honajz

Když mně Macháčková nebo Paulová tady přišly jako daleko větší kočky než Krbová, takže jsem nechápal, co na ní ti chlapi vid. Pak taky takový nonsens - doporučený dopis! Ten musí vždycky obsahovat adresu odesilatele, proč by si to udavač takhle zbytečně ztížil a neposlal to obyč? A proč šéfkuchař ty prméie nerozdělil nějak, aby to až tak nebilo do očí? Byl sice zamilovaný, ale ne blbý, ne?

Líbí se mi, jak seriál poukazuje na různé způsoby, které k vyřešení vražd vedou, a že to ne vždy musejí být zrovna přesně a přísně korektní způsoby - ostatně ti zločinci taky nejedou zrovna podle příruček etikety a slušného chování. Pokud jde o chování šéfky, nejhorší je, že asi hodně z nás podobné namyšlené, arogantní a urážlivé, přitom v podstatě neschopné typy zná, že nejde o výmysl ani výjimku. Takoví dovedou zničit všechno, co druzí dlouho budovali, jen aby oni vypadali, jakože něco dělají nebo jsou nějak aktivní, jedno že mimo mísu. Otázkou, která mě zajímá, jestli donáší Korejs, Pražák nebo někdo jiný. Plíšek a Tůma skutečně hodně silná scéna - a přitom beze slov, zdálky a přes okno! Skvostné herectví i filmařina.

Konečně docela uvěřitelný díl, kde mě zas štvaly náhody typu mrtvolu objeví holka jednoho ze specialistů, specialisté se náhodně vydají k domu, kde náhodně potkají toho, koho hledají, apod. Přišlo mi, že Hůlka všechny o třídu přehrává, a to je co říct.

Angažovaný publicistický pořad údajně katolické TV Noe, který není angažovaný překvapivě nijak katolicky nebo křesťansky, ale liberálně demokraticky, zeleně a proEU. Rozhovory jen s "prověřenými" kádry s "prověřenými" závěry.

Kdysi dávno, koncem devadesátek, mi to přišlo ohromně napínavé. Inu, teď po letech, co jsem podobných akčních thrillerů viděl víc, musím říct, že je to těžká a nelogická nuda. Tak rozsáhlé spiknutí, a přitom jim chlapec furt zdrhá na záchod, k baru, pokecat s čističem bot, pokecat s asistentkou, a místo, aby vzal rozum do hrsti a zařídil věci co nejjednodušeji a sám (neboť je přece jen zahnaný do kouta), řeší vše co nejsložitěji a s pomocí hromady lidí. Navíc ten čas tady taky nějak divně utíká - jednou trvá pět minut skoro čtvrt hodiny, pak čtvrt hodina trvá sotva minutu... Celý prostředek od chvíle, kdy je jasno, oč jde, je nuda, promrhaný potenciál a jedna nelogičnost za druhou, a nakonec se vše vyřeší během chviličky. Než pocit napětí jsem měl pocit, že by bylo fajn, kdyby to mělo celé půl hodiny a už to konečně skončilo.

Nakonec mne to zklamalo. Téma je silné, závěrečné předání dopisů silně emotivní, ale co mělo znamenat kurňa to, že kněz si sám dá poslední pomazání a chce umřít v kostele, a to vše jenom proto, že mu přestaly chodit dopisy? Chápu, mělo jít o zdvižený prst, pozor, lidé Boha již nepotřebují, a to je divné, ale takhle mi to přišlo nesmírně vyděračské, ostatně jako nakonec i celý ten závěr. V Bergmanových Hostech Večeře Páně má kněz také krizi víry, ale Bergman to dokázal nakonec vyřešit daleko líp a elegantněji (dokonce bych řekl věroučněji), než tady Klaus Härö. V polovině filmu navíc dochází u kněze k podivnému zlomu chování, protože do té doby dokonce to vypadá, že má nějaká osvícení a ví přesně, co dělá, proč a jak co bude, a najednou nepřijdou dopisy, a on se z toho hroutí a má krizi víry a nedokáže se modlit? Ale no tak. Navíc mu do té doby chodilo každý den tak deset dopisů (někteří píšou i opakovaně, říká kněz), a najednou by nepřišel ani jeden? To mi přijde rovněž hodně nereálné. A vlastně tohle mě na filmu popudilo nejvíc - pro kapesníčkový konec autor najednou zcela ignoroval realitu, víru, léta modliteb, a celé to shodil naprosto nevěrohodným zlomem.

