Big Bear

A je to tady. Stalo se mi co už dlouho ne. Stal jsem se závislým. Těším se z práce z kanclu domů, abych si pustil jiný chudáky v kanclu! :-). Všichni jsou boží a všichni mají své místo dokonale určené scénářem. Musím uznat, že tenhle match Amíci nad Brity vyhrávají a baví mně to víc a víc. Carell je božan, ale to vím už dávno. U nejednoho dílu se chechtám nahlas a tak to prostě u komediálního seroše má být. Mezi vtipy občas šikovně zazní sem tam i nějaká životní pravda, nebo dobře mířená narážka na ten korporátní biotop. I v něm se to zamilovává, páří, jsou tam predátoři, ustrašení jedinci i ti co naplno využívají mimikry aby dokonale splynuli s prostředím v němý musí přežít. Nemohu jinak, teď už je to za plnou sazbu! * * * * *

Jeden z potomků mi ukázal TikTok a já opravdu s neskrývaným úžasem pozoroval všechny ty exoty co tam zpívají, unboxují, diskutují či se líčí bez špetky náznaku inteligence či jakékoliv sebereflexe... A zachvátilo mne zděšení, pokud je tohle generace, která má dál až trochu dospěje vést tuto zemi k nějakým lepším zítřkům...  Když začal Banger, řekl jsem si a sakra to je asi film přesně složený z těchto debilit. To nebude pro mne. Navíc s Mišíkem v hlavní roli a já Mišíka moc nemusím. Naštěstí jsem  u filmu vydržel a sakra dobře jsem udělal. Sice z něj na mně opět přeskočila tak trochu panika při vpomínce, co jsme si dopřívali my za našich mladých let... Jasně, alkohol, cigára, když někdo měl tak i travku... S jointem si člověk připadal jako kdyby něco šňupal... Tvrdé drogy se daly taky sehnat, ale to už bylo o pár levelů jinde. Když jsem viděl jak to dnes asni běžně na kjoncertech a tanečních pařbách chodí, je to asi šílený... No ono se stačí projít večer po Václaváku a hned je osloven nějakým připrchlíkem tmavé pleti zda si někco nechce koupit... Adam Sedlák docela udeřil hřebík na hlavičku a Adam Mišík si v tomhle filmu u mně získal ostruhy. Přisypávám tedy na hromádku i 5 lžiček pracího prášku a spokojenost. * * * * *

Pokud jste viděli úchvatný dokument Spitfire z roku 2018, budete mít u sledování tohoto filmu pocit de ja vu. Je neskutečné, oba filmy od sebe dělí 76 let a ještě více neuvěřitelné je, že tenhle film vznikl ve válčící Anglii v roce 1942. Jméno stíhačky Spitfire z ná skoro každý i ti co se o vojenskou techniku nezajímají. Pro mnohé je to vítěz Bitvy o Británii a mnozí si jej správně spojují i s našimi letci v RAF. Ačkoliv mám Spity moc rád, vždy mne trochu zamrzí, že se tu zapomíná na dříče, bez nějž by i se Spity Bitvu o Anglii asi RAF nevyhrála. A tou byl starší, ale lépe vyzbrojený Hurricane. Spity většinou díky lepší manévrovatelnosti a rychlosti odlákaly stíhací doprovod a Hurouši se pak vrhly na nechráněné bombardéry luftwaffe. To jen aby bylo spravedlnosti učiněno zadost. :-) Film samotný je v podstatě životopisem geniálního R. J. Mitchella, konstruktéra závodních letounů v předválečné éře, kdy se soutěžilo mezi mocnostmi kdo postaví nejrychlejší letadlo a vyhraje s ním Schneiderův pohár. Po řadě sportovních letadel Supermarine nakonec Mitchell s tušením nástupu války Spitfira navrhl a vdechl mu život v době, kdy Anglie právě takového rychlého , obratného a silně vyzbrojeného  ,,plivače ohně'' potřebovala pro ochranu své oblohy.   