honajz

Byly doby, kdy jsem tenhle film měl docela rád. Drsný Travolta, hudební motiv vždy, když se objeví na scéně, všechno ví, všechno zná. Jenže když jsem pak film viděl znovu a znovu, říkal jsem si, že vlastně nevím, čím je tak zajímavý. Že v něm těžko hledat logiku, to už tak bývá, i když tady mi některé věci přijdou už přepísknuté. Ale on ten drsoň Travolta vlastně celou dobu nic nevymyslel, jen se tvářil. A co je mi platné, že chvilku se někdo mydlí v kaňonu, chvilku v dole, na řeku asi nezbyly peníze, a nakonec ve vlaku, když i zde to postrádá jakousi vnitřní logiku. Nakonec člověk vlastně ani neví, proč původní sponzor chtěl ty bomby. Zpomalovaček tu naštěstí není tolik, ale občas přece jen jsou už poněkud k smíchu.

Chris White je takový Däniken naruby, alespoň tak to na mne působilo. Některá jeho tvrzení totiž také nejde doložit, a být to pře u soudu, jde o tvrzení proti tvrzení. Je zde spousta zajímavých souvislostí, o nichž by bylo fajn, kdyby se více psalo nejen ve vědeckých, a obyčejným lidem nedostupných žurnálech, ale spíše na internetu. Pak jsou zde věci, kde můžu, ale nemusím autorovi věřit. Navíc v určité chvíli se uchyluje k tradičnímu „nestudoval to, nemůže to chápat“. Což je asi tak relevantní, jako říct, že Schliemann věřil pohádkám. Zkrátka mi tam každou chvíli něco drhlo. Původní seriál, který se rozebírá, Vetřelci z dávnověku, ve své první sérii zval před kameru alespoň rozlišné vědce a dával prostor jiným názorům. Od druhé sezóny se z toho ale skutečně stala jen vymývárna mozků. Tohle jde na věci vědecky, ale stejně sveřepě a zaujatě, bez uvedení i jiných souvislostí, které se třeba nehodí.

Seriál mne dokonale dostal. O mnohých vynálezech jsem neměl ani tušení, a až mi někdo bude říkat, že naši předkové byli nevzdělaní primitivové, můžu ho odkázat na tento seriál. Přišlo mi škoda, že na Archimédovy vynálezy nebylo tolik času jako třeba díl celý věnovaný Herónovi, ale na každý pád seriál jednoduše a jasně, dokonce i pomocí rekonstrukcí, přináší zajímavé informace a pohledy. ---- EDIT: Nové díly série se soustředí na mrtvé a na válečnictví a zbraně, a přijdou mi neskutečně nudné a ukecané.

Viděl jsem jen pár dílů, takže mé hodnocení je nutně neobjektivní, ale přišlo mi, že se postavy alespoň chovají tak nějak normálně a herci nepřehrávají. Moje žena kouká neustále na Ulici a Ordinaci v růžovce, a tam je to peklo, postavy se chovají nahodile, jak jim předepíše ten který scenárista, často protismyslně jejich předchozím reakcím, a dialogy se odehrávají podle toho, kdo zrovna sponzoruje natáčení. Tady mi ale právě přišly dialogy i situace minimálně uvěřitelné, i když je fakt, že z toho měl být nějaký kratší seriál, a ne nekonečný, protože se to jen rozmělňuje, kvalita jde dolů, a tím i hodnocení.

Od těchhle nízkorozpočtových céčkových rádoby sci-fi akčáren člověk moc nečeká. Ale tohle... tohle je přece jen síla. Jak je to hloupé, nezajímavé, nudné, a ty souboje jak jsou tak okatě kašírované. Že podobné filmy občas postrádají logiku, s tím se taky dá smířit, ale tady logika nefunguje nikdy a nikde. Navíc je to chvíli akčňák, chvilku se to snaží být komedií, ale s takovým tím podivně blbým a trapným puberťáckým humorem. Některé postavy a efekty skutečně bolely. Navíc to není blbé tak, až by to bylo zábavné. Taky jsem čekal, že po získání dvou půlek draka bude mít hlavní padouch nějakou super sílu. A ono nic, běhal v kolečku a sem tam přepůlil monitor nebo sloup. Fakt blbé, až je to jen blbé, nic víc. (I když celosvětová síť s názvem Shukonet pobavila určitě, byť nechtěně.)

