Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Animovaný
  • Dokumentární

Recenze (1 686)

plakát

Indiana Jones a nástroj osudu (2023) 

V místech, je to pořád ten starý dobrý Indy i když s hodně dlouhou odlukou, těch míst kde to ale působí až moc digitálně, nastavovaně a jako příliš zbytečný přídavek v moderním hávu (včetně vrstvení příběhů a motivů) je tam prostě moc. Navíc je tam možná až příliš moc zbytečně prázdné akce, kdy jsem měl pocit, že čekám až to bude zase Indy nohama na zemi a ne jen soubor digitálních scén, ze kterých se to kouzlo jaksi vytrácí. A to i když se Ford snaží a Mads Mikkelsen mu obstojně zatápí.

plakát

Robyn Hood (2023) (seriál) odpad!

Objektivně čistě jako dílo asi za jednu, dvě, hodně s odřenýma ušima. Ale v rámci kontextu a díky tomu jakým způsobem to tvůrce obhajuje a sype na kritiku špínu, si to nic jiného nezaslouží. Tady není problém toho, že je Robin Hood etnická žena z hoodu, tady je problém to, že je Robyn Hood naprosto ukázkový destilát toho, co je na velké části dnešní tvorby špatně, který hovadiny co káže zaobaluje za rádoby bohulibá poselství. A ty dialogy...

plakát

Rebel Moon: První část – Zrozená z ohně (2023) 

Ha ha ha, Ne. Ani při rozdělení na pět sezení prostě ne. Zack Snyder dovede natočit obstojný nebo i dobrý film. Nic z toho ale Rebel Moon není. Opisování domácího úkolu z památných scén ze žánru sci-fi za posledních šedesát let (a vlastně nejen sci-fi) v tak vyblitě digitální podobě, že i původní Justice League nebo The Flash vedle toho vypadají jako pokus o film. To vše navíc v dvě hodiny dlouhém intru bez hlavy a paty, kde je materiál na montáže natažený (i díky slowmo) na 90% filmu. Zbytek jsou titulky a naprosto z pr.... vytažená konfrontace která vlastně nic moc nezmění. Ale "vypadá to hezky", má to "postavy" a jde tam o budoucnost "promyšleného vesmíru". Viděl jsem toho už hodně ale takovouto zbytečnou záležitost, kde se někdo pokoušel napěchovat úplně všechno tak moc, až ve filmu nebylo vlastně nic, ještě ne. A díky těm mizerným trikům vlastně ani jako prezentace televizorů někde v rohu elektra tohle neobstojí.

plakát

Expend4bles: Postr4datelní (2023) 

Těšil jsem se na další pokračování i když to čekání bylo skoro deset let. A nakonec jsem docela smutný z toho, že jsem se dočkal. Čtvrtý díl téhle série je možná ve výsledku horší, jak kdyby nakonec nikdy nevznikl. Tohle totiž předešlé tři díly připomíná jen hodně vzdáleně a ten nezájem všech zúčastněných je vidět na každém kroku. Nic z toho co se děje před kamerou vlastně nefunguje, bohužel ani one-linery, a přídavek Tony Jaa a Iko Uwaise nezvládnou nahradit laciné pokračování, kde se trápí i Jason Statham. To že to celé je i na poměry série úplně pitomé, postrádá hlavu a patu a vypadá to hůř jak digitální akční kreace amatérských filmařů na YouTube. Tohle se prostě sakra nepovedlo a není tam nic, proč by tenhle díl stál za to vidět. PS: Když jsem viděl na místě autora scénáře Kurta Wimmera, až jsem musel zamáčknout slzu kam to po nadějném Equilibriu a pár relativně slušných béčkách dotáhl.

plakát

Bod obnovy (2023) 

Ačkoliv chápu názory některých komentářů zde, nemůžu jinak. Jako fanda béčkových sci-fi jsem v kině měl radost, že ani jednou nemusím zohledňovat myšlenku "na české poměry dobré" a naopak jen svým způsobem zíral, že se dá i u nás natočit poctivé žánrové řemeslo bez potřeby omlouvat cokoliv. Jasně, filmové a videoherní audiovizuální inspirace film neschová i kdyby se sebevíc snažil, nicméně ani na moment jsem se nepřistihl, že by mi to vadilo. Obrazově podmanivá futuristická verze slovanské země se všemi krásami i špínou, nepříliš objevná ale přesto stále neméně relevantní hlavní myšlenka i s méně obvyklými zákrutami a příjemně depresivní atmosféra. Bod obnovy mi dal přesně to co jsem se bál od českého sci-fi očekávat a ještě přidal několikrát navrch. Navíc i to místy až divadelní herectví mě ani na moment nevytrhlo z příběhu a ve světě futuristické prahy jsem vydržel až do konce. Ba co víc, digitálně díky postupu méně je někdy více, dokáže tenhle kousek strčit do kapsy i několikanásobně dražší projekty ze zahraničí aniž by to působilo nahodile, nuceně nebo zbytečně. K tomu i výprava na jedničku a pro mě zážitek v kině, jaký jsem nečekal že v kině po filmech posledních let, natož s český pasem, zase zažiju.  Takže jako fanoušek béčkových komornějších sci-fi (zde inspirační Equilibrium mám rád dodnes) a estetiky a témat cyberpunku, nemám moc co vytknout a asi ani nechci. Proto si dovolím protentokrát trochu nadhodnotit už jen z principu.