On sám Spita dokončil, ale zemřel 11.6.1937 a na finálních válečných verzích Spitu pokračovali jiní. Jednu z hlavních rolí si zde v roli zkušebního pilota RAF zahrál David Niven, který je známý i z dalšího úžasného válečného snímku Otázka života a smrti z roku 1946, kde pro změnu hraje pilota Lancasteru. Ve filmu se mi líbilo, jak kdesi v Anglii v ateliérech postavili italské Benátky i německé Alpy. Zajímalo by mne, zda se Mitchell před válkou skutečně potkal s Messerchmittem a zda si spolu povídali o letadlech. Moc se mi film líbil a jako Ground controll posílám 5 spitfirů do oblasti Dover, kde byla hlášena skupina He111. * * * * *

O druhou světovou se zajímám už od dětství a díky tomu lecos o ní vím. Četl jsem i řadu knih o miniponorkách ať u ž šlo o válku v Pacifiku, nebo u břehů Norska. Teprve až po tomto filmu si k těmto lokacím připojuji Gibraltar, kde se odehrává příběh i tohoto filmu. Ze začátku mi postava Crabba přišla jak z nějakého dílu Jamese Bonda a když jsem pak viděl vyjet ty miniporky z lodi, ihned jsem si vzpomněl na Thunderball (tedy jeden z Bondovských filmů). Jenže aha... Thunderball s Connerym byl natočen v roce 1965 a tohle o 7 let dříve. Hned mi by tedy bylo jasné jak to je. Filmu strašně škodí, že není v barvě. Všechny pod vodou točené záběry jsou prostě dokonalé. Když se dneska řekne žabí muž, představí člověk borce v černém neoprénu s ploutvemi, plaveckými brýlemi, harpunou a s nějakým tím vojenským equipmentem po kapsách či v báglu. Myslím si, že Commandos byli za války docela dobře vybaveni pro práci pod vodou či v nepřátelských přístavech a byli na to i oblečeni. Proto mne docela udivila primitivnost výbavy britských potápěčů v Gibraltaru. Trenýrky, bombička na provázku a brýle, ktreré vypadaly, že jsou udělány po domácku z leteckých. Oproti tomu Italové měli doslova profi výbavu. To se týkalo i výzbroje, nechce se mi věřit, že když pod vodou na sebe narazily dvě znepřátelené partičky šnorchlistů, šly po sobě jen kudlama. A vůbec celé to potápění v noci a hledání min pod vodou na trupech spojeneckých plavidel... Vždyť tam musela být tma jak v pytli, nehledě na to, že za večera a soumraku vyplouvají zubatí mořtí predátoři na véču... Celý film se tedy opravdu jeví jako blbě napsaná Bondovka, jenže ono se tohle prostě  všechno dělo. Moc se mi líbily lokace i snaha o držování tehdejší výzbroje a výstroje. Hned v úvodu milovníky letadel potěší přistávající Halifax. Na letišti RAF pak divák uvidí zaparkované čtyřmotorové bombardéry Avro Shackelton. Tyhle nástupci Lancasterů byly do výzbroje zařazeny až po válce a je to tedy od filmařů chyba. A k těm já bývám jak známo málo toleratní. Ale tohle letadlo je ve filmech tak raritní, že jsem byl docela potěšen, že jsem si ho zde mohl prohlédnout i s jeho zajímavě řešenými střeleckými věžemi. Generál Sikorski pak správně letí v Liberátoru B-24. Zajímavostí je, že jej pilotoval Čechoslovák Eduard Prchal, který také jako jediný havárii přežil. Liberátor se hned po startu z výšky asi 50 m zřítil do moře a náraz Prchala vyhodil kabinou z kokpitu. Byl těžce zraněn, ale na hladině jej nalezli britští vojáci, kteří viděli havárii a ihned na místo pluli s člunem. Tento příběh jsem znal z knihy Sikorski - Spiknutí. Co jsem ale nevěděl, že vyzvedávání dokumentů z vraku, který ležel na zádech v hloubce 8 m velel právě náš