Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Akční
  • Drama
  • Horor
  • Krátkometrážní

Recenze (6 059)

plakát

Xindl X a Olga Lounová: Láska v housce (2010) (hudební videoklip) 

Oni spolu píchali, že jo?! No jo, tak to jsme doma. Proto jim tak to zpívá. A není to hudební Xindl. Klip svébytný a nápaditý, dali si s ním tvůrci práci. Lounová je výrazná rajda. Nic to neumí, tak to si neodvažuji tvrdit. Mě nekouřila. Jo, vy jste mysleli, jestli hudebně něco umí. Já bych řekl, že má dobrou image, super zpěvačka to taky není. Xindl, ten mě hudebně vůbec nebaví. Kdyby se teď poroučel z hudební scény, vůbec nic se nestane a nikomu nebude chybět. Ale tenkrát to bylo všechno svěží, lepší, originálnější. Když to tak hodnotím, tohle byl jejich hudební vrchol. Lounová sice ještě přišla s výraznou hitovkou "Gynekolog amatér", ale pak už se nějak hudebně rozpadla (viz duet s Goťtákem). To Ládek měl od té doby minimálně dvojnásobnou porci skladeb i klipů, ale za pozornost nestálo skoro nic, nemusím jeho hudební projev a styl. Ve dvojici jim to ale ladilo a šlapalo. Výsledkem je tenhle nápaditý song. Kdyby mě tenkrát Lounová vzala mezi pysky, má to za čtyřhvězdičkový hotel, takhle je to jen trojka - Landa, Lounová a já. Já ne, tak tedy tři hvězdičky a šmitec. 60%

plakát

Hitman: Agent 47 (2015) 

Plešatý a elegantní zabiják z videohry, jehož stvořil tajný program, dostal druhou šanci adaptovat se na filmové prostředí. A jak to zvládl? Problematicky, přičemž překážky mu kladli ti, kteří mu na té cestě měli pomáhat, a sice režisér se scenáristou. Skip Woods by měl už odejít do scenáristického důchodu. Jakmile se tenhle maník někam angažuje, hned můžete zapomenout na vybroušené invenční pojetí, které si dost často plete s rutinou. Byl autorem scénáře u první herní adaptace, u níž se neosvědčil, měl být tedy střídán. A začínající režisér Aleksander Bach tu scenáristickou sterilitu pospojoval akčně, ale na té akci se mohl vyřádit i víc a udělat si na ní jméno. V choreografii bitek neoslnil, přestřelky a honičky už dosahovaly lepšího a výkonějšího levelu. Celé to mělo solidní rytmus a spád. Tahle verze vsadila na neokoukané herecké obsazení, tím pádem jsou k vidění málo známí herci, což představovalo značné riziko. Rupert Friend v roli Agenta 47 je Orlando Bloom po návratu z Dachau. Zřejmě už tam se stal vyspělejší bytostí bez (n)emocí. O jeden genetický experiment, kterému se podrobil, méně nebo více, na tom přece nesejde. K ruce dostal štěknu, která si na nezájem v pokusné laboratoři také stěžovat nemohla. Hannah Ware přebrala štafetu po žhavé Olince Kur(v)ylenko, s níž jí nepojí stejný sexappeal, ani herecký talent. Bez problému je od sebe identifikujete pomocí metody reakce pyje. U Hanny Ware bude většinou v klidu, neb ho odradí její prkenné herectví. Ano, i pyj může mít umělecké vlohy. Trojlístek uzavírá Zachary Quinto, který to ve filmu hraje na obě strany. Jednu chvíli je dobračisko, co přišlo ohroženou slečnu hlídat, následně je to lump, co ji chce zlikvidovat. Tenhle herec hlásí svoji příslušnost k pánským prdelním otvorům, ve filmu buzerantsky nepůsobí, a coby záporák se ujal. Prostředí a vizuál moc nezaujme, obojí je poměrně fádní, zlomkovitý střih v bitkách brání v diváckém komfortu, z bitek divák nic nemá. Je fakt, že když adaptace videohry dostala opětovnou šanci, mělo se na všem zapracovat, a řečeno herní terminologií, dostat film na patřičný level. A to vůbec nechci srovnávat s herní předlohou, která představuje nesrovnatelný svět s tím filmovým. Z diváckého hlediska je asi to hlavní, že mě tahle verze bavila víc, než ta s Timothy Olyphantem. Ani tahle však nedosahuje exkluzivních kvalit. Uděláte jen dobře, když u ní vypnete mozek. Ostatně tak byste k ní měli přistupovat. 60%

plakát

Critters: Bounty Hunter (2014) 

