Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Dokumentární
  • Dobrodružný

Poslední recenze (4 271)

plakát

Měsíc Jupitera (2017) 

Tahle maďarsko-germánská verze Létajícícho Čestmíra z Aleppa mi přiznám se moc nesedla. Nebylo to tím, že mi tihle plaváččci na nafukovačkách očekávající, že se někdo o ně postará docela vadí. Podotýkám, že nejsem voličem sršně mandarýnské hnízdící v Takešiho hradu. O tom, že - my to  zvládnem - jak blekotala mutti Merkel, nefunguje se už dnes dosyta přesvědčili jak v samotném Germanistánu, tak Švédistánu,  Belgistánu, Holandistánu a i Francistánu.  Tyhle všechny kdysi hrdé země, jejichž králové statečně bránili vojsky hranice svých území proti nájezdům  jsou dnes ztraceny a až dojde během pár let k přečíslení původního obyvatelstva přistěhovalci a jejich potomky, ani snad nechci vědět co z těch zemí bude. Konečně, jak to dnes vypadá v Africe a na Blízkém východě odkud teď migráččci na nafukovačkách prchají víme už nyní.  Film měl několik momentů, kdy mne zaujal. Bohužel to byla jen taková světlá místa v dost podivném scénáři, kterému asi rozumněli jen sami tvůrci.  Postavy se chovají nelogicky, hlavní hrdina ztratí mobil, který získá policie, ale od půlky filmu ho zase má... Město je v uzávěře, hrdinové jsou hledaní, ale doktůrek si klidně s průkazkou prochází policejními kontrolami... Do toho islámský terorismus... No učiněný gulasch eintopf ! Prostě, místy jsem nechápal. A závěr mi už úplně unikl. Tohle mělo být sci-fi? Zlatej náš Čestmír čuchající ke květině!  Kamera chvilkami stála za zamyšlení, ale většinu času jsem si přál, aby už štábu v dronu došly baterky, nebo aby s ním ztratili spojení a on někde žuchnul na dlažbu Budapešti. Asi by se tu dalo básnit o tom jaký je to art, jakou to mělo hlubokou myšlenku, ale jak koukám na některé komenty tak už je tu o to postaráno. Já dávám za dvě půlky houslí a to je tak akorát. * *

plakát

Perské lekce (2020) 

Uh... Předně děkuji příteli gogovi76 za echo. O tomto jsem filmu jsem vůbec nevěděl a teď, když jsem ho viděl, tak by mi dost štvalo, že mi unikl když už by třeba nebyla možnost jej vidět... Filmy o holocaustu jsou filmy, kdy se režiséři vydávají na hodně tenký led. Téma je to stále citlivé, obzvláště dnes, kdy se v evropských městech zase objevují na domech a vstupních dveřích bytů židovské hvězdy... To, co se stalo za války s Židy patří k nejstrašnějším zločinům dvacátého století. Holocaust je třeba stále připomínat a uchovávat odkaz jeho nevinných obětí. Natočit film z koncentračního nebo pracovního tábora je celkem náročné už jen proto, aby ta pochmurná místa vypadala reálně, nehledě na nezbytný komparz mnoha lidí. V případě chudých rozpočtů by pak i dobře míněná snaha mohla v podobě špatného zpracování  mít až opačný efekt. Už jsme to i párkrát viděli. Kupodivu ač  Perské lekce nejsou žádný Schindlerův seznam, člověk zde ten dojem nemá. Dá se říci, že si zde filmaři skutečně vystačili s minimem prostředků a přeci výprava nepůsobí rozhodně laciným či dokonce ošizeným dojmem. Příběh sám je až neuvěřitelný a já jsem jen žasl, co vše je člověk nucen udělat aby si zachránil svůj život. Kdo četl nějaké autobiografie přeživších z koncentračních táborů, dobře ví, že to mnohdy byly až neuvěřitelné náhody a okamžiky co dotyčnému zachránily život, zatímco jiní o něj přišli. Film má dvě hodiny, ale strávíte jej v neustálém napětí a musím uznat, že na konci mi filmu při vyslovování jmen jsem měl regulerně husí kůži. Snad je to i tím, že moje rodina se s následky holocaustu setkala osobně. Jediné co jsem nepochopil, byla ta přítomnost letce RAF mezi židovskými vězni. Sestřelení letci se umisťovali do speciálních táborů pro spojenecké vojáky, letci do taktzvaných stalag luftů. Ač zajatci, zacházelo se tam snimi podle Ženevské úmluvy, tedy stokrát lépe než s Židy v pracovních lágrech. Němci si byli dobře vědomi, že by případně podobné praktiky mohli zavést Britové u sestřelných letců luftwaffe.  Ale dotyčný tam mohl čekat třeba jen na převezení jinam v další dny, byť jeho přítomnost na baráku vězňů samozřejmě příběhu dodala další grády na už tak napínavém ději. Tohle se opravdu povedlo a vysoce hodnotím herecké výkony dvou hlavních hrdinů hraných Biscayartem a zejména Larsem Eidingerem. Tohle je za 5 perských slovíček, bez debaty. * * * * *