Crabb. Celý film je velmi dobře natočený a na své stáří stále nepůsobí zatuchle jako některé podobné snímky z těch časů. Mně se moc líbila i celá ta atmoška ,,skály''. Crab tam třeba něco řeší se svými muži, je u toho docela legrace, ale osádka protileteckých boforsů kousekmod nich tomu nevěnuje pozornost. Hoši sedí na svých pozicích a poddůstojník sleduje triedrem obzor odkud by mohla přiletět nepřátelská letadla. Nikdo ani nekoukl na to co se děje vedle nich, nebo do konce do kamery. Díky tomuhle ta atmoška působí velmi autenticky. Triky jsou samozřejmě poplatné své době, hlavně výbuchy lodí. Také mne fascinovala jakákoliv absence zatemnění. Každá ze zakotvených lodí svítila do noci jak vánoční stromeček. Ale i přes tyto drobnosti musím dát za 5 magnetických pum.  * * * * *

,,Tento film je věnovaný všem mladým letcům, kteří nestihli své schůzky v Londýně...''  :-(   -----   Tedy to bylo něco!  Pro milovníky válečných a leteckých filmů je tohle naprostá nutnost! Děj příběhu nás zavádí k fiktivní 188. těžké bombardovací peruti RAF vybavené čtyřmotorovými Avro Lancastery. W/Cdr Mason, který peruti velí má odlétáno 88 náletů na Německo. Operační turnus bombardovací osádky byl při tom 30 náletů a tohoto čísla se dožila jen hodně malá část letců. Velení ví, jaký je to risk posílat Masona na další mise a chce ho uzemnit. Udělat z něj instruktora a kancelářskou krysu. Jenže Mason chce svojí devadesátku i když si je vědom rizik a také nechce opustit své kluky od peruti. U osádek má obrovský respekt a je velkou autoritou... Film nás zavede na leteckou základnu kdesi v Anglii hádám tak někdy kolem roku 1943 - 1944 a divák tak má možnost sledovat běžný život za války u těžké bombardovací peruti RAF. Briefingy, práce mechaniků bez nichž by letci nemohli bojovat, nakládání pum, večerní starty a návraty z misí za úsvitu s rozstřílenými letouny a zraněnými na palubě za houkání ambulancí. Uvidíme i život mimo základnu a musím rovnou říci, že filmy točené těsně po válce jsou pro nás fajnšmekry naprostými lahůdkami. Bojová etchnika v té době i výstroj byla běžně dostupná a tak má člověk možnost koukat na autetické stroje atd... A jelikož se během filmu zůčastníme i náletu, byly ve filmu použity i dobové záběry na německou techniku.  A zde je velký rozdíl od filmů podobného typu točených za války, protože tehdy filmaři samozřejmě toho z německé techniky či výbavy měli poskrovnu.  I u náletu jsou použity dobové snímky a musím říci, že když jsem dole pod velitelským Lancasterem viděl to hořící město s jasnou pravoúhlou sítí ulic, Němci, Neněmci, úplně jsem se otřásl... A to každy další stroj přisypával další kontejnery s fosforem... Kdo se v problematice neorientuje, bude asi zmaten, protože jsem měl dojem, že film počítá s tím, že divák je v taktice náletů RAF zběhlý :-)! . Vidíme tak práci Mosquit - pathfinderů i jejich ,,vánoční stromečky'' i zbytku bombardovací formace. V jednu chvilku navigátor sděluje, že vypadlo navigační zařízení, takže hádám, že na palubě Victora bylo už instalováno zařízení H2S.  