honajz

Tak ono to není úplně blbé, jen je celý nápad zbytečně hodně natahovaný zdlouhavými a mnoha opakovanými záběry, bitky jsou zde jen dvě, a celá ta pointa mě tak nějak napadla docela brzy, když člověk viděl celé to šedivé prostředí. Co zde přesně symbolizuje Avalon, to je už věcí výkladu (a možná i víry) daného diváka. Na každý pád to ucelenou myšlenku má, jen se nedokážu ve chvíli psaní tohoto komentáře rozhodnout, zda je poněkud jednoduchá a naivní, nedodělaná a odfláknutá, nebo se tam skutečně dají najít náznaky hlubší myšlenky. Ale atmosféru to má zajímavou, osudy postav kolem Ash mne zajímaly, přičemž Ash samotná je žel pojatá jako namyšlená kráva, a i když dojde k jistému pokusu její jednání a samotářství ospravedlnit, stejně mi k srdci moc nepřirostla a v závěru jsem jí moc nepřál.

Mno, kamera je slušná a na Rambu v sexy šatečkách se dobře kouká, ale to je asi tak všechno. Zblízka už je to horší, neb Tereza má neustále stejný výraz obličeje, ať jí někdo sdělí něco velké, nebo malého, pozitivního, nebo negativního, prostě jen tak "čumí". Největší její hereckou scénou je, kdy při rozhovoru s kolegou v kavárně se dívá v mobilu na video ze svého bytu, co ten její ještě ne manža provádí, a pak se začne smát. To vypadalo tak děsivě nedůvěryhodně! Mádl oproti Tereze vládne dvěma výrazy - udiveným a zamyšleným - které patřičně podle potřeby střídá, aby to jako bylo vtipné. Jinak minimálně třetina filmu je o ničem - kdo zažil porod s manželkou, může si zopakovat plus minus průběh, kdo zažil děcko doma, může si plus minus zopakovat skákání na balonu a uspávání dlouho do noci a samozřejmě celkovou nevyspalost a únavu. Poněkud mne překvapilo, při scénách s přebalováním mimina, že Mádlova postava nechodila s ještě ne manželkou na předporodní kurzy? Tam učí i to, jak děcko koupat. A že by chlap neuměl zapnout pračku (ale dovedl udělat kolotoč s hračkami), to mi přišlo naprosto neuvěřitelné. Ty chlapovy promluvy, co pak vyšly knižně, mi také moc vtipné nepřišly. A pokud vskutku vtipné jsou, pak hádejte, proč nikdy nikdo nezfilmoval Hymana Kaplana a proč to na divadle vedli muzikálovým směrem. Jinak klasická klišé romkomů a ta scéna s koněm a hudbou z Indiana Jonese naprosto neústrojně vložená, nevtipná a blbě natočená a střižená. Ale jo, u cílové skupiny maminek to nejspíše úspěch v kinech mělo. Btw, docela by mě zajímalo, kolik centimetrů měří Mádl, a kolik Ramba.

Dokonale promyšlený sci-fi horor se sice již párkrát použitým tématem, ale zase podle mne dost originálně - zvláště mrazí z toho konce, kdy přichází satan v podobě Hitlera (to není žádný spoiler btw :-)) Pravda, čekal jsem, že profesor, bratr, se přijde pomstít, a dost možná to měli tvůrci i v úmyslu, a asi by mě to potěšilo daleko víc než tahle variace na Omen, ale jinak nemám filmu co vytknout. Skvělá atmosféra, pohlcující, dovedně sepsaný scénář, dokonalí herci, a hlavně záhada hned od začátku, která se dle rozvíjí, postupně osvětluje, prostě takový ten malý, ale jinak velký film. Vypadá jednoduše, ale je promyšlený a funguje. Rád se časem podívám znovu.

