Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Děti na tahu (2015) (pořad) odpad!

Děti na fetu. Pro koho vlastně tento reality pořad vznikl. Před kameru se nahnali rodiče a jejich děti, které najednou upřímně hovoří o všem, co se na veřejnosti nemusí ventilovat. Mně je zcela upřímně u prdele, jestli jsou výchovné metody v těch inkriminovaných rodinách nesprávné, anebo jakou náboženskou víru preferují. Akorát mně není jasné, co svojí prezentací před národem sledují. Vždyť koncept tohoto pořadu je úplně příšerný a veskrze nezajímavý. Vyřešil bych to asi takhle: pomateným rodičům - jehovistům, co své malé dceři motají hlavu nesmyslnou vírou, bych na rovinu řekl, že bůh Jehova je čurák, co mrdá díry do hloupých hlav těm, kteří podlehnou tomuto sektářskému smýšlení a bylo by hotovo. Martin Dejdar, jež pořad moderuje, absolvoval další ze svých "uměleckých" přehmatů a radil bych mu, aby z této nesmyslnosti hodně rychle vycouval, i když už to kvůli smluvním závazkům jistě není možné. Tahle nesmyslná doba, a spolu s ní i tvůrci takových reality výmrdů, přináší i nesmyslnost do médií a tlačí na emoce diváků, kteří rádi podlehnou, protože už je to tak nastaveno, aby se ani nestačili bránit. Je na pováženou, že i nedělní podvečer veřejnoprávní kanál dokáže otrávit "show", jež degraduje rodiny a jejich příslušníky na zoufalé loutky, které jsou ochotné, v rámci finanční odměny, přiznat, že šukají se svými domácími mazlíčky a děti posílají na převýchovu do satanské církve. Chápu, že taková show se tvoří snadno, zvláště když režisér Špaček z pozice buzeranta vlastní děti nemá, ale trochu soudnosti by jemu a tvůrčímu štábu neškodilo. Dívat se na to, chce dávku sebezapření, anebo si televizi nepustit, když se vysílá tahle manipulativní mrdka s Dejdarem, který se ztrapnil, jak už dlouho ne, i když si to už ani neuvědomuje, protože je to u něj po všech těch jeho sračkoidních show, u kterých se baví jen on sám, normální. Něčím svoje dluhy lepit musí. Píča černá kudrnatá. 0%

plakát

Divoká dvojka (2015) 

Prsatá a prcatá v akci. To se takhle v tomhle filmu sešly dvě herečky, které sice od sebe dělí herecká kategorie, do níž jsou řazeny, ale spojuje je (ženský) humor a zájem vyprodukovat si společnou komedii na míru. Reese Whiterspoon si od náročných rolí odskočila k akční oddechovce, kdy má být podle scénáře maximálně vtipná, ale je spíše vtipně přehrávající. Sofía Vergara má být hlavně sexy a občas i vtipně hláškující. To první jí vychází celý film, k tomu druhému není tolik herecky vybavená, ale snaha byla. Důležité je, že jim to spolu šlapalo. O filmu se nedá prohlásit, že by měl v akční scénách navrch. Akční složka je slabá, režisérka Anne Fletcher s ní prakticky nemá zkušenosti, ale pokud jde o gagy, v tomhle už film nabízí leccos. Gagy jsou svěží a originální. Dvě ženské se neustále špičkují, Sofía si utahuje z malého vzrůstu Reese, Reese se nepřenese přes Sofíinu nižší mentální kapacitu. Tenhle typ gagů tvoří náboj, jakousi osu filmu. Menší zastoupení má akční složka, kdy je k vidění nějaká ta přestřelka, případně honička, ale akční rámec je sotva průměrně natočen. Na mě tahle ženská dvojka působila živelně, dokonce nevadilo, že akce nehrála prim, ale pozor, úplně se neobcházela, to zase ne. Ječení, vřeštění a řešení situací, které spíše náleží mužům, se zde vedlo sympatickým způsobem. Příběh neměl výjimečné parametry. Reese je mimořádně svědomitá a upjatá policejní strážnice, která má k soudu doprovodit federální svědkyni, která má svědčit proti mocnému drogovému králi. Po příjezdu do její rezidence se vše podělá, když najatí zabijáci z řad policistů zlikvidují jejího manžela. Reese a Sofía jsou nucené vydat se před zabijáky na útěk, přičemž se v policejních protokolech stanou hledanými uprchlíky. Film není úplně předvídatelný, dojde i na nějaký ten zvrat, finální zúčtování mělo už méně nápaditý, dalo by se prohlásit, že celkem standardní vzorec. Ženská dvojka byla v globálu zábavná i originální. Mužská část diváků bude stejně většinu času zírat do výstřihu krásky Sofía Vergara, která zdatně popírá svůj věk. Reese Whiterspoon sice tak lepá jako její méně slavná kolegyně není, ale coby její protipól funguje zdatně asexuálně. Dohromady vytvořily (žensky) vtipné duo. Pokud se vám líbil film "Drsňačky" se Sandrou Bullock, tenhle jede na spřízněné vlně. 70%

plakát

Dovolená v Protektorátu (2015) (pořad) odpad!