Pohledů na nádherné Lancastery se divák nabaží do sytosti. Já si úplně chrochtal. Po amerických B17 a B24 je pro mne Lancaster s motory RR nádherným kouskem britského inženýrství. Tohle letadlo je skutečnou legendou. Jen mne udivilo, jak byly ve filmu s prominutím doslova zasrané. Hlavně na spodní části letounů, natřené na černo byly doslova šplíchance nějakého bahna či co to bylo. Nějak se mi nechce věřit, že pořádku milovná RAF by toto trpěla a vlastně i Mason. Po Ďáblech v oblacích   je tohle další pecka a i když kluky od elitní 617. peruti ,,Dam busters''  zbožňuji a nesmírně si jich vážím, musím říci, že tenhle o dva roky mladší film se mi svým zpracováním líbil více. Každopádně je nutné oba vidět pokud máte rádi letadla a příběhy těch, kteří nám s nimi  přinesli na křídlech svobodu od nacismu. A film je k mému úžasu na Netflixu. Posílám 5 dávek ze dvojčete  z horní střelecké věže za útočícím německým nočním stíhačem. * * * * *

Ačkoliv mám komentáře DaVIDa82 moc rád a vážím si ho, zde bych tedy hrubě nesouhlasil obzvláště s tím označením soft-porno i přes to erotično v začátku. Ale tohle dneska máte pomalu už i ve večerníčku...  Ten příběh je naprosto uvěřitelný, obzvláště pokud si uvědomíme totální nedostatek mužů v poválečném Německu. Hitlerovu árijsou i neárijskou rasu většinou vybili na západnách frontách spojenci nebo na východních pláních RuSSové a tak byl po válce (tak jako kterékoliv jiné) nedostatek zdravých mladých mužů. Ti byli potřeba nejen k obnově rozděleného Německa, ale pochopitelně chyběli i čistě fyzicky přeživším ženám, kterých bylo logicky více. Je tedy celkem snadné uvěřit, že  Hanna se moc nepřemlouvala, když jí osud seslal do bytu Michaela, který sám měl zjevné úmysly jako každý dospívající mladík. Kate mám moc rád a věru bych jí také vynesl pár kýblů uhlí ze sklepa, kdyby mi mezitím napouštěla vanu... :-). Jenže co začínalo jako hodně zajímavá milostná romance jejíž spíše špatný konec jsem tušil v podobě příchodu nové mladé spolužačky se nakonec odklonilo na úplně jinou kolej. Film klade několik nepříjemných otázek, ale odpovědi na ně nedává. Jelikož mi je téma blízké nejen díky rodinným zážitkům, ale i tomu co mám načteno, měl jsem strašný problém od poloviny filmu k Hanně najít jen trošku kladný přístup. Na začátku mi jí bylo líto, viděl jsem, že je vnitřně zraněná, že něco tají. Ale od půlky už jsem neměl soucit. Navíc jsem si uvědomil jak je chudák Kate Winslet  moc podobná těm odporným ženským bestiím, které většinou na konci války nečekal kriminál, ale hodně utažený špagát kata. Blond, modré oči... Angličanku z Berkshire byste v ní v tomto filmu věru nehádali! Vlastně jediné co mi na filmu vadilo, že byl celý anglicky. Když slyšíte mluvit Winsletovou nebo mého miláčka Ralpha Fiennese, tak i kdyby byli oblečení do nacistických uniforem, nebudou vám v tomto filmu díky jazyku připadat moc německy. Ty uhlazené Brity v nich neschováte obzvláště když mluví ! :-)Ale chápu, že točit to v deutsch by bylo náročné. Na konci filmu člověk v sobě přeci jen vykřeše snad malinkatou jiskřičku odpuštění či snad soucitu, ale je to jen díky té dlouhé době co uplynula od války. Spíše se snažíte chápat pohnutky Michaela. První skutečná láska je nezapomenutelná. To ví každý. Takže chápu přístup Michaela, nicméně já bych i tak v za tou starou unavenou ženou pořád viděl ty haldy vychrtlých těl v pruhovaných vězeňských hadrech s  našitými židovskými hvězdami... Natočeno je to ale nesmírně poutavě a za tu návštěvu v New Yourku přidávám kazetu navíc. Takže za 5 * * * * * !

