Double Dragon
Režie:
James YukichKamera:
Gary B. KibbeHudba:
Jay FergusonHrají:
Robert Patrick, Mark Dacascos, Scott Wolf, Julia Nickson, Alyssa Milano, John Asher, Michael Berryman, Andy Dick, Mark Brazill, Vincent Klyn, Roger Yuan (více)Obsahy(1)
Billy Lee a jeho bratr Jimmy jsou experti na bojové umění, kteří se starali o děvče jménem Satori, když ji umřeli rodiče. Satori jim za to daruje půlku starého čínského talismanu, který má mimořádnou sílu. Druhou půlku vlastní šéf podsvětí Koga Shuko, bojový mistr a velkomagnát, který udělá vše proto, aby získal jejich půlku - a s ní taky absolutní moc a sílu. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (24)
Od těchhle nízkorozpočtových céčkových rádoby sci-fi akčáren člověk moc nečeká. Ale tohle... tohle je přece jen síla. Jak je to hloupé, nezajímavé, nudné, a ty souboje jak jsou tak okatě kašírované. Že podobné filmy občas postrádají logiku, s tím se taky dá smířit, ale tady logika nefunguje nikdy a nikde. Navíc je to chvíli akčňák, chvilku se to snaží být komedií, ale s takovým tím podivně blbým a trapným puberťáckým humorem. Některé postavy a efekty skutečně bolely. Navíc to není blbé tak, až by to bylo zábavné. Taky jsem čekal, že po získání dvou půlek draka bude mít hlavní padouch nějakou super sílu. A ono nic, běhal v kolečku a sem tam přepůlil monitor nebo sloup. Fakt blbé, až je to jen blbé, nic víc. (I když celosvětová síť s názvem Shukonet pobavila určitě, byť nechtěně.) ()
Za mě vlastně dost dobrý (guilty pleasure). Excentrické "devadesátkové" akční postapo béčko (volně podle videohry) se nebere vůbec vážně, dvojice kung fu bratrů se neustále špičkuje, Alyssa Milano v kratičkých šortkách vystrkuje pozadí a démonický záporák Roberta Patricka konstantně hlásí. Výprava je velice slušná, "osmibitové" počítačové efekty… no, neskutečné a bitky sice ne moc propracované, spíš dětinské, ale rozverně zábavné. ()
Post-apokalyptické Los (New) Angeles, mystický dvojdílný medailon, honičky po zemi i po vodě, obrovské exploze, blondýna s bičem, mutanti, laciné triky, záporák Robert Patrick a mladý Mark Dacascos... ScreamJay by sám zasloužil dělo, protože předlohou DVOJITÉHO DRAKA nebyl komiks, ale stejnojmenná japonská bitkářská arkáda z osmdesátéhosedmého a jde o jednu z prvních videoherních adaptací (prvenství ji uzmul o rok starší nintenďácký SUPER MARIO BROS.). Pokud víte co od videoherní adaptace 90. let čekat, buď se tomuto filmu vyhnete a nebudete tu žvanit nesmysly a nebo si ho užijete (a nebudete tu žvanit nesmysly). ()
WTF? Já se bavil, ujetý akční film s totální esencí všech ujetostí v osmdesátkách/devadesátkách. Skvělý praktický efekty (hlavně ty masky mutantů), zasazení do post-apokalyptického světa ovládaného gangy, to mi prostě sedlo. Díky tomuhle prostředí není nouze o naháněčky v autech v polorozpadlém městě či na člunech po toxicitou zamořené vodě. Ten film má všechno a hází na vás jednu šílenost za druhou (třeba kamikaze pošťáka) a očividně se ani nebere vážně. Tím pádem fakt nechápu kritiku ve stylu že film má jednoduchý příběh, VŽDYŤ JDE O PŘEDĚLÁVKU ARKÁDOVÉ RUBAČKY PROBOHA! Děj je prostě klasické klišé, ale o to tu vůbec nejde. A herci? Byli super a zábavně přehrávali, i když teda Robert Patrick ve svém SWAG ohozu mi to prodal asi nejvíc. Tomu ta role vyloženě sedla a místy i ukázal že má i smysl pro komiku. Takže jo, za mně naprosto nefér hodnocená pecka, která má všechno co správná bizár z osmdesátek/devadesátek má mít (teda když nepočítám gore,nahotinky a bla bla :D). Spokojenost! 8/10 ()