I kdyby se žravých potvor Critters chopil někdo jako je Jordan Downey, nikam by to nevedlo. Pokus udělat z toho atmosférický kraťas s pěkným vizuálem je celkem snesitelný, ale v podstatě nic neřeší. Upgradovaný vesmírný lovec odměn je na stopě dravých žroutů a chodí po domě. Nevím, kde byli obyvatelé domu, ale tím, že v baráku není ani noha, to zapůsobilo. Ne tak moc, ale dalo se u toho tvářit, že vás to baví. Následně na lovce zaútočí ten malý zmrd a to je asi tak všechno. Mohlo jich být víc. Podle objevených vajec jich víc bude, ale to už divák neuvidí. Z technického a režijního hlediska to nevidím na hovno. Na hovno je vůbec vracet se k něčemu, co už dnes nikoho nezajímá. Když už exhumovat, tak pořádně. Žádný jeden Critter, ale přímo celá armáda Critters. Žádné chození po baráku, ale střelhbitý útok. A žádné korektní pojetí, ale pořádná jatka. Pak by to mělo smysl. Tohle si vlastně můžete nechat. Jordana Downeyho režijně nezatracuji. Ale Critters ať neoživuje. Už tady byli čtyřikrát a stačilo. 40%

plakát

Arachnofobie (1990) 

U tohoto filmu nasere úplně promarněný potenciál, promarněná příležitost natočit ostře a napínavě disponovaný biják, v němž pavouci budou žrát diváky. Jenže tenhle film má do hororu, thrilleru, ale i komedie dost daleko. K čemu má vlastně nejblíž, se mně nepodařilo zjistit, protože režisér a spol. se na všechno totálně vysral. A to nerežíroval žádný zelenáč, ale zkušený Frank Marshall, který má Spielbergovu školu. A vůbec jej neomlouvá, že tehdy režijně debutoval. Určitě by se slušelo s tématem pavouků zacházet nějak invenčně, ale nic takového se nepodniklo. Divák pořád čeká až se to rozjede, pavouci se ve velkém začnou množit a obyvatelé budou chcípat pod jejich kusadly. Když ani na tohle film nepomyslel, mohl se pokusit o něco atmosférického, případně napínavého. Náznaky zde jsou, ale vše je naprosto sterilně a nenápaditě natočeno, až se divák musí zákonitě nudit. Jeffu Danielsovi nikdo neřekl, že už se točí, tak se po scéně plouží tak nevýrazně, až si říká o to, aby všechny scény s ním, byly vystřiženy. Dost často vznikal dojem, že film měl drsnější scény, ale produkce rozhodla o tom, že by se na to měla dívat celá rodina. Film tedy vypustil hardcore scény a klidně by bez potíží obstál v odpoledním vysílání. Film mohl se svým námětem být velice intenzivním hororem, který dostal režiséra, co má kreativní úroveň a přístup. Marshall ale nic takového neprokázal. Celé to nudí, je to slabě zrežírované a nemá to jedinou scénu, která by stála za to, respektive byla hodná zapamatování. 20%

plakát

Fakjů pane učiteli 2 (2015) odpad!

Zklamaný německý divák Hans Štetke se nenechal odradit nevalnou úrovní prvního dílu a kino poctil svojí návštěvou i podruhé, neboť nadále věřil v sílu německého národa a chtěl vrátit hrdost německé kinematografii. Ale opět si jen stěžuje: Na ja, sehr witzig! Nemecky narod je f slzach. To neny rezšiser, das ist ein Terorist! Warum nemecky narod must platyt za takofi scheiße Spielfilm. Když byl meine Onkel na fronte, sčilel takofi tčerny žebraky do hlafi, ale any fe snu by cho nenapadlo, že jednou bude botyč chrat v nemeckym filmu. Ja zirala na to jak na zjefeny. Kein ftyp, co tochle mnelo byt?! Nemecky narod habe kein respekt. Toho tčernycho Kerl by nefipral any Ariel. Na to se nedalo dyfat. Nykdy by mne nenapadlo, že lze jit sehr chluboko, ještě chuř než poprfi. Ja nepofazšofala kino nafščeva za wichtig, ale když se chraje nemecky Spielfilm, je to pžimo narodny pofinost. Unbekannte cherci, jak z total ochotnyk difadla. Našch narod milofal Vlastu Buriana, aber hier nebyt ftyp, jen Große Scheiße. Meine chrdost klesla na nejnyžši urofen. Sedam do Volkswagen, necham se fichulit od Claudia Schiffer a pak umyslne sjedu ze skaly. Nicht mehr, bitte. A já dodávám: film na rozleptání mozku. Kurva, jak toto může být v červených číslech?! Tenhle film absolutně nesnese srovnání s žádným jiným filmem. Jsem svědkem zrodu nového žánru zvaného Deutsche Stupidum. Dvě hodiny mně připadaly jako věčnost. Jo, německá kvalita, pevnost a blbost. 0%