Kdybych měl někdy v noci ihned po probuzení vyjmenovat jeden jediný film, který naprosto věrně respektuje svoji knižní předlohu, byl by to tento. A kdybych měl vyjmenovat něco z první světové, tak je opět tenhle film a samozřejmě 1917. Já tady opravdu nemám co vytknout. To bahno a krev západní fronty, to bylo dokonalé. Některé bojové scény byly doslova dechberoucí, třeba ta s tanky. Kdesi jsemčetl vzpomínky německého vojáka, kdy se jejich četa poprvé zacelou válku střetla s britskými tanky Mark I. Také slyšeli dunění, řinkot pásů a pak se objevila řada oblud co nešla ničím co měli po ruce zastavit. Oblud chrlících ohěn. Teprve až artilerie byla schopna jejich postup zastavit, protože pěchota se po párvýstřelech z pušek v panice obrátila a prchala zpítky do vlastního týlu...  Za mne tedy co se týče filmu samotného velká spokojenost, byť mi trochu mrzí, že román znám a tím má člověk lecos vyspoilerováno... :-). Každopádně tahle obžaloba války, vraždění se navzájem i některých mocichtivých generálů či vládců jako je třeba Putler, je dnes stejně aktální jako tomu bylo mezi lety  1914 - 1918.  Dávám za 5 plynových masek. * * * * *

Nikkelsen se občas objevuje ve filmech jež ho nejsou hodny. Vždycky mně to fascinuje, proč si je vlastně vybírá a  jak se rozhoduje pro účast v nich. Jestli je ale pro něco přímo stvořen, jsou to dramata a historická obzvlášťě. A tenhle film je prostě žánrově přesně pro něj. Byl zde naprosto skvostný. Příběh je až neuvěřitelně jednoduchý. Je to příběh o snaze pevnou vůlí a úsilím překonat zdánlivě nerealizovatelné, někdy bohužel i bez ohledu na blízké ztráty. Musíme si ale uvědomit, že příběh se odehrává v půlce osmnáctého století. Tedy v době, kdy lidé celkem běžně umírali hlady a nějaké opuštěné cikánské dítě opravdu nikoho nezajímalo. Krom toho už cikáni v té době byli bráni skutečně spíše jako škodná a to i na našem území. Jejich příchod do našich končin začal jejich lhaním. Tvrdili, že jsou uprchlíci ze Svaté země případně Egypta a náš lid je dle dobových záznamů i v těch raných dobách jako údajné křesťanské uprchlíky podporoval a krmil. Tmavší pleť byla brána jako důkaz, že jdou z Palestiny.  Jenža pak se ukázalo, že to asi s tím Jeruzalémem nebude až tak pravda. Za Habsburků už cikáni v některých obdobích nesměli přes hranice říše. První výstraha při chycení bylo označení vypáleným cejchem, druhá pro ženy useknutí ruky, pro muže oprátka. V té době už v řadě měst měli řemeslníci cechy a tak nikdo neměl zájem přijímat nějaké nové řemeslníky co přivandrovali odjinud kvůli konkurenci. Cikánům tak toho ku obživě moc nezbylo. Dělali spíše drobnou kovařinu, drobnější práce jako opravy hrnců pomocí drátů, různé jednoduché manuální práce a provozovali bylinkářství. V tom měli kupodivu vysokou odbornost v rámci léčby různých poranění a nemocí bylinkami nejen zvířat, ale  i lidí. Díky omezeným možnostem integrace a získávání pravidelných solidnějších výdělků legální cestou byla jejich živobytí často  nuceně dotována krádežemi (zde někde vzniká ten archetyp cikána kradoucího slepici), čímž se roztáčel smrtící kruh vzájemné nevraživosti a nenávisti. Neměli to vůbec tehdy lehké! Podotýkám tehdy. Koho by téma zajímalo, doporučuji úžasnou těžko sehnatelnou knihu Cikáni v Čechách a na Moravě v 15. a 18. století od Jiřího Hanzala.  Věřím, že v Dánsku či kdekoliv jinde v Evropě to bylo stejné. V totmto dobovém ohledu se mi naopak postava Ludviga Kahlena zdá až neuvěřitelně lidská.  Mimochodem komu by jednání Ludviga či snad Frederika de Schinkel  připadalo brutální či  necitlivé, pak bych rád upozornil že to byla doba, kdy se ještě v Evropě sporadicky upalovali lidé na hranicích za čarodějnictví! Moc si tu druhou půlku osmnáctého neidalizujme!  