Dan9K

Děsivě úžasné intro předznamenalo ještě větší konsternaci (v pozitivním slova smyslu), která přišla na konci druhé hodiny. Úvodní část (trvající asi hodinu a půl) byla takovým nutným zdlouhavým "zlem" (i tam byla ale samozřejmě spousta dobrých momentů), jež připravila půdu pro nesmírný vesmírný zážitek, který o to více vynikl. Sice ta část jakoby z Vesmírné odysey vypadla, ale je snad ještě o něco působivější. Škoda té akcentace citovosti. Zejména ze strany těch druhých mi přišla nesmyslná. Naopak důraz na duševno (respektive náboženství) byl velmi na místě, tak nějak by to asi bohužel skutečně probíhalo. Jinak celkově je to velmi pozoruhodná science fiction s perfektní gradací, mnoha scénami, co skutečně stojí za to, ale také mnoha, které byly skoro i nadbytečné a pár, co uznáníhodným vyzněním snímku i trochu zacloumaly ( např. počet lidí, kteří zjistili skutečnou délku zrnění...). Neodpustím si ještě poznámku k hudbě, protože Alan Silvestri se asi taky ocitl v nějakém zvláštním přístroji na dilataci času a i do Kontaktu udělal alternativní soundtrack k Forrestu Gumpovi.

Nepoutavý příběh ničím sympatické slečny v celkem unikátním ale neosobním světě s nepěknou, skromnou a nepřehlednou animací a kýčovitou hudbou. Tak na mě tenhle snímek působil. Na vás ostatní působil zjevně úplně jinak, buďte rádi, já jsem ten smutný...

Příběhově tedy nic extra. Cestování časem je až přespříliš zneužívaná zápletka v tomhle žánru. Tolik zneužívaná, že je hlavní zápletkou jak ve čtvrtém, tak osmém, v podstatě i v sedmém díle (a nakonec i v restartu série z roku 2009). A to už je trochu zívačka, zvláště pak, když cestování časem ve čtvrém filmu bylo uděláno bezchybně. Pro mě jsou vrcholy Star Treku tedy někde jinde (a sice v prvním, čtvrtém a šestém filmu) a to i přesto, že tenhle díl má pěkný vizuál, zase se vrátil Jerry Goldsmith tentokrát i ve spolupráci se svým synem Joelem (u Jerryho je vidět, jak, narozdíl od ostatních skladatelů, kteří na Star Treku pracovali, vnímá celou sérii komplexně, využívá i nějaké ty leitmotivy a dává výrazný prostor základnímu tématu Alexandra Courage i variacím na to své geniální z prvního ST filmu) , objeví se tu Robert Picardo, je tu onen "první kontakt" a pár lehce hororových i humorných scén ("A vy všichni jste teda astronauti jako z nějakýho Star Treku?"). Můj pohled může být zkalen v poslední době se projevujícími nesympatiemi vůči Patricku Stewartovi (které ale zase vyrovnaná Jonathan Frakes), ale osmý Star Trek jsem schopen ocenit možná tak v rámci kontextu celé série, nikoliv jako samostatné skvělé sci-fi, jak ho tu několik lidí prezentuje, protože na to je to příliš naivní a možná i uspěchaná záležitost, která mě nedokázala správně vtáhnout. Když jsem byl malý, měl jsem raději sestavu nové generace, tu starou jsem znal jen z několika dílů původního seriálu. Po zhlédnutí filmů musím říct, že jsem si tu starou oblíbil více. Její charaktery jsou mi bližší, postavy jsou vznešenější (i když často paradoxně směšné) a ten správný kravaťácký styl Star Treku vystihují mnohem více.

Většina filmu je sice jen nadprůměrné mystérium, kde jsou lidské záporné postavy strašidelnější než ty nelidské, ale ta závěrečná část za doprovodu Dead Can Dance je majestátní a bezútěšná, jedny z nejpůsobivějších záběrů v historii sci-fi...nevím, jak je to možné, ale tak trochu jsem si tam přál být taky, vidět něco takového by bylo úžasné...ten konec si v mém žebříčku nej nej konců snad i rozdělil pozici s Planetou opic z roku 1968. Darabonte, Darabonte, čím mě ochromíš příště...Kingem, to je jasný, ale co to bude přesně, toť ještě otázka...

Příběhově je to dost nic moc, ale nikde jinde nemáte možnost vidět najednou oba dva největší kapitány vesmírné budoucnosti (nepočítaje Zappa Brannigana) bok po boku v akci. To převáží i plytkost zápletky a s notnou dávkou tolerance i trapného Data. Musím ještě reagovat a navázat na komentář uživatele berg.12. Bergu, důvod, proč mám tak rád sci-fi, je to sci a i fi, fi bez sci je jako comics bez obrázků...pak už je to totiž úplně jiný žánr. Ale máš pravdu, že Star Trek je jedinečný fenomén. Naprostá většina sci-fi (a z těch umělecky uznávaných skoro úplně všechny) varuje před technologiemi, budoucností, jsou to antiutopie, reagují na problémy dneška i dnů příštích. Upřímně je to další důvod, proč si science fiction tak vážím, protože je to velmi potřebná věc. Star Trek je ale jiný. On se z pokroku raduje, je to jedna z mála pravých utopií a proto mu jsem schopen občas i odpustit to, že vybuchující hvězda zasáhne jednu ze svých planet 3 vteřiny po zážehu, nehledě na rychlost světla....je to prostě Star Trek.

