Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krátkometrážní
  • Animovaný

Recenze (1 338)

plakát

Klip (2012) 

Drogy, chlast, sex a balkánský disco? No čekal jsem od toho víc. Popravdě řečeno mě to spíš nudilo a i přes celkem rozumnou 100 minutovou stopáž mi to přišlo zbytečně dlouhé. Ono je problém, že v tom filmu jsou hloupé nejen nadržené puberťačky, ale úplně všichni. Navíc sledování polonahých pipin, tančících na příšernou hudbu v nějakým srbským zapadákově po chvíli (překvapivě) přestává bavit. Co mi ale chybělo ze všeho nejvíc, byla silnější pointa, poselství, zkrátka něco navíc. Takhle to působí jenom jako alarmující obrázek části srbské mládeže. P.S.: Ten mobil bych jí vyhodil z okna.

plakát

Klub poslední naděje (2013) 

Podobné filmy nemám zrovna v lásce, ale musím uznat, že Dallas Buyers Club celkem funguje. Vyhublý McConaughey i převlečený Leto předvádějí výborné výkony (ač mi jejich postavy k srdci příliš nepřirostly), příběh má hlavu i patu (své pak udělá i jeho ,,skutečnost") a celé to působí překvapivým optimistickým dojmem. Jako poslední jízdu člověka, kterého jen tak něco nesrazí, to beru, ale určitě to není film, ke kterému bych se víckrát vracel.

plakát

Klub rváčů (1999) 

Fincher je jedním z mých oblíbených režiséru a to i díky tomuto velkolepému snímku. Skvělé herecké výkony a především výborné rozuzlení příběhu jsou hlavními chloubami filmu, který jsem dlouho opomíjel a jak se ukázalo, byla to chyba. Akorát mě místy to neustálé bitkaření trochu nudilo a nedávalo moc smysl (nejsem žádný rváč, tak mi asi zcela nedochází jak super je někoho praštit mezi oči). Nejlepším okamžikem pro mě byl samotný konec a píseň ,,Where is my mind?" která člověka nutí nevypínat film před titulkami a to mám rád. Celkově velmi silné 4* s pětihvězdičkovými ambicemi do dalších shlédnutí.

plakát

Kmotr (1972) 

Neskutečně velkolepé dílo. Takto si představuji kultovní film- s každým dalším zhlédnutím u mě jeho úloha jen roste. Na Kmotrovi je těžké najít sebemenší chybičku a dvě a půl hodiny sledování uběhnou jako nic. Člověk se díky neustálému napětí, které vytváří mistrovská hudba, udržuje ve střehu a ani chvíli se tak nenudí. Výborně napsaný scénář nabízí velké množství nezapomenutelných scén a skvělých hlášek, které zná snad každý. No a herci? Marlon Brando na sebe poutá při každém záběru veškerou pozornost a je velmi těžké z něj vůbec odtrhnout oči, mladičkému Al Pacinovi role sedí stejně perfektně jako jeho oblek... Ono vlastně žádnému z herců se nedá nic vytknout, všichni jsou součástí dokonalé skládačky. Je radost sledovat jejich eleganci, gesta. Každičký záškub na tváři, každičký úsměv působí naprosto promyšleně a profesionálně. Navíc to vše ještě umocňuje ta italsko-americká mluva. O Kmotrovi opravdu nemohu psát jinak než pozitivně. Vždycky je to pro mě zážitek. Thank you, Godfather!

plakát

Kmotr II (1974) 

Druhý díl se od prvního značně liší. Ubylo gangsterské špinavé práce a vše se spíše točí kolem vnitřních vztahů a rodinných obchodů. Napoprvé jsem tento díl nedocenil, nebavil mě. Teď ale chápu jeho význam a hlavně kvalitu. Děj sice možná není tak svižný, ale dvojnásob zde platí, že každé gesto, každý pohled do filmu prostě patří. A příběh o mladém Vitovi, jak se snaží získat moc je naprosto úžasný. Celkově nevím, který z dílů je lepší- možná mě víc uchvátil ten první, druhý je ale rozhodně silnější co se týče emocí, které ve mě vyvolal.

plakát

Kmotr III (1990) 

Asi můj nejméně oblíbený díl trilogie. Přesto neskutečně silný snímek, který mě svým příběhem (stejně jako předchozí dva díly) dostane při každém shlédnutí. A i když je o (fakt malý) stupínek slabší než jeho předchůdci, nedokážu jmenovat moc lepších filmů a v krimi-žánru pro mě nic nad touto trilogií neexistuje. Al Pacino je vynikající a jsem rád, že byl pro takovou roli vybrán právě on. Andy Garcia pak dodává filmu trochu svěžesti. Jediný kdo mi ze všech třech snímků trochu vadil byl George Hamilton, nebyl moc vidět, ale prostě mi tam neseděl. Každopádně se Coppolovi podařilo vytvořit trilogii, která si dokázala udržet laťku dílů setsakramensky vysoko a to po něm snad kromě Petera Jacksona nikdo nedokázal.

plakát

Knoflíkáři (1997) 

Dlouho jsem nad výsledným hodnocením přemýšlel, ale nakonec za 3*. Po výborné první povídce (Štěstí z Kokury) jsem byl příjemně naladěn a těšil jsem se, jak děj bude gradovat, ale to pro mě nenastalo. Další povídky šly s úrovní dolů (snad jen kromě Pitomců, kde jsem se u hlášek Holubové a Hrušinského dobře bavil). No a poslední kousek skládačky (Duch amerického pilota) jako důstojný konec rozhodně neberu. Škoda.

plakát

Kobry a užovky (2015) 

Nepříjemný příběh z prostředí, kterému naštěstí příliš nerozumím a vůbec mě to do něj netáhne. Proto jsem měl s tímto filmem tak trochu problém - místy se to nesledovalo snadno, místy až nebavilo. Po technické stránce stránce se jedná o kvalitní drama, ale k tomu, aby to na mě zapůsobilo přece jen něco chybělo.

plakát

Kód Enigmy (2014) 

Mám velmi rád válečné filmy, které zobrazují dění mimo bojové fronty a tenhle kousek mě tak pochopitelně zaujal. A nakonec nejen příběhem. Dobře vytvořené prostředí, ze kterého je i bez velkých bitev cítit válka, příjemné herecké obsazení (ať už Cumberbatch v neobvykle citlivé poloze, nebo Keira v nejlepší roli za posledních pár let) či dobrá hudba - to vše dopomáhá k tomu, že se na The Imitation Game i přes vážné téma velmi příjemně kouká. Přitom navíc působí autenticky a takřka vůbec nenudí. Rozhodně doporučuju.