Šlechta měla skutečně veškerou moc a mohla si se služebnictvem a poddanými v podstatě dělat co chtěla. Shodou okolností jsem se včera opět rozhodl obývák po letech ozvučit prostorovým zvukem  5.1 a jsem moc rád, že první film, který přes systém jel bylo tohle :-). To kvílení meluzíny v Královském domě a na vřesovištích bylo fakt lezavé a rozléhalo se nepříjemně ze všech koutů obýváku. Musím říci, že po dlouhé době jsem měl díky Bastardovi zase vidět solidní historické drama. Syrové, drsné, perfektně natočené s vynikajícími hereckými výkony. Přesně jak to mám rád. Dávám za 5 brambor!  * * * * *

Tak mi skončily hody. Člověk má dost podobné pocity jako když dočte naprosto skvělou knížku. Smutně  kouká na zavřenou knihu a má pocit prázdna. --- Co bude dál? Natočí brzy někdo něco podobného? Díky AI jsou dnes možnosti nekonečné. Ale možná že právě díky ní, těm kvalitním filmům odzvonilo... Uvidíme. Leckdo to tu srovnával s Bratrstvem neohroženým a já ani moc nechápu proč. Vždyť to bylo o něčem úplně jiném. Poslední díl je doslova nabušen akcí i notnou dávku sentimentu, ale on k tomu konci války patří a patřil. Ti co si vyslechli zprávy o německé kapitulaci a konci války, chtě nechtě náhle spatřili ty mnohé tváře přátel a druhů, kteří tu kliku neměli. Těch, kteří položili na oltář svobody a boje proti tyranismu oběť nejvyšší. Překvapilo mne, že Stovka do konce války v seriálu létala na Efkách a né Géčkách. Efka byla v roce 1944 a1945 už docela dost zastaralá a to se nebavíme jen o věži pod čumákem, ale i o výkonu atd... Ve filmu je zachycena i operace Mana se kterou začali Britové se svojí RAF. Amíci se přidali až později, ale tady ve filmu to celé vypadá jako zásluha Američanů. O RAF opět ve filmu ani zmínka. To mi dost mrzí, protože je trochu škoda, že si v tom Američané ohřívají jen vlastní polívčičku.  Jinak závěr je dojemný a to si ani řada z těch kluků neuměla představit co je doma čeká. Zatímco oni krváceli a bojovali, v Americe se žilo dál. Ano vyrábělo se pro frontu, kupovaly válečné dluhopisy, ale život tam kypěl dál. Ba co víc díky ekonomickému vzedmutí se toho doma za ty 4 roky hodně změnilo. Jejich místa mnohdy zaplnili jiní. A najednou ze z Evropy a Pacifiku začali vracet vojáci od všech zbraní. Letci byli vysoce kvalikovaní, ale letecké společnosti nemohli pobrat všechny, navíc ty fungovaly se svými firemními piloty i během války. A tak se náhle stalo, že důstojník a elitní pilot nemohl najít po válce práci. Stejně tak tankista, ženista, námořník...ad... Někomu se podařilo zůstat v armádě, někdo využil té další navazující války v Koree a někdo se pokusil se začlenit zpět. Většina kluků to neměla jednoduché. Zapojit se do normálního života mnohým nešlo. Někteří si nesli svá traumata ze zranění nebo z šílených zažitků na obloze  po zbytek života. Doporučuji všem, kdo dokuoukali tenhle seriál skvostný film     Nejlepší léta našeho života (1946). V něm najdete smutné pokračování tohoto seriálu. Mějme proto navždy tyhle kluky, kteří věnovali své mládí, zdraví, mnohdy i život a nejlepší léta svých životů za osvobození Evropy od nacismu a tyranie šíleného diktátora A. Hitlera navždy v úctě. Já to tak budu činit až do konce svých dnů. Dávám za pět bílých hvězd v modrém poli. * * * * *

