diogenés

volver a kika...zatím mé dva nejoblíbenější filmy od španělského maestra...film o ženách nejen pro ženy....děj vážný i odlehčený, tragický i komický....no a do toho všeho Penelopa a španělská scenérie....nemůžu chtít více...

tuším, že můj šestý Almodóvarův snímek..a nejstarší....a příjemně překvapen musím říct, že snad i nejlepší...i když vím, jak ošidné občas bývá srovnávání....ano, děj je přeplácaný spletenec....ale je to na škodu? Vůbec ne...vykreslení postav jak už bývá pravidlem fantastické...krásná, dobrá a prostá duše Kika...vše okolo ní jakoby jen poletovalo a naráželo na její auru...

první půle filmu solidní....kam až je člověk schopný zajít, aby si udržel svou lásku....jak nepřekročit hranici? žádná kniha ani zkušenosti vám jako dokonalý průvodce neposlouží...a nezbývá než říci: ještě že tak.....ovšem druhá půle mne začala nudit...děj se začíná naprosto zbytečně komplikovat až se ukomplikuje...

Osbourne Cox?....po shlédnutí Po přečtení spalte...jsem Malkoviche dostal do hlubšího podvědomí...a to jsem ovšem panečku ještě nebyl v jeho portálu...k čemu žít svůj život? sedm a půlté patro nás volá..

prozatím se zdržuju hodnocení....ráno jsem přečet dvacet stránek Heideggera, zamyslel se a zjistil, že nevím co čtu....navečer jsem to chtěl spravit Sedmým kontinentem....povedlo se napůl....led a chlad, chlad a led...to snad měl i haneke v plánu....ani stopa po radosti, ani stopa po životě....padesát minut a konečná....krásné záběry na strojové "pomocníky" člověka....pás u pokladny, klávesnici, benzínovou pumpu, myčku...jakoby protihráči člověka...film funguje na základě pomalosti, což je rozhodně pozitivum...a v dnešní době výjimka...

Dlouhá a trnitá vede cesta od edwarda k toddovi, přibývá hudby, násilí, krev utíká z krků do kanálu a tam mizí v propadlišti dějin jako pomsta. K čemu pomsta bez lásky? Následování Dumasova Dantona a nádherně propletený závěr, který se sice dal očekávat, ale i tak jen a jen slova chvály.

Párkrát jsem se zasmál, nicméně komediální tento příběh tedy není. Scénář na mne vyzařoval určitou formou zvrácenosti a ubohosti. Slabota.

nejde o to, zda vnímat příběh negativně či pozitivně....hlavní je uvědomit si, že Mukhtaran Mai je jednoznačně obětí..co se děje dál, to nepřímo ukazuje na naprostou propojenost dnešní společnosti.....případu se ujmou západní média a pákistánská vláda se činí...z Mukhtaran se stává tvář komerčních časopisů Time, Glamour...holywoodská smetánka jí tleská a sobě také...i tak klobouk dolů před onou negramotnou dámou, která ze své 'slávy' staví školy, a pomáhá ve své vesnici....o náboženských otázkách raději nemluvit...

pokud bych měl brát první polovinu filmu, tak ničím nevybočuje.....sice téma, které jsem zpracované viděl poprvé....(maďarských židů koneckonců v Osvětimi umřelo zdaleka nejvíce a jejich odsun začal až roku 1944)...cením si spíše závěru, kdy už je válka skončena...naprostá změna hodnot, jiný pohled na svět, život, budoucnost...a zakryté oči těch co nebyli takto poznamenaní....ono podání bundy však zůstane v mé hlavě asi nejdéle....

Nejsem přívržencem filmů válečných, ve kterých jde pouze o rozebírání bitev. To se zde naštěstí nedělo. Snímek spíše dává nahlédnout do nitra vystupujících postav, ať už je to ruský důstojník toužící zabíjet němce a namísto toho se o ně musí 'starat', či ruské civilní obyvatelstvo, které musí pracovní četu skládající se ze zajatých německých vojáků, ve své vesničce přijmout...vztahy se vyvíjí a je zde krásně vidět, jak rozdílné jsou lidské charaktery...líbíla se mi ona ruská vesnickost, kterou si tolik cením právě v ruské literatuře...spjatost se sousedy, s přírodou....ten sníh, sníh, sníh a domky...halucinace postav, vhodná absence zvuku...závěr také zajímavý, nepomstí se ten podvedený od koho by se to dalo očekávat, pomstí se nesmyslná moc, byrokracie...