tombac

Skupina odhodlaných a dobře ozbrojených zločinců, rukojmí, obrovský obytný dům, stovky policistů a jejich "železná lady", zásahová jednotka a kolem toho velké množství novinářů, reportérů a televizních štábů. Show začíná... Stylová akční kriminálka, která si v úvodní části na realismus moc nehraje (desperáti při ústupu ignorují jakékoliv krytí před palbou a vzpřímeně si vykračují jako na procházce), ale když se děj přenese do rozlehlého činžáku, film dostane správné grády. Nečekejme zběsilost Hard Boiled či ekvilibristiku Time and Tide - Breaking News se drží při zemi. Kdybych měl styl akce k něčemu přirovnat, tak určitě k Die Hard. Breaking News k souboji příslušníků zákona a podsvětí přidávají prvek mediální mašinérie, jež se dá vhodným způsobem využít k psychologické převaze nad druhou stranou. Ano, film se nevystříhal logických lapsů a mohl být o trochu lepší, ale dobře se na něho dívá a formálně mu lze máloco vytknout. 7/10

Šťastná Mona běží za doprovodu hypnotického hudebního motivu zpomaleně ulicí, vlasy jí vlají, bankovky odlétají z náruče... Okamžik, jenž je doslova ztělesněním čiré filmové rozkoše. Okamžik, který mě natolik uhranul, že jsem si ho po zhlédnutí celého filmu pouštěl pořád dokola a neměl jsem dost. Okamžik, jenž dokládá, proč jsou některé filmy Johnnieho Toa tak jedinečné. Podmanivý snímek o judu, přátelství a rozjímání. Z objektivně kritického hlediska za čtyři hvězdy, z toho pocitového... za pět. Z mého hodnocení je patrné, čemu dávám přednost. Johnnie je prostě borec.

Před vstupem do kina jsem si říkal, že už mne další korejská love-story těžko překvapí. Ale to jsem ještě neměl zkušenost s tvorbou ve světě nejznámějšího korejského režiséra Kim Ki-duka! Po celou dobu promítání jsem seděl téměř bez hnutí a fascinovaně sledoval krásný a poetický snímek o jednom neobvyklém vztahu, jenž se obejde beze slov, ale přesto je plný citu a lásky. Na filmu bych vychválil snad vše. Přes nádhernou hudbu, krystalicky čistou formální stránku, výborné herecké výkony, až k podmanivé atmosféře. Největší zážitek tohoto roku v našich kinech. BRAVO!

Poslední dobou mám dojem, že to jde s korejským horrorem od desíti k pěti. Po zhlédnutí "skvostů" jako je Gabal a právě Akashia si začínám vážit i jen lehce nadprůměrných kousků typu Bunshinsaba a Geoul sokeuro. Akashii snad ani nelze považovat za horror, neděje se v ní téměř nic, co by vytrhlo diváka z dřímoty. Zlověstný strom na zahradě slibuje mnohé, ale tím byla veškerá invence autorů filmu vyčerpána. Záhadný chlapeček čmárající záhadné obrázky, to už málokoho vyvede z míry, stejně tak prudké střihy a předimenzované zvuky, které se marně snaží vyvolat pocity strachu a napětí. Na slušnou lekačku tu člověk čeká jako na smilování boží, místo toho se dočká rejdění mravenečků a ubíjející "psycho" závěrečné části. Tak toto tedy rozhodně nee :(

O dost horší než famózní jednička. Ale přestože film obsahuje spoustu logických nesmyslů (banda dětí vyhodí do vzduchu několik mrakodrapů, početná jednotka vycvičených vojáků dostane od děcek na zadek, ostrov je bombardován, až když jsou skoro všichni "teroristé" mrtví, hlášení o mrtvých stále probíhá, i když už děcka na sobě nemají obojky atd.), teroristické bláboly, reklamu na Kalašnikova a neoplývá tou pohlcující atmosférou prvního dílu, tak mě docela bavil. Asi díky tomu, že jsem čekal pěknou slabotu a ono to zase špatné nebylo. Sice se ve filmu pořád jen tupě střílí, ale pár akcí je hodně povedených, instruktor je celkem zábavný magor (charismatu Kitana však zdaleka nedosahuje) a byla mi strašně sympatická ta malá dívenka, co hraje Kitanovu dceru. Takže pod 3 hvězdy nepůjdu.