Nechápu co se to děje v tomhle měsíci, ale mám pocit, že jsem se ocitl v nějaké obrácené realitě. Nejprve povedený seroš Tv Prima 7 schodů k moci, teď tohle od TV Nova... Nu, ještě tedy zbývá vidět něco povedeného od Magnuska a opravdu uvěřím, že jsem v jiném časoprostoru.  Osobně seriálovým detektivkám moc neholduji. Už jsem se tu o tom rozepisoval dříve. Po doktorských a veterinářských seriálech, které naštěstí odezněly se roztrhl pytel s kriminálkami. Začalo to v Praze, ale už to zamořilo celé Čechy až k Modravě. Teď jsem kdesi zaslechl, že se točí něco dokonce u Jadranu... A kdo ví, zda už někdo nepíše scénář ke Kriminálce Marsa Alam, nebo Kriminálce Barbados. Mne na tohle nalákala kolegyně a také fakt, že je to zase jednou prý povedené retro. Ani vlastně nevím, proč mne ty retro filmy tak baví, pakliže jsou povedené a nejedná se o zvěrstva typu To se vysvětlí, soudruzi! Ano, tento seriál je příkladem, kdy slovo soudruh ani wartburg s majáčkem a oblíbený Jirka Macháček nevykřesají z toho scénáristického vakua zhola nic , ani jiskřičku. Retro mám rád proto, že jsem také Husákův potomek. A jak člověk stárne, rád zase nahlédne do výbav bytů jaké znal z dětství. Bytů, jejichž vytapetovaným obývákům vévodily obývací stěny přes celou jednu zeď s nezbytným barem, vystlané koberci a koberečky nejen na podlaze, ale mnohdy i na zdech. Bytů s kuchyněmi bez mikorvlnek, myček, indukčních desek, ale s nezbytnými plastovými odkapávači u dřezu, bombičkami na sodovku a šlehačku na policčce a papírovou krabicí Granka na lince... Zkrátka když se to tvůrcům povede, jeden rád sleduje všechny ty předměty tehdejších běžných potřeb a má v sobě tam uvnitř tak nějak hezky. Mně osobně tehdy nějaký režim až moc netrápil a člověk se ve vzpomínkách do těch časů, kdy měl všechny rodiče a bylo o něj láskyplně pečováno rád vrací. Zde bych rád podotkl, že nejsem z těch, kterým se po minulých dobách totalitního režimu jako mnohým kolem mne stýská. To rozhodně ne. Navodit atmošku konce sedmdesátek a začátku osmdesátek se tvůrcům povedlo dokonale. Prostě jste zase byli zpátky v dobách šílené módy šusťáků a časů, kdy se zapalovala jedna cigareta od druhé. O tomto kanibalovi jsem na rozdíl od jiných našich ,,slavných'' vrahů nevěděl a příběh byl pro mne docela překvapením. Herecky se jedná o naprostý koncert. Hlavně pan Uhlík... Tomu bych děti na hlídání dnes vážně nesvěřil. Lněnička taky boží, stejně tak Neužil, Prachař, Kotek, Isteník... no a už tu jmenuji skoro všechny.. :-). Mišíka nemusím, ale tady nevadil a po dlouhé době jsem zde zaznamenal zase koukatelného Romana Skamene. Super byla i hudba od bandu Tele - Music.  Naprosto super retro! Markoviče nezbývá než obdivovat. Zatímco jakýkoliv laborant si vezme ochranný oděv při práci s nebezpečným virem či bakteriemi, on jako kriminalista vstupoval do šílených hlav svých vrahů zcela nechráněn. Je jasné, že ho ta práce musela těžce poznamenávat, obzvláště když mu rukama procházeli sadističtí devianti. To musí i obrněného člověka s výcvikem postupně začít ničit. Nevím jak ve skutečnosti, ale v seriálu měl neskutečně empatickou manželku. Takovou, aby jeden hledal v poledne s lucernou, obzvláště dnes za totální emancipace, kdy ideálním vzorem mateřství je kojící muž na mateřské dovolené.  Nic mu nevyčítala, nedusila ho ještě tím, že je na děti a byt sama, nechala ho dělat tu dřinu v klidu, poskytovala mu klidný přístav a když už měla potřebu mu něco říci, tak hlavně v obavě o něj. Chápala ten náklad co nese pro veřejné bezpečí. Jo to byly časy... Dneska se můžete pro veřejné blaho rozkrájet a večer ještě dostanete pojeb jak nejste doma... Možná, že vyšetřovat to Markovič dnes, vyšetřil by akorát tak kulové a mrtvých by bylo o desítky víc. Ale měl by spokojenou manželku a vlastnoručně uklizenou myčku... Já jsem seriál dal na jeden zátah a musím uznat, že se to ke konci krapet táhlo. Nicméně dávat si to po dílech s odstupem, tak určitě ten pocit mít nebudu. Tohle se moc povedlo a já dávám za 5 Spartek. * * * * *