Laxik

Proč byla zresetována legenda a proč Lucas natočil prequely? Kvůli jediné věci. Kvůli tomu, aby oblékl největšího padoucha vesmíru do fešného laminátového kostýmu. Jenže Revenge of the Sith je určebnicovým příkladem, proč jsou originy tajemnem obklopených superpostav neduhem moderní doby. Darth Vader je prostě mnohem lepší, když o něm nevíme, že šlo kdysi jen o ufňukaného polodementního fracka, co přijal temnou stranu, aby... zachránil svoji holku? Přesto je Epizoda III nejlepším z prequelů, který baví i ve chvílích, kdy otáčíte oči v sloup.

Znáte to, když si chcete užít poctivý blockbuster a místo toho vám vybuchuje CGI do ksichtu s takovou kadencí, že by to i plutonium 239 udělalo po chvíli inertním? Tak přesně taková je Epizoda II, první "plně" animované Star Wars. Hayden Christensen předvádí tak otřesný ksichty, že je to až k smíchu a celá jeho romance s Padme je tak úchylná a neuvěřitelná, že se i hláška "Still better lovestory than Twilight" otřásá v základech a jen těsně svoji pravdivost uhájí.

Nikdy jsem nebyl fanatickým zastáncem původní trilogie a proto neodsuzuju mnoho věcí, na které si starší generace stěžují. Ale i tak je Epizoda I docela slabá záležitost.

Naprosto dokonale roztomilá Audrey ale tak zastiňuje všechny okolo sebe, že je to možná i důvod, proč nedávám plný počet bodů. Jde o takovou nenucenou milou komedii ve které se naivní avšak cílevědomé děvče změní a přitom nezmění. Až do poslední chvíle si tvrdohlavě stojí za vším, ale kocour to nakonec rozsekne. Koho zajímá, že je to staré? Tohle nikdy nebude tak staré, aby to nebylo aktuální a tak trochu pohádkově neuvěřitelné.

Skoro je to za tři, ale tolik oslavované hlášky mi přišly docela nudné. Až na pár vyjímek. Co mě ale dostalo, to bylo neustálé snímání detailů Arnoldovy muskulatury (ano, je to klasika ve filmech s ním, ale tady toho bylo vážně až moc) a to, že si hlavního záporáka vystřihl psychopatický klon Fredieho Mercuryho (V komentářích jsem teprve třetí, kdo si toho všimnul, což mě překvapuje). Pro jednoho klasika, pro mě nadupaná a ne moc povedená parodie. Po týdnu... ale jo, je to za tři.

Není to čistá stovka, ale jinak je to bomba. Skvělý hlášky, velmi dobrá a v rámci béčkové řežby velmi uvěřitelná akce a pohoda čišící ze všech herců. Až to uvidím podruhý, určitě mě to chytne ještě víc, ale zatím je to filmová událost roku (kam se na starou bandu hrdlořezů hrabe Počátek). Paradoxně se mi líbí právě to, co ostatním ne (trocha melancholie, divočejší kamera), i když stříhání poslední bitky mi taky přišlo až moc šílěný. Asi je to tím, že nejsem odkojenej na těchhle filmech a dostávám se k nim teprve poslední dva roky. A to si vybírám jen ty legendy, do Lundgrena ani Segala se nehrnu. ***decentní SPOILERY dále*** Miluju tu scénu, kdy Mickey Rourke vypráví o Bosně. Je to naprosto vynikající scéna se skvělým obsahem, hlasem a vyprávěním jako takovým, podbarvující hudbou a úplně nejvíc miluju tu lehce roztřesenou kameru, která mě do toho vážně vtáhla. *** Scéna v kostele skvělá, ale čekal jsem od ní víc. Každopádně finální hláška stojí za to. *** Jediná vlastnost béček, která mi tu vadí je to, že vlastně žádnej klaďas neumře.

65% Možná i víc, možná i míň, ale narozdíl od Talentmánie tohle nemá Mareše a má to styl a nenucenost. Ve zkratce - nemá to Marše. Ale poslouchal jsem to jen jedním uchem a sledoval polovinou oka, při 100% pozornosti bych nejspíš z hodnocení hodně slevil... no uvidíme.

Hlavní hnusy: Leoš Mareš, Zdeněk Troška, trapáci, co se předvádějí, trapáci, co si myslí, že mají talent, vysílání/vysírání pětkrát týdně, odpočítávání spuštění v pravém horním rohu obrazovky, ale to nejhorší, kvůli jejich debilnímu protažení prvního dílu jsem šel spát místo toho, abych se kouknul na Vyjednavače. Oprava... vysírání už jen dvakrát týdně.

Skvěle namluvený večerníček s příhodami, které všichni známe. Ale knížka je prostě lepší.

Kluk jemuž zlý velitel gangu zabije tátu (hodného velitele jiného gangu) je poslán do sirotčince. Po letech se jako dospělý vrací na místo činu, aby pomstil otcovu vraždu. K cíli se přiblíží, stane se jeho oblíbencem, zosnuje plán, ale co čert nechtěl, nově nabitá moc se mu začíná líbit a když se dostaneme ke zlomovému okamžiku, který mladíka emocionálně nejdřív úplně vyždíme a pak ho vrátí na "správnou" cestu, stále nedýcháme. postupně to ale slábne a i když mi ten čas při sledování vilmu nepřišel zas tak dlouhý, po shrnutí toho, co tam bylo a nebylo vychází jasně najevo, že tomuhle filmu škodí hlavně dlouhá stopáž. Jak tu někdo říká, že se do řezníkovy role nehodil, mě to tak nepřišlo. Řezník byl dost zvláštní druh blázna, který ale, až na moc a prachy, nevěděl co chce. Typickým příkladem je jeho nenávist k přistěhovalcům, speciálně k Irům, které si ale vydržoval, aby pro něj pracovali.