Zavřete mě sem taky a je to. Tolik bych si přál poznat lásku mužů. Hlavně válečný zločinec v zadku, to muselo být něco. Himmler, Goring a já nevím, jaký ještě zrůdičky by usilovaly o můj zadek. A bude to všechno kašírované, takže v prdeli nebudu mít masovou rolku, ale plastikového HimmlerKena. A pak by mě ztrestali. Jůůůů, já chci být ztrestaný od vůdce. To byl vždycky můj sen mít se po pěti. Ale jak jsem tak koukal na tuhle nebevzdušnou píčovinu, tak rodince, která do toho "pekla" šla, nic nehrozilo. Kdo to zase vymyslel tuhle zmrdlou a nefunkční hovadinu. Sobotní večer má být optimisticky laděný, ale divák dostal rádoby depkoidní show, která vyústila v trapnost, která tady dlouho nebyla. Jsem se úspěšně nudil. Nulové tempo, beze smyslu, bez napětí. Jsem myslel, že tam naběhnou nějací náckové a dají těm soutěžícím záhul. Jestli k tomu došlo, to už se nedozvím. Po půl hodině nic nedění, žvanění a hovnopičování jsem to vypnul. Tohle že někoho může bavit.?! Znělo to zajímavě, když jsem před vysíláním něco málo o tom zaslechl, námět byl originální, ale výsledek je táhlá nuda, u které si divák zdřímne. Těšil jsem se na stres, pocit nebezpečí, ale nic takového se mně nedostalo. Pevně doufám, že až tenhle reality kec zase bude pokračovat, tak už beze mě. Pokud ano, budu mít pocit, že se na programovém vedení ČT asi zbláznili. A o vymrdání válečnými zločinci už nechci ani slyšet. 0%

plakát

Ellie Goulding - Love Me Like You Do (2015) (hudební videoklip) 

Ještě než si zgustnete na 50 odstínech šedi, zaposlouchejte se do soundtracku k tomuto kontroverznímu filmu. Soundtrack je na úrovni. Tahle skladba pochází z něj, dočkala se klipové podoby a diváky s ní na film přišla nalákat Elle Goulding. Zpěvačka nemá až takový pronikavý sexappeal. Vzhledově jsem jí nikdy nepřišel na chuť. I hudebně si s ní moc netykám. Její písně mně přijdou na mainstream někdy až moc přemrštěné a málo impresivní. Na jedné straně je fajn, že interpretka je k sobě náročná a nevrhá před posluchače úplný hudební blivajz, ale na straně druhé, mě její songy trochu nudí a netoužím po jejich repete. Bude to platit i pro tuhle její skladbu, ale rozhodně má snahu zaujmout o něco víc, než je u ní obvyklé. Minimálně tím, že k masivní propagaci filmu, můžu připočíst i hudební klip, ve kterém se to hemží prostřihy z filmu, a i když ti dva mladí lidé, co v něm účinkují, jsou hrozní a sexappeal nemají o mnoho větší než rohožka u dveří, tak je to současný fenomén a o tom to je. Takže je možné si ty dva kretény před projekcí filmu prohlédnout a hned víte, do čeho jdete. Tenhle klip v ničem nepopudí. Elle je v něm pořád stejně blond, ale nesympatická baba to není. Písnička nevyzní hned napoprvé, ale úplně zapomenout se také nedá. Má v sobě tvůrčí originalitu, nápaditost, nepůsobí povrchně ani lacině. Klip k ní je zpracován na vysoké profesionální úrovni. Zamrzí, že písnička je až příliš vázána na film. Těžko predikovat, jak by obstála bez existence filmu. Určitě ne tak dobře, pokud jde o komerční hledisko. Určitě se najdou tací, kteří k songu předem zaujmou odmítavý postoj, neboť u nich zafungují předsudky spojené s filmem a tím pádem se předem připraví o zajímavý hudební zážitek. Tenhle song není vyloženě blbý ani špatný. Má jen smůlu v tom, že vznikl k filmu, o kterém se už toho tolik pozitivního napsat nedá. 60%

plakát

Emelie (2015) 

