Big Bear

,,Neměl jsem tam chodit. Ona dostala patnáct let, ale já to mám už na doživotí! '' ----- Nedudu tak drsný jako leckteří hodnotící. Dle mého názoru se film povedl byť některé střihy mi tam úplně nesedly a občas se postavy chovaly opravdu zvláštně či přímo v rozporu s dobou (např. ten estébák co Štěpničkovu převáděl a pak přišel na její soud dokonce ve stejných hadrech do lesa...). Myslím si, že tu odpornou atmosféru padesátých let se podařilo velmi dobře podchytit. Možná, že ten kdo neví kdo byl Margolius, Slánský atd... možná, že ten kdo neví kdo byla Jiřina Štěpničková, s kým měla synka Jirku v Anglii během války, možná, že ten kdo neví jak se na ty co byli v Anglii po nástupu komunistů nahlíželo, zkrátka možná díky tomu jim film připadá polovičatý, divný, zmařená šance tu také padlo... Jenže film si neklade za cíl vysvětlovat komunistický převrat a zločinná komunistická padesátá léta, kdy to nakonec začalo mlít samotné soudruhy až ze samotného vrcholu... Film jaksi počítá s tím, že divák co na něj kouká souvislosti zná. A tak se film zaobírá čistě osudy paní Jiřiny Štěpničkové. A je dobře, že půl století po hrůzovládě jedné strany (byť jsou k neuvěření komunisté stále ve vládě!) se točí takovéto filmy. Paní Stivínová se celkem snažila, ale rušila mne tam ta její odbojnost mísící se s hysterickým strachem. To mi moc nesedlo. Skvělý Orozovič jako vždy si tu střihl estébáka skutečně odporného. Takový ten mladý typ co má drajv a udělá cokoliv co se po něm chce aniž by jen trochu přemýšlel co se kolem něj vlastně děje. Skvělý byl i ten malý prďola, co hrál malého Jirku. Ten jeho výslech Heřmánkem mladším byl prostě úžasně zahraný na tak malého klučíka. Zajímavý byl i ten hoch co hrál Jiřího v šedesátých letech. Typově skvěle vybrán, jako by mu z oka vypadl... Je zvláštně absurdní podobně jako ono závěrečné setkání s taxikářem, že Jiří Štěpnička si v osmdesátých letech střihl hlavní roli v komunistickém propagandistickém seriálu Klement Gottwald.... Tedy prezidenta co podepisoval v padesátých letech rozsudky smrti a zamítal žádosti o milost. U komunistů jako byl Slánský mi je to jedno, ale řada rozsudků se týkala elity národa a lidí nevinných, kteří často jediné co udělali bylo to, že se pokusili dostat do svobodnější části světa... Dávám za 4 hvězdy, film je tu dle mého názoru podhodnocen. * * * *

Ačkoliv poslední dobou má odpor k čemukoliv čínskému a uvědomuji si to pokaždé když si nasazuji s nechutí tu odpornou roušku (,,co štve tebe a štve mně'), musel jsem uznat, že se na tohle dobře dívalo. Rychlý docela slušně nadaboval hlavního hrdinu a celé to má celkem spád. Animace jsou hezké, na rozdíl od toho posledního LSD čínského animáku co jsem viděl musím uznat, že dokonce velmi hezké. Co se týče příběhu je to samozřejmě stokrát obehraná karta. Idividuál a sobec je okolnostmi donucen dělat parťáka a doprovod prťatům, což jej změní k lepšímu. Cestou si lecos uvědomí a všichni pospolu zažívají různá dobrodružství a nebezpečí. Sleduje je totiž kočka trpící schizofrénií... Vtipů tam bylo celkem slušně, mně se líbil ten v kurníku od spící kvočny ke spícímu kohoutovi ,,teď ne Stanley, ne před vajíčky! '' :-). Co se táče drobotě co to se mnou sledovala, ta se chechtala skoro pořád a to je ta pravá míra pro hodnocení. Takže házim žabkami 3 žabky. * * *