plakát

O nejchytřejší princezně (1987) (TV film) 

Když je ženská nervózní, potřebuje vymrdat. Platí to i na princezny. Princezna v téhle pohádce je tak protivná a všechny kolem peskuje, včetně královských rodičů, že i gang-bang se zbrojnoši by ji nehodil do pohody. Přemýšlel jsem, co bych si s ní počal já. Když se tak na Mahulenu Bočanovou podívám, není zrovna malá. Takže šroubovat jí ho tam na stojáka, nebude žádný med. Hodím to na špičky, když má tak vysoké močení. Krapet nepohodlné, nicméně co bych pro princeznu neudělal. Než jsem se rozhoupal, vyřešil to za mě Čenský. To byl pan Mrdáč. Hotová chodící kamasutra, akorát divák z toho moc neměl. Co byste chtěli od odpolední pohádky. Alespoň jsem se modlil, aby podpaží Mahu nebylo zarostlejší než rybník za zámkem. Proto pro mě byla detektivka uzřít v jejím podpaždí "osmdesátkový" chomáč chloupků. Ale když byla princezna tak chytrá, vzdělaná a mazaná, jistě by neměla zapomínat na hygienu. Protivná Mahulena to držela, ale samozřejmě nebylo možné u té její rozmazlenosti zůstat celou pohádku. Jakmile nastoupil výchovný koncept, už jsem se tolik nebavil. Ke všemu se začalo nějak moc kouzlit, protože rodiče měli přání, aby jejich dceruška uměla čarovat. Celé se to pochopitelně posralo. Umíněnou princeznu unese čarodějnice do své říše, Mahu se rázem octne jako sloužící na zámku, kde dostane lekci z výchovy a vzdělanosti. A dozvíme se, že ten únos byl součástí předem připraveného plánu, v němž figuruje princ Čenský a jeho kouzelná tetička Okulárová/Bohdalová. A tak pyšná princezna postupně přijde k rozumu a moudrosti. Čenský nafoukanou Mahu zlomí, proběhne šukec a pohádky je konec. 60%

plakát

Místo zločinu Plzeň (2015) (seriál) 

No co, nebudu to hanit. Hřebejk není úplná piča, aby točil na piču. Točit ještě umí. Před kameru dostal solidní herecké osazenstvo. Do týmu kriminalistů vkládám svoji důvěru. Tak třeba Lukin Vaculík, jistě si pamatujete, jaký to byl kdysi manekýn, dívky po něm šílely, tak to už neplatí. Je krásně strhaný, ale já ho žeru. Konečně hraje poldu s hodností plukovníka. Kdo by se toho nadál po Lásce z pasáže, kde byl bytař, že ano. Dále kapitánka Berenika Kohoutová, za mě se mrdat dá, osvěžující ženský prvek mezi samými muži. V popředí je o něco víc Martin Stránský, Jan Zadražil hraje takového upjatého kokota, moudré stáří v týmu kriminalistů zastupuje Vladimír Kratina, jeho major má punc hereckého šediváka, zezadu je doplňuje, ne, nedělají jí to zezadu, Zuzana Vejvodová, ta dělá expertku na forenzním. Tým na pohodu, přišel mně originální. Případy ucházející. Ale je jich jen šest. To je tedy kurevsky málo, když uvážím, že než se to pořádně rozjede a u diváků zaběhne, je konec. Největší chybou je, že to má málo dílů. Nevím, proč se toho tak málo natočilo. Jestli za tím byly značné výrobní náklady, nebo jestli panovala obava, že si kriminální případy nevydupou požadovanou sledovanost, obzvláště když se za poslední dobu vyrojila celá řada kriminálek, to fakt nevím. Tenhle seriál mně přišel záživnější oproti jiným. Nemá žádné zběsilé tempo, ale plyne nenásilně. Brutální scény vypadají přesně tak, jak divák na české poměry očekává. Takže je připraven, že nepřijde nic mimořádného v tomhle ohledu. Ale nebyl jsem nakurven. A změnil bych název. Naprosto tuctový, neatraktivní, splývající s konkurencí. Mně je značně u prdele, jestli se to odehrává v Řitce, nebo kde, ale nedivím, se, když tenhle mamrdský název diváka odradí. Nebyl jsem odrazen. Dívat se na to dá. Rozhodně lepší než stupidní a zoufale zrežírované Ordinačky, Přístavy a podobné "prajtajmové" zhýralosti. 60%