Myslím, že tohle Wajda natočil pro vlastní odreagování. Vzal Lemovu povídku a přidal na ironii, satiře a absurditě. Ostatně se tím netají už od začátku, že to pojal spíše směrem ke crazy komedii, proti čemuž nemám námitek - vlastně celý ten nápad tím víc vyzní. Je to sice televizní produkce, ale výprava je opět ostatečně bláznivá včetně oblečení, a postavy - s výjimkou právníka - se chovají podobně bláznivě, třeba neustále se culící doktor, až z toho nakonec mrazí. Celá inscenace se dělí na tři části a stává se stále absurdnější a absurdnější až k danému konci, ale ty proměny mě bavily a hlavní herec si je musel dokonale užít. A samozřejmě nechybějí všechny ty dokonalé hlášky ("spadl autobus s 18 lidmi, ale po operacích jich tak nějak máme 19" nebo "je mrtvý, ale jen ze 30 %".). ... První recenze tady.

Až moc televizní film - jehož správný překlad je Vláda tmy, ne Vlast, jak zde uvádí ČSFD - je rozdělen na dvě části, z čehož první má dvě hodiny, druhá hodinu dvacet. Jde o přepis divadelní hry , která byla v Rusku zakázaná, takže se poprvé hrála v v Paříži v roce 1888. Námět tragédie vychází ze skutečného příběhu, vraždy dítěte ve vesnici Sidorovce v roce 1880. Hlavním tématem je tedy cizoložství a nemanželské dítě (a kritika vztahů tehdejšího venkova), jenže než se k tomu děj propracuje, trvá to subjektivně několik hodin. Přitom se v podstatě nehneme z jedné světnice, kde všichni sedí u jednoho stolu a vše si tam vyříkávají, maximálně se dostaneme na dvorek jak z papundeklových českotelevizních pohádek. Asi fakt jen pro fajnšmekry Tolstého.

Čím víc nad tím dílem přemýšlím, tím víc mi přijde jako naplnění úsloví "malý, ale velký". On ten případ je krutý a děsivý, ale víc než o vyšetřování je to o totální prázdnotě současného digitálního života lidí. Kdy bydlíte v bytě s pěti dalšími lidmi, ale nic o nich nevíte, a dokonce ani netušíte, že tam žije i šestý člověk. S tím tentokrát dokonale souzní tlačení šéfky na powerpointí prezentace (noční můra všech zaměstnanců těchto firem s rádoby moderním přístupem, kdy jde skutečná práce stranou) nebo Tinder schůzky s neznámými lidmi na jednu noc, jako v případě Kozákovy dcery (která mimochodem byla fakt na přesdržku). Kozákovi se oddělení sype, ale aspoň nějakého drobného zadostiučinění se mu dostane, což mne potěšilo, nebylo to jen černobílé vršení smůly. No a jedna naprosto skvělá hláška: "Jo, ty jedeš po D1, tak to hlavně dojeď ještě dneska."

Pokus natočit tento díl jakože na jeden zátah - třetinu dílu pobudeme přímo na místě činu, třetinu dílu nás tvůrci tahají za fusekli ve dvou výslechových místnostech, až přijde zvrat jak z Křemílka a Vochomurky, když doma vařili, a který celý ten doposud alespoň trochu zajímavě rozehraný díl pošle totálně do kopru, nakolik je nevěrohodný - včetně opět takového toho divného "zabití", jakých v tomto seriálu už pár bylo, včetně vetché stařenky, která svou holí vezme vetchého stařečka silněji než Tiger Woods golfkou míček. Ani tentokrát nic ze soukromí specialistů, zajímavé.

