kingik

Van Damme se do filmů, ve kterých hrál dvojrole, nějak zamotal. Námět žádná sláva, ale přesto se dostavil dobře vystavěný akční film, na kterém je znát přítomnost režiséra asijského původu. Van Damme si Ringo Lama do svého filmu přitáhl a vůbec neměl čeho litovat. Jeho režie veskrze průměrný scénář vytáhla do vrchních pater, kdy akce není zbytečně přemrštěná, obsedantně zpomalená nebo nijak zmršená a natočená poměrně přehlednou formou. Navrch se přidala pohledná modelka Natasha Henstridge a vznikl film, který je tím lepším zástupcem z Van Dammeho filmografie. Přesto jsou z filmu cítit nenaplněné ambice a ústup ze slávy. 60%

Jedna epizodka se Spejblem a Hurvínkem. Lipský si s proslulými loutkami tak úplně nepotykal. Tohle není jeho parketa. Je to téměř nuda a bez vrcholného nápadu. Kirschner ovšem nepřekonatelný. 60%

Slabší film od Lipského. Ani mě nijak nenadchl výkon jeho bráchy v hlavní roli. Vycpaní medvědi kombinovaní s živými, řada podařených komediálních čísel, a spousta nedorozumění a trapasů v budově školy. Velká snaha a řemeslně zvládnutá režie se upřít nedá, ale celkově mně nápad nepřišel nijak ohromující, i když originalita měla své velké zastoupení. Herecké obsazení opět vysoce kvalitní, jak bylo u Lipského zvykem, ale opakovaně si film hned tak nedám. Cvičení medvědi byli nakonec z filmu to nejlepší. 60%

Vítejte v Deliverance. V městečku kdesi na Divokém západě. Sviští tady vzduchem kulky z koltů proklatě nízko, šerifem je tady slavný Pat Garrett a také se dá tady poslední dobou přijít k pořádnému upířímu kousnutí. A do toho jedna sexy poloupírka jménem Rayne, hající čest utlačovaných, co si přišla vyřídit účty s obávaným Billy the Kidem, který je tak trochu upír. Zní to všechno až bizarně a spojení hororu s westernem není nápadem tak úplně ideálním, ale předlohou filmu byla počítačová hra a v ní je možné všechno. Uwe Boll rád točí filmy podle počítačových her a tenhle tedy není výjimkou. S omezeným rozpočtem sice nedokázal přijít s nějak oslnivými akčními scénami, ale podařilo se mu do trilogie vnést určitou stylovost. Roli Rayne předcházel široký konkurz a nakonec z něj vítězně vzešla norka Natassia Malthe. Upřímně řečeno, asi bych si ji nevybral z toho početného zástupu sexic, které se nabízely, ale co se dá dělat. Malthe působila až příliš namyšleně a tím byla až nesympatická. Mně její kolegyně, rovněž s norskými kořeny, z prvního dílu Kristanna Loken přece jen přišla lepší a herecky vybavenější a možná nejen herecky. Zack Ward jako Billy the Kid byla volba akceptovatelná a Michael Paré si jako Pat Garrett vedl asi ze všech nejlíp a podal nejlepší herecký výkon. Hudba Jessicy de Rooij omílala snad všechny motivy pro westernový žánr tolik typické a nakonec z toho trošku vzešel takový nevkusný slepenec. O filmu se to napsat nedá. Náhodou byl docela povedený v rámci možností, a kdyby film byl více strhující a přidalo se více akčních scén, byl bych spokojenější. I tak mě to navnadilo podívat se na zbylé dva díly ságy, která má něco do sebe. 60%

Pásmo pohádek a hlavně loutek od Vidlaře je nezapomenutelné. Kdysi jsem dokonce štval ostatní členy rodiny tím, jak jsem neustále jako dítě poukazoval na to, kdy je vidět vodič loutky a kdy ne. Později se na to všichni přestali dívat, protože mě měli nad hlavu. Kvalita šla rapidně dolů a kouzlo pohádkového pásma opadlo s přibývajícím věkem. Až nedávno jsem zjistil, že legendární Chalupa pořád na tom pořadu dělá a vypadá stejně jako před X lety. 60%