Tak ono to není úplně blbé, jen je celý nápad zbytečně hodně natahovaný zdlouhavými a mnoha opakovanými záběry, bitky jsou zde jen dvě, a celá ta pointa mě tak nějak napadla docela brzy, když člověk viděl celé to šedivé prostředí. Co zde přesně symbolizuje Avalon, to je už věcí výkladu (a možná i víry) daného diváka. Na každý pád to ucelenou myšlenku má, jen se nedokážu ve chvíli psaní tohoto komentáře rozhodnout, zda je poněkud jednoduchá a naivní, nedodělaná a odfláknutá, nebo se tam skutečně dají najít náznaky hlubší myšlenky. Ale atmosféru to má zajímavou, osudy postav kolem Ash mne zajímaly, přičemž Ash samotná je žel pojatá jako namyšlená kráva, a i když dojde k jistému pokusu její jednání a samotářství ospravedlnit, stejně mi k srdci moc nepřirostla a v závěru jsem jí moc nepřál.

Mno, kamera je slušná a na Rambu v sexy šatečkách se dobře kouká, ale to je asi tak všechno. Zblízka už je to horší, neb Tereza má neustále stejný výraz obličeje, ať jí někdo sdělí něco velké, nebo malého, pozitivního, nebo negativního, prostě jen tak "čumí". Největší její hereckou scénou je, kdy při rozhovoru s kolegou v kavárně se dívá v mobilu na video ze svého bytu, co ten její ještě ne manža provádí, a pak se začne smát. To vypadalo tak děsivě nedůvěryhodně! Mádl oproti Tereze vládne dvěma výrazy - udiveným a zamyšleným - které patřičně podle potřeby střídá, aby to jako bylo vtipné. Jinak minimálně třetina filmu je o ničem - kdo zažil porod s manželkou, může si zopakovat plus minus průběh, kdo zažil děcko doma, může si plus minus zopakovat skákání na balonu a uspávání dlouho do noci a samozřejmě celkovou nevyspalost a únavu. Poněkud mne překvapilo, při scénách s přebalováním mimina, že Mádlova postava nechodila s ještě ne manželkou na předporodní kurzy? Tam učí i to, jak děcko koupat. A že by chlap neuměl zapnout pračku (ale dovedl udělat kolotoč s hračkami), to mi přišlo naprosto neuvěřitelné. Ty chlapovy promluvy, co pak vyšly knižně, mi také moc vtipné nepřišly. A pokud vskutku vtipné jsou, pak hádejte, proč nikdy nikdo nezfilmoval Hymana Kaplana a proč to na divadle vedli muzikálovým směrem. Jinak klasická klišé romkomů a ta scéna s koněm a hudbou z Indiana Jonese naprosto neústrojně vložená, nevtipná a blbě natočená a střižená. Ale jo, u cílové skupiny maminek to nejspíše úspěch v kinech mělo. Btw, docela by mě zajímalo, kolik centimetrů měří Mádl, a kolik Ramba.

Dokonale promyšlený sci-fi horor se sice již párkrát použitým tématem, ale zase podle mne dost originálně - zvláště mrazí z toho konce, kdy přichází satan v podobě Hitlera (to není žádný spoiler btw :-)) Pravda, čekal jsem, že profesor, bratr, se přijde pomstít, a dost možná to měli tvůrci i v úmyslu, a asi by mě to potěšilo daleko víc než tahle variace na Omen, ale jinak nemám filmu co vytknout. Skvělá atmosféra, pohlcující, dovedně sepsaný scénář, dokonalí herci, a hlavně záhada hned od začátku, která se dle rozvíjí, postupně osvětluje, prostě takový ten malý, ale jinak velký film. Vypadá jednoduše, ale je promyšlený a funguje. Rád se časem podívám znovu.

Myslím, že tohle Wajda natočil pro vlastní odreagování. Vzal Lemovu povídku a přidal na ironii, satiře a absurditě. Ostatně se tím netají už od začátku, že to pojal spíše směrem ke crazy komedii, proti čemuž nemám námitek - vlastně celý ten nápad tím víc vyzní. Je to sice televizní produkce, ale výprava je opět ostatečně bláznivá včetně oblečení, a postavy - s výjimkou právníka - se chovají podobně bláznivě, třeba neustále se culící doktor, až z toho nakonec mrazí. Celá inscenace se dělí na tři části a stává se stále absurdnější a absurdnější až k danému konci, ale ty proměny mě bavily a hlavní herec si je musel dokonale užít. A samozřejmě nechybějí všechny ty dokonalé hlášky ("spadl autobus s 18 lidmi, ale po operacích jich tak nějak máme 19" nebo "je mrtvý, ale jen ze 30 %".). ... První recenze tady.