plakát

Poslední lovec čarodějnic (2015) 

Vin Diesel alias Kaulder, urostlý bojovník řádu"Sekery a kříže", se vydává na 800 let trvající pouť napříč časem, která ve filmové řeči trvá něco málo přes devadesát minut, aby se stal charismatickým holohlavcem a sdělil tak plešatým mužům nemilou zprávu, že ani za osm století nebyl vyvinut lék na růst vlasů. Zároveň trpí tak trochu Alzheimerem, to víte, když jste tak stár, nemůže vám paměť sloužit dokonale. Proto si od hodné mladé čarodějnice nechá čas od času připravit vzpomínkový nápoj, aby se mrkl, co dělá jeho mrtvá rodina a tak. Ale hlavně má nějaké nevyřízené účty s Královnou čarodějnic, která ho s posledním vydechnutím proklela a učinila jej nesmrtelným. Tedy jestli mu to vyloženě vadilo, to jsem z filmu nevykoumal. A to děj nepelášil jako splašený. Právě naopak. Pěkně piánko, žádné nervy, však zítra je taky den. V podstatě bych pojetí filmu připodobnil k celkem originální fantasy detektivce s četnými hororovými prvky, kde se hlavní hrdina, chránící lidstvo před škodlivostí čarodějnic, chce dopátrat, kdo má eminentní zájem na opětovném probuzení již po staletí mrtvé Královny čarodějnic. Samozřejmě tohle téměř "detektivní" pátrání je proloženo množstvím nadpřirozených jevů a výjevů, neomylně poznáte lumpa, co má v plánu obrátit svět naruby, stačí se jen pozorně rozhlédnout po hercích ve vedlejších rolích, a pokud máte fištrón, okamžitě vám to do cvakne. Akci nahrazuje režijní kreativita a atmosférické pojetí, které se táhne jako had celým filmem. Z vizuálního hlediska je film hodně dobrý pro oko kino diváka. Je to jen dobře. Spousta kvalitních digitálních triků diváka zabaví, přece jen občas bylo znát, že by film bylo potřeba rozpohybovat hutnou akcí, jenže na tohle tenhle film tolik neužije. Mnohem raději se uchyluje k vymýšlení toho, jak jinak diváka zabavit, než jen akčně. Sluší se dodat, že celý děj je přece jen o něco komplikovanější, než vyplývá z mého chatrného popisu. Ano, občas je trochu na usnutí, převažují však zajímavě řešené scény, v nichž vyniká Vin Diesel a jeho kvalitní herectví. On vlastně film zbavil "béčkovosti", i když tohle hledisko tak docela nevymýtil. Ale do vyloženě béčkového ranku tenhle film rozhodně nepatří. Nezlobil bych se, kdyby k Vinovi přiřadili pohlednou slečnu. Ve filmu se mihne pár krásek, ale čarodějnici, tzv.Vykradačku snů, co se kamarádí s hlavním hrdinou, zrovna vybrali tak, až poklopec stávkoval. A stávka není od slova stát. Prostě péro budete mít přimrzlé, že vám bude reagovat až na jaře. To mě asi nejvíc na tomhle fantasy mixu nasralo, pak ještě vadilo rozvláčné tempo. A nejcharismatičtější postava? Královna čarodějnic. Příznivci Vina Diesela ale rozhodně nebudou litovat, že se s ním vydali po stopách čarodějnic(e). 70%

plakát

One Direction - Night Changes (2014) (hudební videoklip) odpad!