Konec osmdesátek se nesl v kritickém duchu a tak se občas objevovaly i filmy tepající do nešvarů socialistické společnosti. Jedním z nich byl alkoholismus a filmů na toto téma v té době vzniká hned několik. Tenhle je o osamnělém lesákovi, žijícím daleko od lidí v hájence. Jeho boj je klasickým bojem se svým vlastním já. Myslí si, že vše má pod kontrolou, že rozhoduje sám nad sebou a že když si dá sklenku, umí siříci i dost. Jenža ta je vždy spouštěčem k pokračování v pití. Rána jsou pak krutá. Nejen, že se sčítají materiální i duchovní škody, ale s vystřízlivěním a bolestí hlavy přichází i výčitky, uvědomnění si vlastní zbabělosti a faktu, že nad nemocí nemám kontrolu. Následný slib, že už ne většinou vystačí jen do dalšího závanu čehokoliv v čem je líh... Navrátil tu zahral svoji životní roli. On je hercem pohodářů, taťků, oddílových vedoucích, pracantů...a teď si střihl toto. Ta jeho slast, když zalomil láhev pálenky byla dokonalá. I to jeho kradmé našlapování v teniskách před léčebnou, když přijela návštěva...Směs radosti a chuti běžet a zároveň hluboký stud, bránící v rozběhu... Opravdu tu předvedl veliké herectví. Dávám za 4 antabusy. * * * *

Tohle je parádní detektivka s parádní kamerou natlučená doslova hereckou elitou své doby. Všem kraluje Jiří Adamíra v roli detektiva, noblesní jako vždy s hlasem, který rozklepává kolena i mně. Nejedná se však o klasickou detektivku kdy s vyšetřovatelem rozplétáme stopy a hledáme viníka. Zde je vše jasné od začátku, spíše sledujeme jak kriminálka tápe a jak pozvolna utahuje smyčku kolem pachatelů. A nejzajímavější na tom je, že u jednoho ji zatáhne až moc čímž se film dostane k velmi zajímavému konci. Nebudu ale více spoilerovat, nečtěte komenty a koukněte na to. Mimochodem utopit pro film v roce 1970 Renaulta 8, to muselo bolet :-). Dávám za 4 stováky ty zelený... * * * *

,,My nevystřelili první ! '' --- HBO natočilo celkem solidně takovým filmovo - dokumentárním způsobem natočit poslední fázi genocidy Siuxů a nejen jich. O nic jiného totiž nešlo. Původní domorodé obyvatelstvo se pranic nehodilo do plánů osidlování západu a propojování Ameriky železnicí. K tomu zlato, diamanty, ropa a další ... ,,Primitivnější lid'' neměl šanci technologicky vyspělému okupantovi vzdorovat. Je strašidelné, že se toto nedělo za Cortéze, ale relativně nedávno před 150 lety. Nečekejte klasický western, tohle je točeno trochu jinak. Někoho to možná bude nudit, protože tohle opravdu není Vinetů jak mnozí čekají. Závěr slavné éry byl totiž mrazivý, smutný, plný nemocí a alkoholismu... Co zahřálo u srdce byl přístup Kanady. Dávám za 4 orlí pera. * * * *

Radcliffe se nám poslední dbou objevuje v samých dobrodružných a exotických filmech. Nejprve jako ztracený tůrista v džungli, nedávno jsem s ním viděl film jak za noci coby pilot malého letadélka převáží drogy a teď JAR. Jelikož ho moc nemusím, zprvu jsem filmu nedával moc šancí. Ačkoliv vězeňské filmy mám moc rád, některé ty stealth akce kdy je hrdina schován v temném rohu a hlídač se k němu blíží stále víc,ale najednou mu zakručí v břiše a on se na poslední chvilku otočí a kráčí na WC, které je zrovna na druhé straně chodby za rohem než je náš hrdina... zkrátka toho jsme už viděli kupy. Ale nakonec musím uznat, že jsem byl mile pořekvapen a nejeden nehet na prstech ruky jsem napětím ohlodal... Až jsem se divil , že jsem držel hrdinům palce... Dobře, můžeme polemizovat o apartheidu, o nadvládě bílých, o chování Britů, Búrů atd... Výsledkem je dnešní JAR, země sice ekonomicky ještě stále fungující na rozdíl třeba od sousední Zimbabwe (stále ještě těží z přítomnosti a vlivu bílých), ale už to tam začíná nabírat obrátky jako u dalších afrických dekolonozovaných států... Problém se dohodnout v rámci parlamantních stran, neuvěřitelná korupce atd... Samozřejmě bylo špatné, dávat Afričanům menší práva, segregovat je v jejich vlastní zemi atd...ale pohledem dneška na Afriku si říkám, zda místní byli připraveni a na tolik vyspělí aby mohli převzít vládu nad svojí krajinou za jakoukoliv cenu... Hladomory, neskutečné etnické masakry, kolabující základní samospráva, potřeba dovážet humanitární pomoc a potraviny do zemí které vyvážely potraviny atd.. nasvědčují spíše tomu, že asi ne, že si vládnout neumí. Dávám za 4 dřívka. PS. To si nikdo z ostrahy nevšiml rozštípaných vstupních dveří od basy ? :-) * * * *