Navzdory populárnímu předsudku nebyly osmdesátky nejhorší érou co se týče módy, stylu, vkusu a popkultury. Veškeré zlo 80s totiž kulminovalo v první polovině následující dekády a "Dvojitý drak" patří mezi výstavní kousky této doby charakterizované hypertrofovanou campovostí. Rané devadesátky současně představovaly první kapitolu v pokusech Hollywoodu soustavně adaptovat popkulturní značky jako komiksy a videohry. Jenže narozdíl od současného úzkostlivě pietního podkuřování fanboyům poučenou sofistikovaností a patetickou vážností byly tehdejší adaptace koncipované zcela volně a namísto zohledňování předloh sázely na dobový styl filmů pro mládež. Ten zjevně vycházel z osmdesátkových televizních animovaných seriálů pro starší děti jako "Želvy ninja", "BraveStarr", "COPS", "Bionic Six", "MASK" a spousty dalších, potažmo pak z jejich raně devadesátkových mocnin typu "Street Sharks" či "Biker Mice from Mars". Z nich devadesátkové hrané franšízové filmy jako trilogie "Želvy ninja" a krátká série videoherních adaptací sestávající ze "Super Mario Bros", "Dvojitý drak" a "Street Fighter" převzaly jednak pestrobarevnou paletu, přepjatě znakovité vyjadřování postav i mix komiksové fantastičnosti s dětinskou nevážností i pastišovou provázaností s dobovými módními a popkulturními trendy. "Dvojitý drak", stejně jako oba další jmenované videoherní filmy, fascinuje především jako adaptace se zcela původním vyprávěním. S předobrazem má totiž společný pouze název a hrstku okrajových prvků, jako jsou punkáči, pouliční gangy a dva bratři coby hlavní postavy. Na druhou stranu původní videohra sama žádný příběh neměla. Právě o to šílenější je pak finální podoba světa, postav a příběhu filmu, které jsou cele dílem scenáristů. Navíc, když uvážíme, že tvůrci prostě jen potřebovali natočit něco, co ponese stejný název jako úspěšná dobová videohra, o to více překvapí snaha vytvořit rozsáhlý fikční svět s vlastní mytologií a různorodými kastami. Výsledek tak představuje fantasmagorický galimatyáš, kde každá sekvence na jedné straně hýří barvičkami a afektovanou teatrálností, ale současně disponuje opulentní výpravou a nespočtem bláznivých detailů utvářejících kolorit zdejšího postapokalypticky futuristického světa. A to nemluvě o skvostném hereckém obsazení, které už snad ani nemohlo být více 90s. Lze se domnívat, že tvůrci projekt iniciovali ve světle oznámení podobně koncipovaného prvního videoherního filmu "Super Mario Bros.", který sliboval být hitem nové generace, jenž načne zlatou žílu videoherních adaptací. Ten se ovšem stal kolosálním propadákem a stejný osud potkal i "Double Dragon". Z kreativně rozjívených videoherních filmů nejlépe dopadl "Street Fighter", který nicméně za podstatnou část zisků vděčil obsazení Jeana Clauda Van Damma. Naopak horentní tržby zoufale nenápaditého "Mortal Kombatu", který pastiš, nadsázku a dětinskost prvních třech videoherních filmů nahrazoval patetičností a vážností, předurčil směr Hollywoodu. Jak by asi vypadala dnešní popkultura, kdyby se fanboyové nestali arbitry vkusu a rozjívená kreativita ve stylu "Super Mario Bros." a "Double Dragon" mohla pokračovat, posléze oproštěná od anti-estetického balastu 90s? () (méně) (více)
Reklama