Trilogie o děvkách na hlídání (Babysitter/Better Watch Out), jak já ji nazývám, by nebyla úplná, kdybych ji nezakončil kouskem, který ji vlastně "odstartoval". Holka nervozní jak panna před felací zavítá do spořádané rodiny, kde mravní kodex je nadevše. Přišla pohlídat tři nezletilé děti. A pouští se do ohrožení mravní výchovy mládeže. Kdyby film byl jen o avizovaných zvrácených aktivitách, nadto byl zakončen bravurním finálním vyústěním, byl by to velmi ojedinělý příspěvek, jenže hned po první polovině se nadmíru hrabe do standardního thrilleru o pomatené ženštině, která hledá náhradu za své mrtvé dítě. A ocením tedy zajímavější první půlku, druhá část už nic extra překvapivého nepřináší. Určitě mně nevadilo, že příběh už v polovině odhalí, jakou motivaci má angažovaná žena, co ji vede k tomu, aby tak jednala. To bylo také povedené. Sarah Bolger je příjemně zlověstná, děti hrály zdatně, rodiče vzorní a ctnostní, ale i oni měli své neduhy. Nebylo moc znát, že Michael Thelin nemá přílišné zkušenosti s celovečerním formátem, zdatně zvládal i drsnější scény filmu. Jen ten nenadále standardní průběh, kdy má žena spojence venku, likviduje potenciální záchranu dětského tria, až k rušivým prostřihům na rodiče užívající si dýchánek, to už byly ty méně zdatné scenáristické obraty. Něco z nich už je divákům známo i z jiných filmů. Vesměs je to natočeno svižně. Otevřené konce nevítám vždy s nadšením. 8/10

plakát

Estrádička (2015) (pořad) 

Estrád(ičk)a, co zakopla o humor a spadla. A spadla do trapasu, načež byl z toho nepovedený večer, a to hned při své premiéře. Pánové Knor, Mladý a Náhlovský chtěli být od první minuty jiní, než jak je známe. Chtěli být nějakým způsobem originální a svým způsobem zábavní. A rozjezd nevypadal špatně. Knor suše hláškoval, Mladý s Náhlovským nezůstávali pozadu, jejich humoriáda byla v počátečních fázích osvěžující. Jenže to dohromady vydrželo jen nějakých pár minut, než přišel první host, s jehož příchodem všechno šlo do sraček. Kde se totiž zjeví neumětelský, neumělecký přízrak a píča s velkým P kouzelník Nedvěd, je rázem konec šancím, že se divák pobaví. Nechápu, proč toho nevtipného dementa někdo někam může pozvat. Ten by měl mít permanentní zákaz vstupu na obrazovky. Jeho debilní vystoupení, ve kterém jen potvrdil, jak ničeho dobrého není schopen, zabralo půlku pořadu. Dojezd s Františkem Nedvědem byl prakticky bezvýrazný, na čemž nese svůj podíl nedobrý výběr hostů, oba Nedvědy nevýjimaje. Do příště by to chtělo nějaké atraktivnější hosty, co si fakt s humorem tykají, ne kouzelníky a písničkáře za zenitem. Koncept pořadu s mírně anarchistickým vyzněním, co do uchopení zábavy, nebyl úplně nejhorší. Dokonce jistým plusem byla také záměrná chaotičnost a anti-schematičnost, tolik typická pro televizní zábavné estrády, jimž se atypické pojetí vzpíralo. I v méně lidech, respektive v menším počtu účinkujíích, se dá dělat dobrý humor. V odstrašující pódiové scéně s nepříliš ujasněnými nápady a totálně nezábavnými hosty, se však humor dá s úspěchem zavraždit. Knor, Mladý, Náhlovský a spol. jsou solidní vrahounci zbytků kvalitního humoru. Ostatně, vyjmenujte mně oblast televizní zábavy, kterou tv Barrandov (ještě) nezavraždil. 20%

plakát

Everest (2015) 

