Eddard

Nikdy bych nevěřil, že někdo může nechat v soundtracku zahrát třikrát po sobě jednu písničku. Tedy nevěřil bych, že to bude únosné, natož úžasné. Scarborough fair v Absolventovi je výjimka potvrzující pravidlo. Simona a Garfunklea mám moc rád a právě jejich hudba mi tenhle film strašně přiblížila. Jemně podtrhuje lehkce tragický příběh, který je sám o sobě úžasně jednoduchý, ovšem díky vynikající režii Mike Nicholse (opravdu, klobouk dolů) a bezvadným hereckým výkonům (jak Hoffman, tak i obě ženské představitelky) získává na síle a přesvědčivosti. V době hippies a rebelů se zdá být postava Bena zcela fádní a šedivá, skrývá však v sobě něco opravdového, méně vzrušujícího, ale o to více naléhavého a krásného. Vůbec se nedivím, že byl Absolvent pro mládež 60. let tak působivý (a v jistém smyslu samozřejmě stále je)... Jedním slovem krása a co do mého hodnocení - plný kotel! 100%

Tak tohle opravdu nestárne, aspoň ne ve smyslu ztráty kvality. Přelomové dílo pro celou britskou kinematografii (a filmu o drogové problematice všeobecně) o skupině skotských feťáků je i po letech svěží dílo, jedno z mála, které si opravdu bezezbytku zaslouží přízvysko kultovní. Všechno v Trainspottingu má říz: klipovitá režie a kamera (zejména v hudebních pasážích), syrový soundtrack (Iggy Pop, Underworld), herecké výkony (v čele s Ewanem McGregorem alias Markem Rentonem) opírající se o scénářem výborně vykreslené postavy feťáků, mnoho slavných (Spadův průser s prostěradlem, "Perfect day", absťák v pokoji, návštěva veřejných záchodů) i vyloženě drsných scén (ta s mrtvým dítětem je opravdu šílená). Tragický pohled do heroinového světa s patřičnou dávkou moralismu. Výborná ukázka kvalitní současné kinematografie. 90%

Tohle je taky těžké... co dělá dobrý muzikál dobrým muzikálem? Je to příběh?(Tanec v temnotách) Herecké výkony?(All that jazz) Romantika? (Moulin Rouge) Poselství? (Všichni říkají miluji tě) Vtip?(South Park:Peklo na zemi) Pohádkovost? (My fair lady) Tanec a choreografie?(Top hats). Asi od všeho trochu... hlavní však jsou PÍSNIČKY. A ty jsou v Pomádě nezapomenutelné... Co z toho, že z těch předchozích kategorií nemá Pomáda skoro nic... Je to slizké a naivní, ale zábavé... Mám to rád, už jenom proto, že jsem to miloval jako malý a na soundtrack si vždycky rád zakřepčím, ve snaze "válet to jak Travolta". P.S.: Grease is the word! Teď jsem měl možnost vidět Pomádu na plazmě s domácím kině a v dobré náladě - no, totálně to se mnou šilo... Jdu na 80%

Tak tohle je opravdu něco... Bohužel ani nevím, kde mám začít. Jo tady - režisér je nula. NULA. Jak může někdo natočit něco takového, když kdysi předtím skvěle zvládl Nebezpečnou rychlost?! Námět a scénář jsou klišoidní až to praští. Ovšem, kdyby se ho -scénáře- ujal někdo s alespoň průměrným smyslem pro budování atmosféry a napětí, vedení herců a vizuálním cítěním, mohlo ze zámku hrůzy s ohledem na jeho hvězdné obsazení vzniknout něco průměrného. Všichni herci zde předvádějí jedny ze svých nejhorších výkonů (ano i Liam Neeson). Lili Taylor je strašná, ale to není její chyba, já ji prostě nemám rád. JEDINÉ co se mi na Zámku sra**k líbilo byla Zeta-Jonesová, která byla k sežrání, bohužel, to celý film nemohlo zachránit od stejného hodnocení, které jsem dal Pokémonu 10%

Velice mocné spojení netradiční animace, beroucí si vzor ve francouzském impresionismu a jednoho jediného poselství, které doslova ubije každého cynika a nenapravitelného realistu. Dalo by se říct, že jde o formu eseje na téma kolik zmůže jeden nesobecký člověk ve světě. Pokud se chcete nechat inspirovat, nebo si pouze nechat zahřát srdce superhumanistickým námětem, či se jen tak podívat na zajímavý příběh o muži, který po své osobní tragédii odešel do ústraní a za smysl života si stanovil obnovit flóru okolní zpustlé krajiny, neváhejte a tohle rozsahem malé dílko si sežeňte. Doporučuju všema deseti...