Za toho komunismu se vlastně žilo fajn. Samej chlast, fet a sex. A když po tobě šli esenbáci, začalo se křičet o svobodě. Nebo o emigraci. Mně tedy přišlo, že sleduju lidi bez cíle a snahy, kteří svou neschopnost hážou na komunistický režim, který jim nedovolí dělat, co by chtěli, jenže oni chtějí jen chlastat, fetovat a souložit. Taková oslava lenochů, co mají ručičky šejdrem a na všechno spoustu keců, proč to nejde.

Nijak mne to nevzalo. Zrzavý artefakt jak vystřižený z učebnice méněcennosti, v podstatě jen symbol těchhle nesmělých mladíků, a k tomu intelektuální úvaha, co by se stalo, kdyby podobný týpek mohl napravovat věci ze svého života. Že to občas nedává smysl, že to vlastně ani není vtipné, no dejme tomu, to se dá unést. Ale že mi film nenabídne nic víc než středostavovskou selanku, kde se vlastně nic neděje a vše jde napravit, že chybí jakýkoliv příběh nebo napětí, ozvláštnění v obraze, to mi vadí hodně. Že o postavách nic nevím, jen existují v nějakém mně cizím světě, že téma cestování časem je sfouknuto během minuty včetně toho, co se s tím dá dělat, to je také na pováženou. Nefungují ani vnitřní zákonitosti tohoto světa, navíc je to často celé takové chtěné a konstruované. Člověk chápe, že nám pan režisér se zdviženým prstem říká, bacha na každou chvíli, vy ji vrátit nebudete umět, ale ono ne vždy se člověk zachová čestně a spravedlivě, i kdyby stokrát chtěl, protože existuje mnoho okolností a možností, proč se tak zachoval, jež je mohou omluvit.

Hvězdu dávám za herecké výkony, jinak je to přesně ten typ festivalových filmů, jakých je už moc. Kdysi to možná bylo zajímavé, když to netočil každý šmudla s videokamerou z bazaru. Navíc je film neuvěřitelně cynický, jeho výpovědní hodnota v podstatě nulová, a ani technicky nebo filmařsky mne to nijak nezaujalo. Nehledě na tu scenáristickou obezličku s onou neuvěřitelnou náhodou na pusté noční ulici těsně před koncem. Jak něco nevyplývá logicky z děje, prostě to autorům nevěřím. Navíc od první chvíle se dá zhruba předpokládat, jak to skončí, a docela mne i naštvalo, že to tak skončilo. Rovná linka, příběh žádný, takže to nemá ani nějaké vyznění.

Po zhlédnutí všech dílů si člověk řekne, proč na to vlastně koukal? Vždyť se nic nevyřešilo, v podstatě nikomu nepomohl, hlavně ne sám sobě. Navíc mi Roden jako psychoterapeut přijde hodně nevyrovnaný a občas i neprofesionální, když si klienty někdy pouští až moc k tělu. Navíc je to celé tak strašně vážně laděné, tak temně, až je to někdy směšné.

Podobné filmy je pro mne těžké hodnotit. Vynikající herci, námět ze života, člověk za tím cítí všechna ta léta strádání a že nejde o nic vymyšleného. Problém je pro mne však v podání. Veškeré dialogy znějí ploše a lacině, film je i přes krátkou stopáž hodně utahaný, mladí herci jsou jen stafáž. V podstatě si už tak nějak dovedeme představit, co se nám film bude snažit říct, a jak. Je dobré si připomínat minulost, ale podobných filmů začíná být příliš, a to již působí spíše kontraproduktivně. Navíc to hlavní bylo mnohokrát řečeno, není co dodat. Natočit film, který by události té doby podal jinak a neotřele, by bylo velmi těžké. Oceňuji snahu o nečernobílost hlavního padoucha, snad to je cesta, jak vést případný jinak podaný projekt. Ale takto je to vlastně jen přehlídka proklamací v podání slavných herců. Hodně to připomíná svým pojetím Magnuskovu Pamětnici.