Ššššššššš....(poryv větru)...M.....á.......j......k...u.......M.....á.....j....k....u......šššššššššššššššššššššššššššššš.......Co........je.....R......o....b....e? Já ......tě....tady....v ....těch.....osmi.... tisících metrech....skoro....neslyším.....Myslíš, jestli.....jsem .....přibalil....do ......batohu....paštiku.....Májku? Ne, nepřibalil....neměli ji.......šššššššššššššššš.....M...ááááááá...j....kuuuuuuuuuu.....stalo se něco nepředvídatelného.....mám....erekci......boooooooože......stalo se něco nepředvídatelného.....koule mně přimrzly k cepínu......ššššššššššš. H...n......e....d.....jsem .......u ......Tebeeeee.....vydržžžžž.....Nevydržel jsem pouze já. Nezáživná, nudně podaná horská show, na které je nejzajímavější jak je nasnímaná. Salvatore Totino předvedl extra kamerové kejkle. Baltasar Kormákur by měl zpytovat horu Everest, aby ho už nevracela mezi živé. Ten člověk neumí z tvůrčího hlediska zhola nic. Už jeho předchozí filmy nenadchly, jen jsem hledal mezi členy expedice Marka Wahlberga, jehož spolupráci s ním si oblíbil, ale nebyl tam. Herecké obsazení je druhým výrazným kladem filmu. Ne všichni zajímaví herci dostanou potřebný prostor, ale ok. To podstatné, a sice drama pod majestátní horou, nevyvolal. Drama bylo, jestli v kině usnu. Neusnul jsem, chcípl jsem nudou. Na rozdíl od hrdinů, kteří si to možná užívali navzdory lavině, která zapomněla smést neschopného režiséra. 40%

plakát

Exeter (2015) 

Když se v prostorách bývalé psychiatrické léčebny, která lehla popelem, sejde dobrá parta pařmenů, je posednutí démonem vítaným zpestřením. Čím méně vážně tenhle horor budete brát, o to více se budete bavit. Mistr agresívních krváků Marcus Nispel nezůstal své pověsti nic dlužen a v téhle činnosti se činí. Co ale žádný z jeho filmů doposud neměl, je komický rozměr a nadhled. Dvě třetiny se horor perfektně prolíná s komediálními prvky. Tahle příjemná kombinace opadne až s blížící se pointou, která odhalí, jak se věci měly se záhadným pacientem, který byl zde kdysi do těchto prostor umístěn a podroben léčbě. Koho bych ve filmu oželel, byla přítomnost jakéhokoliv kněze. I když exorcismus má ve filmu neseriozní rozměr, přece jen ten kněz se zde vyskytuje. Ztvárnila ho nejznámější akvizice filmu, z hlubin zapomenutí se vynořil Stephen Lang. Nejdříve to vypadalo, že do děje moc nezasáhne, neboť skončil zabořený v čelním skle auta, ale scénář ho do filmu vrátil a mně jeho postava do zvoleného konceptu nezapadla. Třetí problémeček nastal s dvojím názvem filmu. Někde je uveden pod názvem Exeter - tak se jmenuje psychiatrická léčebna, a jiné prameny uvádí název Backmask, což je výraz pro titulek zprávy z novin, který si hudební skupina zakomponuje do textu své písně, ve filmu se to zmíní jen tak na okraj, nebylo třeba z toho hned dělat titul pro film. A dál už žádné problémy nevyvstaly. Film pádí splašeně a krvelačně kupředu, do toho dobrá kamera, která neuhne před žádným krvavým detailem, vyhrocený děj je protkán hláškami, neznámá herecká sestava překvapuje, horror-porn slečny nechybí. Dva hororový šílenci, Marcus Nispel & Kirsten McCallion, vůbec poprvé spojili síly. Výsledkem je dynamická jízda ve špinavých prostorách jako stvořených pro podobný typ hororu, jenž si z exorcismu střílí a všude ukapávají a tečou sračky z rozmasakrovaných lidských těl. 90%

plakát

Fakjů pane učiteli 2 (2015) odpad!

Zklamaný německý divák Hans Štetke se nenechal odradit nevalnou úrovní prvního dílu a kino poctil svojí návštěvou i podruhé, neboť nadále věřil v sílu německého národa a chtěl vrátit hrdost německé kinematografii. Ale opět si jen stěžuje: Na ja, sehr witzig! Nemecky narod je f slzach. To neny rezšiser, das ist ein Terorist! Warum nemecky narod must platyt za takofi scheiße Spielfilm. Když byl meine Onkel na fronte, sčilel takofi tčerny žebraky do hlafi, ale any fe snu by cho nenapadlo, že jednou bude botyč chrat v nemeckym filmu. Ja zirala na to jak na zjefeny. Kein ftyp, co tochle mnelo byt?! Nemecky narod habe kein respekt. Toho tčernycho Kerl by nefipral any Ariel. Na to se nedalo dyfat. Nykdy by mne nenapadlo, že lze jit sehr chluboko, ještě chuř než poprfi. Ja nepofazšofala kino nafščeva za wichtig, ale když se chraje nemecky Spielfilm, je to pžimo narodny pofinost. Unbekannte cherci, jak z total ochotnyk difadla. Našch narod milofal Vlastu Buriana, aber hier nebyt ftyp, jen Große Scheiße. Meine chrdost klesla na nejnyžši urofen. Sedam do Volkswagen, necham se fichulit od Claudia Schiffer a pak umyslne sjedu ze skaly. Nicht mehr, bitte. A já dodávám: film na rozleptání mozku. Kurva, jak toto může být v červených číslech?! Tenhle film absolutně nesnese srovnání s žádným jiným filmem. Jsem svědkem zrodu nového žánru zvaného Deutsche Stupidum. Dvě hodiny mně připadaly jako věčnost. Jo, německá kvalita, pevnost a blbost. 0%