Bupphu Rahtree předchází výborná pověst. A rozhodně nelže. Film, jenž vyděsí, dojme a zároveň potrhá bránice, je unikum... Pokoj č. 609 si zabral duch. Panteon legračních postaviček z místního činžáku se může těšit na pěkné tóčo. Rázovitá správcová, dvojice drbajicích matrón, glosující mentálně postižený (kde jsme to jen viděli?)... připrdění šamani a knězi vs. naštvaný duch. A začíná soutěž, kdo se vyděsí a zaječí si nejvíc... Všechen ten mumraj podkresluje jednou nádherná a druhdy dusná hudba, kterou skvěle doplňuje až brutální zvukový podmaz bouchající při povedených lekačkách. Horrorového fajnšmekra potěší pár odkazů na horrorové klasiky. A nejvíc potěší fakt, že ten žánrový guláš pohromadě skvěle funguje.

Doučovat samolibého a bohatého hejska, kterého místo učební látky zajímají ženské v Playboy a z doučování zdrhá oknem, není žádné terno. A když vám v domě dají k večeři jako jeden z chodů býčí varlata, nejedna šokovaná a zhnusená studentka to zabalí. To však není případ hlavní hrdinky... Ano, slušný nadstandart - slova, která vystihují tuto podařenou korejskou komedii velmi přesně. Směrem ke konci se mi zdálo, že film poněkud ztrácí dech, ale již zmiňovaná, skvěle natočená bojová scéna výsledný dojem pozvedla opět nahoru. A nebyl bych to já, abych jako obvykle nevyzvedl tradičně skvělou Kim Ha-neul :-)

Hanbatý výstup atraktivní hlavní hrdinky a přehlídka spodního prádla (také bych chtěl mít podobnou práci jako hrdinův kamarád) určitě potěší :-) Tvůrci se s trochou té nahoty nepářou, což není až na pár scén na škodu. Zůstat v rovině lechtivé slapstick komedie, uvízl by Don tel papa v mantinelech průměrné jihokorejské oddechovky. Jenže přísada vážnějšího pohledu na vztah otce a syna a již zmíněného melodramatu, v mých očích film povyšuje nad průměr. 7/10

Rena Tanaka je neskutečná kočka i v lékárnickém plášti, takže se není co divit, že partu dědků v čele s indiánským houmlesákem chytne při slastném pohledu na ni druhá míza :-) Drugstore Girl je nevyvážená komedie - vtipné a půvabné okamžiky se v ní střídají s tak připitomělými a trapnými (někdy film vypadá jako ochotnické cvičení), že jsem zpočátku nevěděl, jestli se mám smát či brečet. Jenže snímek byl evidentně natočen s velkým nadšením, které se snadno - poddá-li se mu po prvotním šoku - může přenést i na diváka. Jako na mě. He he :-) Snímku - třebas přiblblému -, který mi dokázal tak obrovsky zvednout náladu, méně než 4 hvězdy prostě nedám. "To je nějaká nová sekta??"... "Promiňte, můj manžel má krizi." ((-: 7/10

Ze začátku poutavý motiv dívky bránící svou počestnost ornamentálním stříbrným nožíkem, jenž se dědí z generace na generaci, záhy ustoupí do pozadí a taktovku plně přejme teenagerská komedie, spadající do kategorie nepovedených. Vaz jí sráží především přeexponovaný pubertální humor (mladík pojídající z pánve zvratky své přítelkyně, použití balící fólie místo prezervativu ad.). Vrcholem trapnosti je striptýz trojice titulních hrdinů. Romantiku Eunjangdo obsahuje jen ve stopovém množství. To hlavní, oč v něm jde, je sex a souložení, při kterém pánové vypadají jako kašpaři. Pokud někdy dostanu chuť na lechtivou korejskou komedii o mladých, pustím si Mongjeonggi 2 nebo Saekjeuk shigong. Eunjangdu se vyhnu obloukem.