plakát

Zlo mezi námi (2021) (seriál) 

Velmi zajímavý seriál o akcích IRA na přelomu osmdesátých a devadesátých let. Kupodivu se příběh neodehrává na Britských ostrovech, ale v Holandsku a nejen tam. To mi trochu zamrzelo, protože už jen z  toho původního holandského znění s tou jejich hrdelní řečí chvilku trvá, než to divákův sluch tak nějak přijme poslechově za akceptovatelné :-). Obzvláště, když se filmem občas mihne ta hezká britská english a pak ještě trochu jinačí irská. Hrdinové (ti kladní) mi zprvu moc sympatičtí nebyli, paradoxně krom teroristů :-). Jenže ono je třeba si uvědomit, že tohle byla doba komisaře Schimanského... Tedy knírů, podivných kombinací obleků, kravat a VW  Golfů v ulicích. A že jich ve filmu krom Escortů bylo! V prvních dvou dílech se film rozjíždí jen pozvolna, přičemž dokonce u toho prvního jsem si nebyl jist díky zvláštnímu začátku, zda nebylo něco ještě před tím. Pak ale film začne odsýpat a u posledního dílu jsem se skoro divil, že k tomu není ještě jeden. Je zajímavé jak novodobé dějiny IRA vlastně ovlivnila Evropská unie i následný Brexit. Poslední dobou nemám moc rád (asi kvůli nedostatku času) seroše s nekonečnými počty dílů a řad. Tady ty 4 díly byly naprosto komfortní a celý seroš se dá zvládnout v pohodě na jeden zátah. Za mne spokojenost. Tohle je za 5 paňáků irské whisky. * * * * *

Poslední hodnocení (4 293)

Jejich nejlepší hodina a půl (2016)

17.02.2024

Měsíc Jupitera (2017)

11.02.2024

Perské lekce (2020)

11.02.2024

Zlo mezi námi (2021) (seriál)

11.02.2024

Můj soused zabiják (2000)

10.02.2024

Maska (1994)

10.02.2024

Vládcové nebes - Část třetí (2024) (epizoda) (E03)

10.02.2024

Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře (2018) (TV film)

05.02.2024

1984 (1984)

05.02.2024

Reklama

Poslední deníček (1)

Restart

Tak mi bylo 42. 

42 bombiček pod kabinou...

Pro někoho je to krásné mládí ( co by za to dal ), pro někoho ta lepší část života pryč, pro někoho teprve ten správný rozjezd opřený o zkušenosti a nezávislost...

Nejlepší je věk když ona číslovka končí slovem na ..náct, když končí na ..cet, ještě to ujde, ale když končí na ..sát, je to prý na hovno tvrdí mi moudrý výrazně starší kolega z práce.

 

Tak nevím. Lecos se za tu dobu událo, lecos nebylo marný.

Nad některými věcmi teď pochybuji. Bylo dobře jít tudy a ne tam? Ohlédnutím zpět vidím, že jsem asi v životě minul pár důležitých křižovatek, kde to chtělo vzít jiný kurz.

Včera jsem si to docela přesně uvědomil u filmu Danny Collins. Jenže fór je v tom, že cestu před sebou teprve ohmatáváme zatímco když se ohlédneme vidíme už prošlou trasu v celé kráse. Někdy špatnou trasu, zbytečně ušlou.

Naštěstí mi to konečně asi došlo.

A tak si dám restart. Se vším všudy. Nejde pořád mít ručičky budíků v červenejch hodnotách...

 

Tak letíme dál. U motorů 1 a 3 zapraporovat vrtule! ,,Hlaste flak a stíhače! '' :-)

Restart