honajz

Většinu stopáže tvoří reminiscence, jak co bylo a kdo co podělal a kdo je, nebo není krtek, dokonce se seznámíme s novou postavou, abychom ji následně hned opustili, ale všechno jen proto, že se zopakuje to, co už víme. Naprosto zbytečný díl a úvodní akce v tajné základně v Maroku také nic moc. Jestli se osudy těch postav nějak zajímavě, ústrojně a uvěřitelně nakonec nepropojí, bude to pěkná blbost.

Jedna slušná scéna v bondovském stylu v horách jaro nedělá. Začíná se to lámat na kdo je kdo, jaká je skutečnost, a jestli to bude hodně překombinované, bude to zase připomínat Cimrmany. Ale pořád je to slušně natočené, nějakou atmosféru to má, jen ta Indka se bojím, aby Masona nezalehla, jak mohutně působí, zvláště pokud ji zabírají z boku.

Tak jako natočené to není špatně, dokonce nějakou atmosféru to má, jen to stěhování do jiné lokality oproti první sérii je takové divné. Stále to celkově to zachraňují jen Švejdová s Novotným a v tomto dílu překvapivě částečně i Polášek (což bych nečekal, že někdy řeknu), jinak je to takové plácání se odnikud nikam. Navíc musím zapomenout a nemyslet na fakt, že v pražském oddělení policie dělá jenom jeden ajťák zavřený ve své vlastní komůrce...

Sešup dolů, trapný humor, zeď nářků fakt legrácka, jaká Kolečka asi napadla narychlo ráno na záchodě, když vzpomínal na základní školu. Jinak z hlediska náboženství a židovství obecně je v tom tolik lapsů, že být autory, raději mezi znalejší tématu moc nechodím, aby se jim do očí nevysmáli, jako jsou páni autoři hloupí a ještě to dávají veřejně najevo.

Ale jo, tohle bylo tak absurdní, že se u toho i člověk pobavil. Nejvíc asi u scény, kdy ženská zapomene, kde kraslice nechala a narychlo vymyslí hru k jejich nalezení. Rojnice také pobavila.

Co deset minut musí být nějaký souboj, i kdyby to logiku nedávalo, a vztahy mezi postavami jsou jedno klišé za druhým, o logice jednání a motivací postav raději nepřemýšlet. Ale uteče to rychle a ty akční scény jsou aspoň slušně natočené.

Hvězdička za bezdomovce, který vypadal jak Kohák. S vodou to má společného jen to, že pršelo a děcka šla kolem potoka. Jeden zbytečný ponor kvůli ničemu, Vztahy, vztahy,,, třeba si ti dva nakonec budou rozumět.

Na doporučení kamaráda, že se kvalita zvedla, jsme dali se ženou ještě jeden díl. Ale teda nic moc. Šoposká je hezká holka, o tom žádná, ačkoliv už se nesvléká jako za mlada full frontal, ale mluvit neumí, šumluje si něco pod vousy, že jí rozumět není, Krobot občas taky na rétoriku moc nehledí. Postavy se v ději tak nějak poflakují, až se to tak nějak uzavře, přičemž nějaká zbraň někoho začne zajímat skoro před koncem dílu. Ale tak aspoň Chuchle a hra na Dicka Francise, proč ne?

Zajímavé téma, nudné zpracování. A do toho revenge příběh, který se asi potáhne celou touto sérií, se mstitelem ve Švehlíkově podání. Který teda nemá moc prostoru ani co hrát.

Automobilové honičky Frankenheimerovi vždycky šly, o tom žádná, a dokonce jsem se vrátil do let dospívání, kdy jsme za totáče v neděle koukali u nás na Jižní Moravě na rakouskou ORF a přímé přenosy F1 a doufali, že se F1 někdy pojede v Brně. Prožívali jsme osud Nikiho Laudy, v devadesátkách truchlili za Ayrtonem Sennou. Ale taky jsme si říkali, že nechápeme, proč lidé tak riskují životy (tak jasně, adrenalin) a nežijí raději nějaký normální život. Jestli to za to stojí umřít pak třeba moc mladý, nebo v lepšim případě nadosmrti zmrzačený. Tenhle film pokládá stejné otázky a stejně jako my nemá odpovědi. Navíc jsem však čekal poněkud hlubší ponor do duší těch lidí a tajně doufal, že se dozvím, co třeba dělají jiného ve volném čase. Avšak nedozvěděl jsem se. Ty postavy jsou tady jedna jako druhá, včetně žen, jsou zaměnitelné, a já neměl ani komu fandit. Vlastně všichni si honí trika, každý se snaží dokázat, že dočurá dál, a mě osobně podobné filmy přijdou zbytečné - a teď se budu pro někoho rouhat, ale ano, i Amadeus mi přijde přeceňovaný a o ničem. Vlastně jsem si říkal, co si mám po skončení filmu z něj odnést. Jak říkám, technicky je to dokonalé, jako by divák v tom kokpitu sám seděl, ale nakonec kromě toho adrenalinu, různých pohledů na závody (včetně poetického) a oné skvělé techniky jsem nic navíc nedostal. A mimochodem, měl jsem z filmu podobný pocit už kdysi, když jsem jej viděl poprvé.