tombac

Zmínění ...ing se také nevyhnu. Ten jsem až doposud považoval za nejsilnější smutně krásné melodrama. Film, jenž vás svým podáním nejnitěrnějších lidských citů a lásky v konfrontaci s krutou realitou rozesmutní a dojme natolik, že jen pláčete a pláčete a váš prožitek je nesmírně intenzivní a povznášející, drží se ve vás několik hodin i dní po zhlédnutí a když si na něho později vzpomenete, zaplaví vás lavina tesklivých pocitů. A Sekai no chűshin de, ai o sakebu je dokonalým ztělesněním toho všeho a výše zmíněné korejské filmové dílo s přehledem poráží. Vybroušený diamant, jehož čisté melancholické kráse podlehne každá aspoň kapičku citlivá duše.

Notorický sukničkář Ji-hoon Woo si užívá v objetí roztoužených dam, seč to jde. Ale na každého jednou dojde, a to i v rytmu pořekadla "Co se škádlívá, to se rádo mívá". Ve filmu zobrazený sex je v korejských romancích celkem exotickým osvěžením, není explicitně zobrazený a nepřekračuje míru dobrého vkusu. Navíc s každou žhavou scénou snímek sklouzává více a více do příjemné romantické linie. V druhé polovině je trochu roztahaný, ale celkově moc hezky koukatelný. Navíc v jiném filmu těžko najdete takovou záplavu fešných Korejek :-)

Co donutí partu japonských puberťaček k prodeji svých značkových hadrů? Asi se budete divit, ale důvodem k této oběti je jazz. Nakoupíme trumpety a saxofony a jdeme swingovat! Rozpustilá a hodně fajn japonská komedie, ve které, ačkoliv v ní kraluje skupina děvčat ve školních uniformách, absentuje jakékoliv sexuální napětí a přímo z ní čiší pohoda. A ke konci to holkám swinguje jedna radost :-)

Pohodář Jung-won vlastní malé fotostudio. Jednoho dne si k němu přijde vyvolat fotky mladá dopravní policistka Da-rim a oba si padnou do oka. Jemný a citlivý korejský snímek ze života lišící se svým tradičnějším zpracováním od většiny soudobých melodramat. V hlavní roli exceluje příjemně civilní Han Suk-kyu.

Narozdíl od tématicky příbuzného Drsňáka ve mně Samaria nevzbudila větší dávku emocí. Působila na mne krapet odtažitě, nic mě nenutilo, abych intenzívněji prožíval osudy hrdinů. Prvek odcizení a zoufalství je ve filmu obzvláště silný. V druhé polovině mi snímek vzdáleně evokoval Sympathy for Mr. Vengeance. O tradiční ingredience Ki-dukových příběhů, poetiku (v tomto případě už ne bezeslovnou), brutalitu a krásnou hudbu, v Samarii nepřijdeme. Poprvé musím Ki-dukovi udělit jiné než pětihvězdičkové hodnocení. 7/10

Také mě toto velmi smutné a dojemné anime o strastech, které zažívají obyčejní lidé během 2. světové války, ukrutně vzalo. Neskutečný emocionální zážitek! Poslední minuty snímku vyždímají slzy snad i z toho největšího necity. Hotaru no haka je mnohými považováno za nejpůsobivější protiválečný film. Myslím, že právem.

Zpracováním a dějem R Point trochu připomíná Predátora, tísnivou atmosférou kupříkladu americkou duchařinu Dead Birds. Nutno poznamenat, že nejde o duchařskou vyvražďovačku, ale spíše o zajímavý psychologický thriller, v němž "divné" okolnosti a úkazy působí na vojáky více, než by bylo zdrávo... Jen mne malinko rozlítostnilo, že film využil veškerého svého slibného potenciálu jen zčásti a je jen slušný a ne vynikající. 7/10

V asijském kině jsem sice Tom yum goong neviděl, přesto mne uchvátil. Přesněji řečeno, bojové scény mě uchvátily. Oproti Ong-baku nedoznaly výraznějšího posunu vpřed, jen jsou dynamičtější a oku více lahodí. Radost na ně pohledět, některé berou doslova dech. Pro fanouška martial arts hotové orgie. Film má modernější look, než Ong-bak, meziakční sekvence oplývají menší dávkou stupidity, ale stále se nejedná o nic extrovního. Ve výsledku by si snímek právem zasloužil 3*. Proč tedy dávám nakonec hvězdy 4? Za slušný rozptyl bojových stylů, non-stop vybití restaurace, zlámání končetin několika desítkám mužům (jak praktické... polámání už nevstanou :-)) a scénu s capoeirou (přiznám se, fandil jsem Brazilcovi :-)), nejoblíbenějším to mým druhem bojového umění. Zdánlivě nezdolatelný obr (Nathan Jones) také ušel :-)

Řemeslně slušně zvládnutý akční film o souboji elitních agentů Severní a Jižní Koree na pozadí pokusů obou zemí o sblížení. Po klišovitosti děje lze Shiri ještě vytknout do očí bijící schopnost severokorejských agentů unikat z obklíčení mnohonásobných přesil speciálních jednotek. Přestřelky mohly být nasnímány dynamičtěji a efektněji, na druhou stranu snímek oproti současné akční špičce moc nezaostává. Vedle vizuálního provedení je dalším velkým lákadlem filmu herecký duel Han Suk-kya a Choi Min-sika. 7/10

Už chápu obsesi okolokomentujících kolegů a musím se připojit k oslavným ódám na adresu herečky v hlavní roli. Ryoko Hirosue je neskutečně etérická bytost a její klidný, něžný a milý projev se obrovskou měrou podílí na tom, že i přes fantaskní element se film nese v lehce nenucené tónině, a bez problémů ustojí i poslední třetinu, kdy tento příjemně civilní snímek malinko pozbývá na uvěřitelnosti. Jen dívat se na ni, s jakou elegancí se každodenně popasovává se svým milujícím a starostlivým tatíkem (manželem), je povznášející...