plakát

Fantastická čtyřka (2015) 

Jsem velice rád, že jsem se vyhnul artovému gang bangu ve čtyřech. Představa, že kouřím Hooperovi, lížu koule Weirovi, honím Cuarónovi a jsem nucen strkat dildo mezi roztažené půlky Hazanaviciuse, byla opravdu trochu růžová. Rozhodl jsem se, že se zachráním. Jedinou možností bylo v kině vyhledat film, kterému předchází špatné přijetí u kritiky. A podle negativních ohlasů to byla právě tahle comicsárna. Kurva, to nebyl až tak špatný film! Smůlu měl v tom, že měl jen devadesát minut na to, aby do sebe naskládal přehršel atraktivních diváckých atributů. Přitom se mu to optimálně nepovedlo. Film je jimi přecpaný, něco se smrklo na překotně kratší úseky, takže divák nemá šanci s filmem tolik souznít, rozjezd je zbytečně zdlouhavý, dostavuje se občasná inklinace ke sterilnímu zážitku. První půlka nepřináší moc vzruchu, nic závratného se nedělo, film stagnoval, druhá půle je dynamická. Získaných schopností u Bena, Sue, Johnnyho a Reeda si divák také zrovna moc neužije. Jejich schopnostem je věnován jen asi pětiminutový úsek a tím to hasne. Zvláštní bylo, že postavy ve filmu nebyly pojmenovány podle svých schopností. Reed, co natáhne tělo jako harmoniku, je pořád Reedem, nikoliv Mr. Fantastic, platí to i u Bena, který je kamenným obrem se super silou, i u globálně hořlavého Johnnyho. Největší záhadou pro mě bylo to, jak se Sue dostala ke své schopnosti vytvářet silová pole, když na Planetě Nula, ani s ostatními nebyla. Nevím, jestli mně to uniklo, ale je fakt, že se zde vyskytují scény, které nemají ideální návaznost, nebo naopak některým scénám chybí podstata. A jak parta přišla k názvu Fantastická čtyřka, to přijde až v samotném závěru filmu. Jak se první půlka filmu nepatřičně, nevzrušivě a neakčně vlekla, druhá je poměrně uspěchaná. Režisér chce za těch druhých 45. minut stihnout až moc. Do této fáze se toho hodně nakupí - rozbroje vědeckého týmu, Reed je od zbytku týmu dobrovolně odtržen, místo jeho pobytu je neznámé, v souvislosti s jejich schopnostmi se vyrojí otázka, co s nimi, čtyři "postižení" by rádi vrátili zpětný chod, aby byli zase jako dřív a tak dále. Finále filmu spočívá v tom, že se Čtyřkou má nevyřízené účty mozek projektu, který byl na Planetě Nula ponechán výpravou napospas osudu. Domněnka, že zemřel, se ukáže jako mylná. Vědec prodělal mutaci, stal se mocným, říká si Doom a hrozí Zemi nemilosrdným zánikem. Z druhé poloviny filmu je cítit uspěchanost. Nechybí ji však temný ráz a akčně dynamické tempo. Ve výsledku je film poměrně nevyrovnaný, kvalita triků není na špičkové úrovni, ale ani není nijak extra rušivá, temný odstín příběhu dodal zajímavé ponuré pojetí, kterou tahle filmová verze vládne. Režisér Josh Trank se od filmu distancoval, hned tak nebude připuštěn k velkorozpočtovému natáčení. Pro mě to naopak byla záchrana, že dál brakově žiji a nemusím šukat artové buzny. Film tak hrozný není. Měl jsem to nastavené tak, že jsem od námětu a následného zpracování nečekal umělecky sofistikované dílo. Když k tomuto filmu přistoupíte podobně, docela si ho užijete. Úplně normální comics. 60%