Až budu chtít být mocinky gay, zavolám Harryho Stylese, Liama Payna, Louis Tomlinsona a Niall Horana. A budu se moc těšit, jak mně vykolíkují řiť na své párty. Řeknu: "Ty vole, Nialle, ty jsi z Irska, jak je možné.........JÁÁÁÁÁU.......!" A nedořeknu, neb mně přistane v análu inkriminovaný kolík. Zbytek kapely stojící přede mnou mně zpívá unplug jejich "Night Changes". Řvu jak pominutý: "Kluci, ne, neblbněte, to je hrozný omyl, já ještě nechci!" Ale smělí hošani se jen zaculí a lámanou češtinou mně sdělí: "Ale chtyt boudeš." A perou mně to vesele dál až mně oči lezou z důlků a koule přehrávají jeden jejich hit za druhým. "Kluci, fakt mám důkazy, že se mně líbí holky", oponuji jim a snažím se oddálit zasvěcovací rituál, ale vše marné. Jen slyším, že jim právě nahradím chybějícího pátého člena kapely. Nejsem poctěn, že bych měl být povýšen pomocí strapíku, který mně co nevidět přistane v hubě. Řvu: "Kluci, vždyť já vaši hudbu miluji, tak to stopněte." Ale kdepak. Tohle dělají všem klukům, jak jsem se dozvěděl. Holky nechávají být, ale kluci si projdou peklem. Jejich hudba je hnusná, ale co teprve jejich praktiky. A proto odpad je jediným možným řešením, jak si uhájit prdel před náletem těchto nechutně teplých prskavek. 0%

plakát

Gangster Squad – Lovci mafie (2013) 

Mickey Cohen. Že vám to jméno nic neříká. Přitom šlo o obávaného a mocného gangstera, který se svým gangem na konci čtyřicátých let terorizoval město Los Angeles. Proto byla ustanovena speciální tajná policejní jednotka, tzv. Lovci mafie, která měla zlosyna dopadnout a dostat za katr, kde by si odpykal spravedlivý trest za svá krutá zvěrstva, která napáchal. To, že v záhlaví filmu stojí, že je natočen podle skutečných událostí, beru s notnou rezervou. Gangsterka s comicsovým nádechem. Alespoň tak na mě tohle dílo působilo. Snad za to může výrazný barvotiskový vizuál, nalíčení Seana Penna, aby vypadal značně "comicsově" kruťácky, je to i důrazem kladeným na méně sáhodlouhé dialogy a absencí hlubších charakterů u jednotlivých postav. Však Ruben Fleischer nikdy nebyl typem režiséra, který by se pouštěl do seriózních počinů. Když netočil zábavný horor, vrhl se na černou komedii, anebo třeba na akční gangsterku, jako je tahle. Příznivci onanistických Kmotrů mají pohov, neboť filmem vládne výrazná akční složka. Fleischer s tak elitním hereckým obsazením dosud netočil. Tým, za který kope Josh Brolin, Ryan Gosling, Robert Patrick a spol., je dostatečně sympatický a jsem vděčný, že si nadbytečné hlášky nechal od cesty a zbytečně nepičoval, tudíž film lze brát vážně. A teď k Seanu Pennovi. Hrozilo, že jeho kreace neměla daleko ke karikatuře. Svůj podíl na tom mělo jeho nalíčení, které trochu působilo legračně, ale Penn nějakým zázrakem uměl natolik zdatně a psychopaticky vyšilovat, že jeho Mickey Cohen se následně stal pro diváka mužem číslo jedna. A nebyli ve filmu jenom muži. Čest dam high society hájila luxusní štětka Emma Stone, která byla k opíchání, ač bych nikdy v minulosti na to ani nepomyslel. Čest žen v domácnosti nesla Mireille Enos, ale její role nebyla zajímavě napsaná. Film se rozhodně neupejpal v krvavosti. Byl zvolen přesný poměr. Nechutnost záběrů byla na standardní úrovni. Podle mě se jedná o nejlepší režijní počin ve filmografii Rubena Fleischera. K vidění byla osvěžující gangsterka s vybalancovaným tempem a s pořádným akčním nábojem. Lov na mafiána se povedl. 90%