Tayen

Začalo to docela slibně, zajímavá tíživá atmosféra, hra s barvami i sympatičtí herci, s jejichž postavami jsem měla soucit. Bohužel druhá půlka byla útrpná nejen pro postavy, ale i pro mě. Desítky minut, ve kterých jsem sledovala sisyfovské bušení do skály, mi totiž trýzeň hrdinů zprostředkovaly dokonale.

Viděny první čtyři díly. Seriál z podsvětí o pašerácích diamantů. Odehrává se převážně v noci a sází na temnou atmosféru. Bohužel ta mi přišla až příliš přepálená a zbytečně vypjatá. Jinak klasická kriminálka se všemi nenápaditými proprietami: správný chlap na špatné straně se snaží ochránit svou rodinu před podsvětím, kterého je součástí, milující manželka, tvrdá zaměstnavatelka, která se neštítí ničeho, nezodpovědný bratr a spousta chrapláků. Výprava se povedla, ale herci pro mě nemají charisma a seriál nepřichází s ničím novým.

Jestli si někdo myslí, že Minimalism je o nošení jedněch fuseklí, jak tady v jednom komentáři zaznělo, tak dokument zřejmě vůbec neviděl. Minimalismus tady byl vždycky, teď jen v konzumní době dostal nálepku a je to tak trochu móda a tak trochu odpověď na uspěchanou dobu, kdy se ženeme za vyšším platem, abychom utráceli za věci, které nepotřebujeme. Minimalisticky žije hodně lidí, aniž ví, že jsou minimalisté. Je to o tom vědomě utrácet za věci, které pro nás mají smysl, nebo které potřebujeme. Je to omezení impulsivního nakupování a odolání masáži reklam a vlivu společnost. Je to prevence před drancováním zdrojů a je to o tom, že tu vnitřní prázdnotu nezaplníme věcmi. Mininalismus vyjde z módy, ale minimalisti tady budou pořád. Tento dokument v sobě sice nese prvky toho, že ho točili američani - spousta objímání apod., ale má pravdu.

Pokud chtěl film ukázat, jak prázdná může být krása, tak se mu to povedlo. Vizuálně vypiplaný, ale bez výraznějšího obsahu.

V době strachů z imigrantů a zaslepenosti podporované populistickými politiky a médií, přichází film, který je černobílý nejen vizuálem, ale také viděním světa. Zbabělost, zabedněnost a zúžený pohled jsou skryty pod mudrlanstvím a falešné pýše na vlastní původ.

Náramná podívaná. Nejedná se ani tak o adrenalin jako o lidské drama. Možná až příliš vypulírovaný film, přesto jedna z nejlepších podívaných tohoto roku.

Emma Watson i Daniel Brühl jsou zde vynikající, ale až příliš hezcí na to, aby zapadali do snímku, který se snaží působit realisticky. Mnoho toho je ve filmu naznačeno, ale snímek pro vykreslení krutosti klouže po povrchu a celkově působí líbivě, místy až kýčovitě. Dle mého se životem v kolonii mohl zaobírat více a tnout hlouběji, i na úkor konce přitaženého za vlasy. Hrdinům se nedějí hezké věci, a pořád se naznačuje, že se jim stane něco opravdu zlého. Na poslední chvíli jsou ale většinou zachráněni. To celkový dojem shazuje a bere nám možnost se o hrdiny opravdu bát. Vcelku se ale jedná o slušný film o jednom škaredém místě.

Příjemná hororová komedie. Krampus coby bratr Mikuláše chodí trestat děti. Je to sice zvláštní, když se Krampus míchá se Santa Klausem, ale je to americký film a vsadím se, že nebude trvat dlouho a USA si zkomercionalizuje i Krampuse. Tvůrcům bych jen přála více peněz na masky a samotného Krampuse, obešlo by se to pak bez jeho pomocníků, kteří mi připomínali duchy z vyvražďovaček v jednom domě, kterých je tady až dost. Atmosféra skvělá. Nejlepší vánoční film tohoto roku.

Jedná se o dva animáky v jednom filmu, a to nejen příběhem, ale i animací. V klasickém digitálním filmu moderní doby sledujeme holčičku, jejíž život je nalajnovaný a ona je od dětství připravovaná na svět orientující se na produktivitu. V tom druhém je úžasně výtvarně zpracovaný příběh Malého prince. První je odlehčený, druhý nutně melancholický. Malý princ není pohádkou pro děti a tvůrci si to uvědomovali. Prolínání obou příběhů se povedlo a působí sladěně a vyváženě. Problém ovšem nastává v poslední čtvrtině, kdy se obě dějové linky mají protnout. To bohužel nefunguje a kouzlo Malého prince je přebito duchem moderních animáků. Stává se z něm dobrodružný animovaný film, tak jak jej známé z dneška, což působí nevhodně až kacířsky. Atributy z příběhu Malého prince se násilně ohýbají až k prasknutí. Pokud přehlédnu poslední čtvrtinu je to nadprůměrná pohádka, která dokáže nenásilnou formou vytáhnout emoce z nejednoho dospělého.

Atmosférický film s až panoramatickým snímáním. To že je Osm hrozných konverzační western mi nevadilo, spíše naopak. Herci si svoje postavy labužnicky užívali a mě bavilo poslouchat a pozorovat jejich specifické pohyby, přízvuk a způsob vyjadřování. Pro mě lahůdka. Až mě mrzelo, že nastoupilo tarantinovské krveprolití.