Léty bude tenhle film stárnout... Jeho určité kouzlo spočívá v jistém okouzlení emailovou poštou a chatem, které byly ještě v roce 98 (u nás určitě) něčím nezvyklým, už dnes se ale jen ušklíbáme nad nadšením Hankse ("ten pocit, když otevřete schránku a ta vám oznámí: Máte zprávu") a Ryanové, kteří s tímhle médiem pracují. Nebýt tohoto motivu, není na filmu NIC originálního, je z něj dobrá romantická komedie s průměrnými hereckými výkony obou představitelů a kýčovitým koncem ( do něj navíc hraje "Over the rainbow"). Rozhodně jsem dalek po tomhle snímku nějak plivat, bavil jsem se dobře... 60%

Je to neskutečně provařené (což ovšem není chyba snímku samotného), z některých scén mi jde docela mráz po zádech (Sladké mámení apod.), no a hmmm... nejlepší česká komedie století? To snad oprvadu ne. Na druhou stranu je to nenáročná, oddechová záležitost s několika slušně vypointovanými gagy a mužské herecké výkony jsou hodně slušné (Postránecký zvlášť). 60%

Další klenot do koruny mistra Wese Andersona... Tenenbaumy jsem viděl půl roku po Životu pod vodou a dostali mě skoro stejně silně. Opravdu nenajdete žádný snímek, který by se tomuhle filmu podobal víc než právě Life Aquatic, což je (pro mě) samozřejmě kompliment jak hrom. Andersonův scénář stejně jako v druhém případě pracuje s několika neuvěřitelně charizmatickými postavičkami, které si ani nehrají na to, že byste někoho jim podobného mohli v reálném životě potkat. Tuhle stylizaci, či nerealističnost, chcete-li, musíte přijmout a pokud to zvládnete a zároveň máte smysl pro jemný humor, budete Royal Tenenbaums milovat. Příběh je to hořkosladký (ale víc hořký), je však zabalen do neuvěřitelně milého a zábavného vyprávění a provázen velice slušnými hereckými výkony (ty jsou nápadně podobné těm v Acquaticu, Wes si asi potrpí na vedení herců). Navíc ta sestava co se tu sešla (pokud bych měl vyzvednout jednoho, byl by to asi Gene Hackman)! Málem jsem zapomněl - vynikající soundtrack, s písničky od Beatles, Velvet Undergorund či Rolling stones... Lahoda, doporučuji všemi devíti! 90%

Pořád to funguje! Linklater pracuje s tím samým materiálem a přitom se nevykrádá, opět má k dispozici jen dva výborně civilně hrající herce a scénář jednoho dlouhého dialogu. Ten pracuje dobře, dost možná i díky spolupráci obou herců, kteří si nejspíš upravovali své charaktery a repliky tak, aby se s nimi mohli víc ztotožnit. Hlavní změnou oproti prvnímu dílu jsou témata, které oba třicátníci probírají. Už to není ta mile nervózní konverzace, plná ideálů dvou mladých lidí; uběhlo devět let a Paříž už není tím, co pro ně byla Vídeň. Oba mají závazky, oba od první schůzky zažili spoustu věcí... ale něco přece přetrvalo. Opět moc pěkné (i když o poznání drsnější), ale ani napodruhé mě to nestrhlo, takže zůstávám u čtyř hvězd. Konec je ovšem ohromný! 80% Poznámka pod čarou: Takovéhle filmy se dají natočit i u nás, to mi neříkejte, že na to nemáme prachy... Tak proč je nikdo netoči?!

K téhle éře jsem měl vždycky poměrně blízko, i když sám se za hippíka rozhodně prohlásit nemůžu. Forman se ukázal v poněkud jiném světle a dokázal, že to dokáže... Snové vize na LSD, muzikálová čísla, to všechno ve filmu klape jak má, k tomu už tradiční téma mladých lidí, hledajících si své místo ve světě - tady Forman ani chybovat nemohl. Herecky to zvládli všichni slušně, pozornost na sebe strhává Williams, který je duší celého příběhu. A samozřejmě krásné písničky, zj. moje oblíbená Good morning starshine... přesto nemůžu říct, že by šlo o srdeční záležitost. 80%