Třetí hvězda je hlavně za konec, ten byl totiž konečně správně zvrácený, onen způsob množení, čuchání matky k právě se prezentujícímu výsledku svého tělesného snažení, spousta roztomilých zlých trpaslíků, kteří velmi krásně přijímají kulky...do té doby to ale byla víceméně vata čas od času oživená nějakou tou vraždící akcí, které měly sami o sobě zajímavou atmosféru (řekl bych asi hlavně kvůli červené bundě), ale vtipnější by bylo, kdyby ony používané tupé vražedné nástroje měly více křupavý efekt a divák by pak měl šanci osvěžit si znalosti lidské nervové soustavy. I když na mě film jako celek působí průměrně, jsem rád, že je cítit, jak se David po malých krůčcích zlepšoval po té řemeslné stránce, jeho starším filmům Shivers a Rabid jsem nedokázal uvěřit, vůbec je přijmout, nikoliv po obsahové stránce, tady už to ale celkem šlo.

Tenhle film mě potěšil třemi scénami, a sice začátkem, kde vraždí dítě, sledováním filmu Thing From Another World a pak v jedné situaci ke konci, kdy hlavní postava Jamie Lee Curtis žadoní u svých sousedů neúspěšně o pomoc. To byl docela depresivně pravděpodobný scénář. Jsou to sice maličkosti, ale ty velikosti chválit tady prostě nedokážu. Potěšilo mě dejmetomu i slavné hlavní Carpenterovo téma v pěti čtvťovém metru, škoda, že ho už pak skladatel nijak nerozvedl. A co mě nepotěšilo? Mno původně jsem to ani nechtěl řešit, ale přidávají se tu tomuhle filmu hvězdičky i za to, že odstartoval dráhu slasherových hororů a to je jakože super. Nehledě na to, že tenhle žánr nesnáším jako málo který (určitě se ptáte, proč jsem se na to díval), ptám se já, kolik takových startérů slasheru ještě je? Co třeba o čtyři roky starší Texaský masakr? (teď si zase řikáte "ty debile, to je přece exploitation"). Ale i kdyby byl Halloween první, i poprvé je strašný. Nudný děj, vraždící psychopat, jenž svojí nezajímavostí předčil i svých 2846 následovníků (zítra to bude 2847...no možná už 2848), opět jsou tu situace, kdy jedna z postav něco vidí, řekne jiné postavě, ať se na to koukne a během toho onen předmět zmizí a postava, co něco viděla, je za debila. Nesnáším to. Mám chuť v tu chvíli zabíjet. Ale u tohohle filmu se to nestalo. To se totiž stane jen tehdy, když mě předchozí děj vtáhne. Čili tady je to vlastně v pohodě. Během druhé půlky se tedy potom postupně umírá, jedno konveční zabití necharakterní osoby XY střídá druhé a pomalu se člověk dostává k očekávanému konci s následným megašokem, kdy se mi až skoro zastavilo srdéčko. Ale než se tak stane, tak si divák užije třeba ještě jednu vtipnou scénu soulože (no jak ta ženská byla po tom spokojená!).

Jsem bohužel ochuzen pochopit výjimečnost tohoto díla, protože mně to přijde jako naprosto standardní hororové béčko s lehkými nechutnostmi a s lehkým erotičnem, bez zjevnějšího vtipu (ať už chtěného či nechtěného), akorát s ještě blbějšími herci než normálně, trochu divnou kamerou, takovou těžko popsatelnou barvou, kterou znám ze strýcových rodinných filmů z dovolené a typickou ničemnou syntezátorovou hudbou. Další problém tkví z mého pohledu v tom, že hororová béčka bývají hodně zábavná, tohle vůbec není. Ale zase musím uznat, že tísnivou atmosféru to má, je ovšem otázka, jestli to není jen laciný důsledek všech těch negativních věcí, co jsem na filmu zmínil...což může být teda zase úmysl, ale pokud jo, tak se mi to taky nelíbí, protože to je docela jednoduché udělat....

Zapněte ČT 1 o všedním dnu, tak někdy po poledni a máte skoro jistotu, že tam tohle půjde, totální klasika. Vždycky, když jsem si dával na nějaké návštěvě naději na zabití času prostřednictvím televize, tenhle pořad mi tu naději zašlapal hluboko pod zem. A ta znělka, kterou si zpívám aspoň jednou týdně už skoro 10 let, i Karlos80 jí tu notuje...je moc dobrá...nevtíravá...

Nejslabší Futurama film, dvě hvězdy jsou možná přehnané, ale ne zas tak moc. Pár zajímavých fórů se tu najde, snad možná i tak deset, ale z většiny těch ostatních cítíte pouze snahu být vtipem, často prostě projdou, "ha, tady jsem se měl zasmát", řekne si divák a jede se dál, někdy ty situace zavání i trapností. Opět je tu silná recyklace. Futurama má celkově méně stálých postav než Simpsonovi, takže se i rychleji okoukaly. Konec je sice dobrý (jako i u ostatních Futurama filmů), opět i lehce zamrazí ("Homo sapiens? Myslel jsem, že zachováváš jen DNA ohrožených druhů"), možná, že i tenhle díl působí "nejfilmověji", ale celkově je to prostě vyčpělé, nemá to šmrnc. A to jsem si myslel, že se Futurama po překvapivě velmi dobrém třetím filmu zase zvedá k výšinám, které nepamatuje tolik let. Aspoň, že jsme se na konci tohohle filmu dočkali toho, na co jsme čekali po celé ty roky...ale spolu s tím přišel i pravděpodobně celkové rozloučení s touhle partou, fňuk.