Tohle byla dost divná záležitost. Co docela zaujalo bylo herectví Lucie Matoušové, které opravdu ostře kontrastovalo s nehereckými výkony jejích kamarádek ze školy. Ovšem scénář byl opravdu zvláštní. Pokud se do toho divák trochu ponořil hlouběji oscilovaly jeho pocity mezi lítostí nad osudem Jolany a chutí jí občas dát pár facek za to jak se chová... Ale pokud byla bez rodičů a byla v pubertě... Konec tomu všemu dává pověstnou v tomto případě stokorunu a né jednu a já jen marně přmýšlím co je tak vyjímečného na Baked Beans ač je mám rád... Tohle nebylo ani zajímavé jako retro snad jen trochu zaujal mladý fousatý, vlasatý, chlupatý Vetchý v roli Fera :-) . A tak dávám jen za 2 pětikačky hozené do automatu... * *

,,Tak co Johne? Už jsi našel tu svoji Indii? ''---- Kdysi dávno předávno jsem se zamiloval do knih Johna Steinbecka. A to tak moc, že v dobách dřevních, kdy než člověk odeslal e-mail musel poslouchat kakofinii zvuků vytáčeného připojení a kdy kupovat cokoliv přes internet bylo jedno velké dobrodružství jsem se rozhodl si pořídit všechny jeho knihy. Podařilo se. A já se na ně vrhl na jednu po druhé. Ne však v chronologickém uspořádání jak je psal, ale jak mi přišly pod ruku. A jak jsem jich měl přečteno stále více, postupně přede mnou rostl tvůrčí duch spisovatele. U starších děl jsem si všímal hrubšího popisu postav u těch pozdějších jejich rozvinutí do nejúžasnějších detailů i opakování oblíbených motivů. V každé z knih jsem však postupně cítil ten známý rukopis a věřím, že neznat mezi několika knihami jména autorů, ty Stenbeckovy bych určitě identifikoval. A tohle jsem si uvědomil prakticky v tom všem samém u tohoto filmu. Malick je také jasně identifikovatelný. Má jasný rukopis. Poznáte to hned od první minuty filmu. K nahlas divákovi sdělovaným myšlenkám Malick přikládá vizuál z nějž se prostě posadíte na pozadí... Už jen ten příjezd korábů k Virginii roku 1607, kamera kroužící kolem Plummera a anglických vojáků na palubách lodí... (také jste tam cítili Nolteho a Travoltu ?:-) před vyloděním na Quadalcanalu ? A pak ty lužní lesy a indiáni.... A Q'orianka Kilcher u níž bych věřil úplně všemu snad jen ne tomu, že se tahle exotická kráska narodila V Německu... Nevím, kde Malick tuhle krásku vyhrabal, kde o ni zavadil, ale nic lepšího už asi snad ani nemohl najít... Byla opravdu překrásná. Ačkoliv příběh o ,,princezně z Nového světa Pocahontas'' se v reálu odehrál krapet jinak, hlavní dějovu a historickou linku Malick držel. A kdo ho zná a jeho tvorbu, ví dobře že spíše přes dokonalé reálie a historickou věrnost na to Malich chodí přes srdce, přes duši... Okouzlen láskou, okouzlen přírodou... Kdo ví na jaký film jde koukat, nemůže mu připadat dlouhý či nudný. Přesto bych tentokráte asi něco malého vytkl a to, že film byl v lecčemž stejný. Svojí strukturou se dost podobal jak Tenké červené tak dalším jeho filmům. Procházení vysokou travou, otáčení se zpět za kamerou či hlazení vlnící se trávy rukama už na mne nepůsobilo tak zabijácky jako poprvé. A ačkoliv mám stejně jako u Stenbecka chuť vidět celého Malicka, tohohle se trochu bojím. Že ten pocit budu mít znovu. že se budou měnit jen historická období a jména... Ale třeba se pletu... Farell mi tu nějak nesedl, ale Bale byl svým minimalistickým hraním dokonalý... A Samozřejmě Plummer, kterého mám moc rád. Bylo úžasné vidět jak mužové po mnoha peripetiích a strádání dopluli do Ameriky aby tam v nové vysněné zemi zase jen a jen strádali. A pak se někteří sebrali a jeli pro zásoby do Anglie, přes půl světa v kocábkách na něž by normální člověk nevlezl ani na Jadranu.... A pak ti vyšňoření měšťané, v renesančních ohozech jak se procházeli po bahnité půdě pevnosti obehnané přiostřenými kůly jak nějací vzácní ptáci aby na ně nemohla divá zvěř... Dokonalé. Dávám za 4 kukuřičné klasy, ale tentokráte to bylo jen tak tak... * * * *

