi Normanovi, aby se nakonec ukázalo, že je to nebezpečný schizofrenik, který vycpal mrtvou matku a lidí už zavraždil mnohem víc. A zastaralá rozhodně není Hitchcockova režie. Z každé scény doslova sálá napětí, precizně budovaná atmosféra, cit pro detail a schopnost vést diváka přesně tam, kam si pan režisér zamane. Jeden z nejintenzivnějších filmových příběhů v historii kinematografie.

Caroline (zajímavá Kat Denningsová) je svérázná puberťačka. Nejdřív sbalila svého učitele Barryho (bohužel fádní Josh Lucas) a pak se dala dohromady i se spolužákem Thurstonem (adekvátní Reece Thompson). Oba jsou do ní udělaní, takže to musí zákonitě vyvolat konflikty. Ale film je dějově mnohem košatější. Je tu taky učitelka Budgeová, Caroliin otec (vdovec), Thurstonova matka (která doufá, že je její manžel po smrti) nebo spolužačka Jenny (zabouchnutá do Thurstona). To zní docela všedně co? Jenže městem se taky potlouká tajemnej vrah, kterej čas od času někoho oddělá a ví se o něm jen to, že chodí v bílém. To vše na pozadí neustále hořící továrny kdesi za městem, kterou se nedaří uhasit. To už zní tak trochu divně co? Čert ví, co je to vlastně za žánr. Drama to není, bže film vlastně končí dobře (a umřou jen epizodní postavy), komedie taky ne,… tak možná romanťák? Ale hodně zvláštní romanťák. Zvláštní v tom, jakou poetikou režisér film opentlil. Všední příběh se v jeho rukách stal velmi nevšedním bijákem, kterej mě svojí poetikou doslova uhranul. Občas se opravdu na netu dá narazit na klenot. Že se film neobjevil v našich kinech bych ještě pochopil. Nestojí za ním žádný velký studio a tak to má takovejhle malej film ve světě těžký. Ale že ho nikdo nedotáh ani na dvd, to už je na pováženou. Zvlášť, když u nás na dvd vyjde kdejaká sračka. Tak snad se někdy rozhoupaj v čt (o ostatních českých pseudotelevizích se nemá cenu zmiňovat) a film splašej, protože rozhodně stojí za vidění.