plakát

Rychle a zběsile 10 (2023) 

Já vím, že jsem říkal, že s touhle sérií končím. A pak se dobrovolně pustím do desátého dílu... já vlastně ani nevím, kde se stal ten moment, kdy jsem se rozešel se sérií, kterou jsem adoroval. Už devítka pro mě byla docela problém dokoukat, nicméně tentokrát už to byla ve většině momentů docela fyzická bolest. A přemýšlím, co za to vlastně mohlo. Scénář vedoucí od nikud nikam. Velkolepé triky jako Kobra 11 na koňských stereoidech jsou sice fajn ale jakmile do nich natlačíte digitální balast ne vždy fungují alespoň snesitelně. Přehrávající oteklý Jason Momoa a nedohrávající zbytek osazenstva, kde žijící meme Dominic Toretto je ještě o něco víc nucený, než by člověk řekl, že to jde. A to ani nemluvím o logiku, fyziku a vlastně i smysluplnost pozbývajících scénách, vedle kterých cesta do vesmíru v upraveném Fieru z minulého dílu působí vlastně jako docela realizovatelný a rozumný krok. Soudě podle hodnocení tady ale i tahle podoba série má své fanoušky, kterým nevadí, že je Fast X vlastně jen šíleně nafouklý teaser/první akt velkého finále, který skončí v momentě, kdy žádná z dějových linek filmu není ani z daleka vyřešená. A ty teasery mrtvých/zmizelých postav to fakt nezachrání. Po tomhle je ovšem jasné, že i kdyby se v jedenáctce/dvanáctce cestovalo v čase nebo driftovalo na triceratopsovi, vlastně to překvapení nebude. Já u toho už ale nebudu. Rozhodně ne střízlivý. To byla totiž chyba, kterou už nehodlám opakovat.

plakát

John Wick: Kapitola 4 (2023) 

Forma čtvrtého příběhu oblíbeného zabijáka s tváři Keanu Reevese asi nepotěší úplně každého, především pak nově příchozí budou asi tápat, nicméně pokud se naladíte na jeho vlnu, v kině na vás čekají téměř tři hodiny tetelení se blahem. Fantasticky vypadající pokračování, které staví na předchozích dílech a přidává takovou nálož nového, že by to vystačilo i na dvě pokračování. Neutuchající akční sekvence, ze kterých je každá památná a dostatečně osobitá, aby ve filmu nezapadla. Lahůdková audiovizuální stránka s neskutečnou kamerou, naprosto bezchybní Tyler Bates s Joelem J. Richardem, kteří si přizvou pro tuto sérii pár důvěrně známých interpretů, skvělí záporáci a akční orgie které neberou konce a předvádí, proč tahle značka je už nyní nezapomenutelnou legendou. Už roky jsem neodcházel z kina takhle nadšen. Všechno co od Johna Wicka v nejlepší formě můžete čekat a ještě o něco víc. Jedinou obavou zůstává otázka, kam po tomhle díle stoupat s nadále se rozvíjejícím se světem tohoto nájemného zabijáka.

plakát

Spirited (2022) 

V jednu chvíli jsem i přemýšlel, že bych tomu i jednu hvězdu i přihodil. Jasně, Spirited je variace na stokrát viděné a to i přes příjemně kousavou sebereflexi hned v několika momentech. Přesto nabízí dostatečné množství osobitého charakteru na to, abych si to chtěl v budoucnu dát znovu. Což s přihlédnutím k faktu, že muzikály těžce nemusím je úctyhodný výsledek. Jasně, místy je to trochu moc doslovné, jindy se filmy zase příliš moc snaží vybočit. Nicméně už jen kvůli obsazení a dobře mířenému humoru se špetkou vánoční atmosféry, vlastně proč ne.

plakát

Černý telefon (2021) 

V rámci možností zvládnutý film, který mi ale přijde, že tak nějak vlastně neví, čím chce být. Děsivý horor, napínavá detektivka se Stranger Things vibem nebo něco blíž tradiční žánrové tvorbě posledních let. Špatný film Černý telefon není, jen se až moc snaží kombinovat hned několik věcí, které spolu ne vždy úplně dobře fungují. A ve výsledku pak film působí tak nějak prázdně, jelikož ani jedna ze složek filmu nemá vlastně uspokojivé množství prostoru nebo dostačující rozuzlení. Atmosféra tam každopádně je.

plakát

She-Hulk: Neuvěřitelná právnička - Kváknu a fláknu (2022) (epizoda) 

Epizody většinou nekomentuju ale tady je to asi potřeba. Vážně bych chtěl tomuto dílu dát víc. Charlie Cox je zpět v roli která mu sedne a každá scéna ve které se objeví je rázem lepší neboť tam působí jako skutečná postava ne jen špatně napsaná figurka. To je ale tak vše, protože zbytek je to samé, co postupně bublalo pod povrchem předešlých sedm epizod. A po dvaceti minutách to už ani Daredevil prostě nezachrání. Ne v momentě, kdy i jeho existenci v rámci seriálu zredukují tvůrci na pár rádoby humorných replik předtím, než nasadí uspěchaný tease na finále. Tohle prostě jde úplně mimo mě a tak nějak nechápu, co vlastně tenhle seriál má být. A nebo jsem už na to starý. Pravděpodobně obojí.