,,Budeme tu dál poslouchat Beethovena nebo popojedem? '' ---- Tak tohle byl sakra dobrej závěr tohohle filmového víkendu. Nečekal jsem nic moc krom sté variace na Battle Royale či Hunger Games. Prostě partu zoufalců někde vyklopí omámené z pytle na louku ohraničenou výbušninami - dál jako že nee, každému do ruky dají kudlu nebo něco co se nabíjí a kdo vyhraje ten vyhrál. Tedy pokud není plán jinak. Ale ouha. Že tady bude něco jinak jsem zavětřil už na palubě letounu cestou tam. Na louce s bednou už mi to žánrově jako horor či drama vyloženě neštymovalo, což se projevovalo mým nadzvednutým obočím. Dál už jsem poznal, že koukám na super úlet, kterej si dělá prču úplně ze všeho. Z gore filmů ultrkorektnosti, dnešnímu zblbnutí do sociálních sítí, Amíků, migrantů, ústavy USA, Afroameričanů... Prostě všeho. Ano, komedie je to pravda krapet krvavá. Ale taková je už dnešní doba. Těch různých narážek ve filmu je tolik, že si ho dám určitě ještě jednou. Včera jsem viděl s Hilary kovbojku (pravda krapet netradiční), ale tahle role jí tu tedy kurva sedla. Závěr jak z Kill Billa, akorát Carradina vystřídal jiný záporák. Perfektně jsem si pošmákl, protože jsem čekal něco jiného a tvůrci s tím potvory počítali a pod pokličku šoupli úplně jinou chuťovku. A to já hodnotím velmi kladně. Takže za mně je to za 4 šáňa Heidsieck 1907. * * * *

The Turning obsahuje vše co už jste někde jinde asi 100x viděli. Nově příchozí přichází na staré panské sídlo (samozřejmě odlehlý obrovský zámek v novogotickém stylu obehnaný nekonečnými zahradami a rybníky). Barák, kde by jste se io v obýváku báli i ve dne natož v noci. Kate coby učitelka malé Flory, která přišla o rodiče je novým působištěm zprvu nadšená. Stáje s koněmi, nádherné starodávné sídlo nacpané starožitnostmi, pokojík jí určený jak z dětských snů o princeznách... Jenže je tu i spousta věcí co neklape. Proč stará vychovatelka nedovoluje opustit Floře brány panství? A co se to večer děje za podivnosti v chodbách a pokojích? --- No jak říkám, vše už tu bylo. Z prvu mne bavila Davis Mackenzie, od té bych se věru nechal učit francouštinu a pak se nechal večer uspávat - nebo jí vlezd do postele aby se sama nebála- :-)... Milá byla i malá Flora a celé to bylo také in british style... což já rád. Ale pak začly lekačky, stíny, odrazy v zrcadlech... prostě standard bubák jak já říkám. A tak dávám jen za 2 pavouky. * *