Slovo sogobi znamená v šošonštině Země. Zde Zemi reprezentuje kalifornská divočina, překvapivě bez jakýchkoliv zvířat, přitom minimálně medvědi, pokud vím, tam pobíhají. Asi proto nejsem až tak z tohoto filmu nadšený, protože představuje nejen ne Zemi, jak by jeden čekal, ale dokonce ani ne celou kalifornskou divočinu. Jistě, opět jde o zajímavé, pomalé (tož Benning, ne?) a rozjímavé záběry s pouze přírodními a přirozenými ruchy, ale bez nějakého ucelenějšího vnitřního konceptu (třeba od hor k nížině a k moři - nebo naopak; případně jaro až zima), prostě jen tak naskládané za sebe. Posuďte sami: mořský příliv, les, solné pláně, keře s horami na pozadí, divoká řeka v horách, zasněžený les, útesy v moři u břehu, slunce a stín na horském úbočí, sekvoje, vrtulník nabírá vodu z řeky, pláň, hory s lesem pod nimi, prázdný billboard, zalesněné kopce, loď na jezeře, osamělý strom v mlze, poušť a písek, jinovatka v lese u potoka, vojenský konvoj na písečné cestě, horská louka s květinami, petroglyfy, sněžení v lese, staré zbytky závor u cesty v poušti, horská bystřina, zpracování dřeva, kaktusy, cementárna, krávy venku v zimě, stráň s vlakem, skalisté hory, požár v lese, řeka ve zmrzlém korytu, dálnice kolem krasových skal, lesní soušky, přehrada se solnou jímkou. Nejvíce se mi líbila malebná stráň s projíždějícím vlakem, ale jak říkám, celek šlo seskládat alespoň nějak logicky či ústrojně, a to zde postrádám.

V podstatě remake jednoho z dílů Twilight Zone a Vykradačů těl (a posléze vzniknou další podobné filmy jako Fallen /Anděl smrti/ nebo Věc), jen se to odehrává ve vlaku, který projíždí Sibiří a je v něm pár Britů, Američanka, šílený mnich, vědci a nakonec i kozáci. U celkových záběrů vlaku mi přišlo, že jde o model, ne reálný vlak, napětí ve vlaku se nepovedlo také moc dobře zrežírovat, přerod mnicha není uvěřitelně pojatý (celou dobu je on jediný, kdo má chladnou hlavu a moc dobře ví, jaké nebezpečí jim hrozí, ale koukne do mikroskopu a změní hnedle názor?), a vlastně si tvůrci nevěděli rady ani s tou entitou, takže se z toho nakonec vylhali tím nejjednodušším možným způsobem. Ale určitou atmosféru to má, hudba hraje rovněž svou roli, a vidět vedle sebe Leho, Cushinga a Savalase se hned tak nevidí.

Je mi to moc líto, ale tohle není Kaurismäki, jak ho mám rád. Líbí se mi jeho filmy bez dialogů, kde není moc doslovný a nemusí všechno vysvětlovat na plnou pusu. Tady je doslovný až příliš, až to vypadá jako kterékoliv sentimentální černobílé drama ze 30. - 40. let. Vlastně by mě zajímalo, ve kterém roce se má film odehrávat. Jako ne-Fin netuším, kdy tam jezdily Helsinkami jaké druhy tramvají, a ani nevím, kdy ve Finsku došlo k takové krizi, že by se neuživila servírka nebo řidič (to druhé je naštěstí posléze vysvětleno, ale stejně nechápu, že muž tu práci řidiče nehledal dřív). A přišlo mi, jako by z rozmaru na své hrdiny autor kydal veškerou černotu - mrtvé dítě, nezaměstnanost, podrazácký majitel pivnice, prohrané peníze v kasinu... Proto mi konec přišel jako pohádka - vlastně si nepomohli sami, ale zase musela přijít nějaká kmotřička víla (v tomto případě, jindy to bývá kouzelný děda apod.), která hlavní hrdince finančně pomohla a jelo se dál a mraky odtáhly. Prostě - realistické drama to není, pohádka jen svým koncem, vlastně netuším, jaký žánr jsem sledoval. A škoda, že jsem se o všech postavách nedozvěděl víc, než jen povrchní informace, ani ta manželova sestra tady nemá větší prostor. U Kaurismäkiho road movie romance tohle letmé nahození charakterů fungovat může, protože jde o příběh omezený časem a prostorem, ale nemůže to fungovat u takto pojatého filmu. ... Ale abych nebyl jen negativní, ta scéna s objednávkou jídla v pivnici a přechodem do kuchyně a zpět, ta je skutečně geniální.