Olík

Studentka hledá sex…………..a studentka sex nachází. Co už chcete psát o soft-porno snímcích, když jsou si všechny až na nějaké ty odchylky v ději, který stejnak nikoho nezajímá, podobné jako vejce vejci a jejich erotické scény jsou všechny stejně nevzrušivě umělé. College Girl se od sobě podobných kolegů liší maximálně tak četností lechtivých minut a také jejich rozmanitostí. Noční divák se ve standardně nezáživném balení dočká téměř všech druhů (zaplať pánbůh všech ne) „lásky“ a to jak od muže a ženy, ženy a ženy, jednoho muže a dvou žen, jedné ženy a nula mužů nebo kopy žen a kopy můžu a jako bonus porno celebrita Tera Patrick.

U vícedílných sérií většinou doprovází změnu za režisérským pultíkem také změna v celkovém pojetí filmu (viz Harry Potter). Ne tak u Letopisů Narnie! Ti komu se Pevensieovyc omladina a její dobrodružství podle knih C.S. Lewise v prvních dvou vypravování dostala pod kůži, mohou beze strachu nastoupit na Jitřního poutníka, který s nimi popluje možná trochu nezletilejšími a tím pádem hravějšími, ale především předešlými příběhy probádanými vodami.

Peklo jak by napovídal název pohádky to určitě nebylo.......bohužel dvakrát velký ráj se také nekonal. Ne, že by něco vyloženě haprovalo =každá rozprávka, která jde cestou české hravosti a nehoní se za německou ponurostí je jen vítána= , pouze tomu všemu poslední dobou chybí staré dobré charisma Popelky, Čertů s kterými nejsou žerty nebo Málem královského Honzy. Peklo pod vedením Martina Stránského nesahá ani po kolena peklu s kterého přišel na svět čert s hodností vraníka Ondra Vetchý a na to jaká je dnes Pavel Trávníček existence, byl v porovnání s Mádlem princem s velkým „P“, nemluvě o jeho ženském protějšku. Co dodat před zazvoněním zvonce, než díky za každou alespoň trochu slušnou domácí pohádku, ale zlaté časy jsou asi nenávratně pryč.

Nechci se nikoho dotknout, ale nemáme u nás kam lépe šáhnout, že hlavní role byla svěřena slovenské Maďarce Évě Kerekes (jako vzor může sloužit obsazení Kamily Jankovičové do Tajemství staré bambitky)? Dále se nechci opět nikoho dotknout, ale vím, že u nás není kam sáhnout a proto byl angažován „možná jednou herec“ Jakub Gottwald! Tak to bylo jen tak na úvod k obsazení dvou ústředních partů a teď taky něco o pohádce samotné. Do širokém podvědomí ne příliš zapsaný příběh německého spisovatele a básníka Theodora Storma si pod svá křídla vzal Milan Cieslar, kterého už můžeme v klidu nazývat rutinérem. Pro jistotu se ještě obklopil jistotou v podobě scénáristy Jana Míky, autora hudby Petra Hapky nebo hereckých držáků (vyjma již zmiňovanou omladinu) jakými jsou Donutil, Stašová, Nárožný či Zindulka a pro úplný sychr radši německou pochmurnou poetiku sem tam proložil českou pohádkovou specialitou, kterou je jednoduchý humor. A výsledek? Do kyna bych nato jít nechtěl, ale v bezpečí gauče se to dalo bez větších následků ustát.

Problémem Paola Villaggia je, že ať už jde o nebohého Fantozziho, Paola z Bláznivé komedie nebo právě „nespíkujícího“ Sergia Colomba (ano správně, Villaggiův hrdina není jeho nejpopulárnější účetní, jak se nám snaží vnutit některé české překlady), vždycky z toho vypadne ta samá postava. I když vzhledem k přibývajícím Paolovým křížkům se tato italská lekce anglického jazyka mírní ve ztřeštěnostech, čímž se stává dospělejší a z počátku bláznivého příběhu šedesátiletého pojišťováku na výukovém táboře pro náctileté se tak stává neškodné letní dobrodružství „přestárlého“ kluka.

Americký fotbal, americké story, americké klišé…………..jsem snad potrefenej „Amík“, když tyhle sportovní melodramata tak žeru? :D

Ačkoliv osobně nezastávám rovnici „Vánoce rovná se pohádky“ a spíš než bez Mrazíka si svátky nedovedu představit bez Griswoldovic Christmas Vacation, zhlédl jsem tyto sváteční dny čtyři (pro mne) premiéry českých pohádek – opožděně Peklo s princeznou, štědrovečerní Mucimutr, koprodukční Dešťovou vílu a pomyslného vítěze „rozprávkové olympiády“ Tajemství staré bambitky. Letošní výpravná novinka se snaží brát mustr jak z klasických vzorů, tak z „malých“ televizních pohádek a zároveň se pomocí dvou pánů Kalousků (Vladyka, Lábus) stačí satiricky trefně navážet do aktuální politické situace (za což tvůrcům třikrát sláva). Pominu-li Klusův nevalný pokus o „Mádlovské herectví“, můj počáteční strach z královské dvojice Kostková – Čenský (díky bohu byli jejich role nicotné) nebo Vetchého jemu nepadnoucí postavu a přičtu bezzubou konkurenci, máme tady asi nejlepší pohádku tohoto roku.

Na co se rozepisovat, když již všechno bylo řečeno….snad jenom, že se tady bavíme o nejlepším českém filmu desetiletí a dost možná i celé historie.

Štědrovečerní klasika =řízek se salátem, rozbalování dárků a nakonec pohádková premiéra=. Řízek byl připravený s láskou (samozřejmě, že k jídlu)….o dárky v mé věku už tak nejde……ale ta pohádka, to nebylo dobré. Moderně nemoderní kompromis mezi léty prověřeným standardem a mladistvou pokrokovostí s laickou řemeslností, německy působícím castingem (myslím především mladší osazenstvo), umělou snahou o netradičnost pomocí spojení mezi realitou a pohádkovým světem a zmucimutrovanou Popelkou jenom potvrzuje úpadek české chlouby, kterou pohádky vždy byli.

Ten obal, ten obsah………myslel jsem, že půjde o trochu víc, než o popůlnoční erotiku pro ty, kteří se oženili se svou pravou rukou. Chyba lávky, Sexy Movie je jenom televizní erotický standart a tudíž není třeba dalších komentářů.