Rozhněvaní titáni se vrací, aby si udobřili rozhněvané diváky roztrpčené prvním moderně pojatým remakem z před dvěma roky, oživit zašlou slávu antických bájí. Jeden z nejočekávanějších blockbusterů úrodného jara stran filmových atraktivit si chce reputaci napravit metodou lépe rozvinuté zápletky, méně rozkouskovaného děje a navrch přidává nezbytnou porcičku špičkové digitální akce. Nejedná se o žádnou zběsilou akční smršť, ale nuda nehrozí. Ačkoliv tím si nejsem tak úplně jistý, vzhledem k značné předvídatelnosti a překvapivě úporné snahy o invenční děj. A i když se to všechno sešlo v poměrně příznivé konstelaci, zabránit postupnému oslabení napětí se tvůrcům nepodařilo. Zvláště když ty nejlepší scény jsou k vidění v traileru. Není třeba až moc klesat na mysli. Udatný polobůh Perseus bude muset vynaložit všechny svoje síly, aby vyrval svého otce boha Zeuse ze spárů podsvětí, kde ho drží jeho zavržený bratr Hádes, jehož spojencem je padouch Áres, spojenec pro rozpoutání války. Tihle dva zosnují konec světa za přispění vládce Krona, ale na záchranu světa Perseus nebude sám, protože bok po boku bude mít sličnou královnu Andromedu a její udatnou armádu. Je třeba podniknout dobrodružnou výpravu do podsvětí, a ještě než se tak stane, nashromáždit důležité složky pro jistou mocnou zbraň. Dobrodružství na první pohled jistě skýtající množství atraktivních scén, ale druhým pohledem jsem zjistil, že tomu tak není. Měl jsem pocit, že tvůrci neměli buď dostatečný finanční rozpočet, anebo jim postupně docházely nápady. Na obojím něco je, protože když se otevřou brány Podsvětí, čekal jsem, jak na mě vyběhnou všemožné příšery a jiná nadpozemská stvoření, ale nebýt jednoho celkem solidního úvodního útoku jakýchsi dvojhlavých bestií na rybářskou vesnici, ničeho tak extra jsem se nedočkal. A tak to šlo s celým filmem. Občas zdlouhavé kecy, které mezi sebou vedly postavy, a pak nějaká ta akce s Kiklopy, pak nějaké neupřesněné a neústrojné hrdinovy přízraky či snové sekvence a závěrečné zúčtování za vydatných výbuchů a třesků. Když to tak vezmu, nemyslím si, že by film přišel až tak horlivě napravovat chybky z prvního a částečně remake dílu. Například okřídlený koník Pegas stále zůstává hnědákem, i když úchvatným, a antické báje, respektive jejich postavy, jsou zpracovány na americký způsob. Perseus připomíná více než rybáře a poloboha, chlapíka, co denně tráví několik hodin ve fitku a jeho atletická disponovanost by tomu odpovídala, a ještě si dává záležet na své frizuře, krátký sestřih z prvního opusu vystřídaly lokny, které jsou přece jen zažitější pro řecké polobohy. Sam Worthington, i tak ve své roli postrádal výrazovost a charisma. Budiž mu ke cti, že i když toho nenatočil zrovna málo, není tak profláknutým ksichtem a tenhle chrabrý "anglán" má zřejmě recept, jak se nezprotivět publiku. Je dobře, že tvůrci přišli s novým příběhem, který je uspokojivě vyprávěn a odehrává se deset let od porážky Krakena Perseem. Ten má mezitím malého syna Hélia a prokazuje vřelé otcovské sklony. S novým příběhem se odboural problém svázanosti spojené s jakýmkoliv remakem starých Titánů. I přes slibované zlepšení, jsem osobně neočekával razantní posun v kvalitě, i když nastal, není tak markantní a vadilo mně, že stěžejní scény ke mně nedolehly. Z Hádese se nakonec vyklubal celkem sympatický chlapík, ve kterém se hnulo svědomí a dokázal si se svým bratrem i odpustit a větším parchantem zůstal Áres. Když však Zeus a Hádes, představitelé absolutního Dobra a Zla, si to štrádovali bok po boku jako spojenci v bitvě, bylo mně úděsně trapně za ně oba. Poetika starých Titánů se ve filmu v menší míře přece jen objevuje (v prvním dílu to tak patrné nebylo) a není to jen krátkým setkáním s mechanickou sovičkou. Zarážejícím faktem zůstává stopáž filmu, která se na blockbuster smrskla na 90. minut. Přimlouval bych se o půl hodinu navíc a nějakou tu scénu s příšerami z Podsvětí jako bonus. Co mně nejvíc na pokračování chybělo, byl výraz. Film ho nedosáhl, ani kdyby se Poseidonovým trojzubcem rozporcoval, Hádovými vidlemi rozcupoval a Diovým bleskem rozmetal. 60%

Většinou mě díly bavily pro svoji nápaditost. Některé díly byly dokonce perfektní. Seriál se nebral moc vážně a to na něm bylo sympatické. Kevin Sorbo v roli Herkula na diváka pomyslně pomrkával a tak řada jeho dobrodružství byla spíše vtipná než napínavá. Z dnešního pohledu si asi divák žádá víc, ale neexistuje seriál, který by na antické postavy pohlížel až v rovině parodie a přitom zachovával dobrý vkus. Produkční dohled Sama Raimiho byl na přijatelném výsledku znát a svému bratrovi Tedovi v seriálu pár roliček věnoval. 60%

Jennifer Love Hewitt zřejmě definitivně usoudila, že její místo je pevně zakotvené v seriálech. A vyhledává výzvy, kdy se více než její herectví, dostává do popředí její vzhled. Na něm částečné staví i tento seriál, kdy se hlavní hrdinka dostává ze spořádané manželky a matky dětí až k luxusní prostitutce, aby mohla splácet dluhy za hypotéku a zaskakuje a vydělává tak za manžela, který jako někdejší fotbalová hvězda už na trávník nevyběhne. Z pozice luxusní šlapky má sice peníze, ale kruh se uzavře a jí přesto zůstane ještě jeden trumf. Není třeba vyprávět co všechno se v této sérii uběhne.Příběh je postupně docela průhledný, ale byl jsem překvapený, že mě to bavilo a lví podíl má na tom právě Hewitt, která přes své fyzické kvality a mladistvou vizáž, prokázala i nějaké herecké kvality. Jen tu roli mámy jsem jí odmítal uvěřit, navíc ji nemám příliš v oblibě a vadí mně seriálová dikce. 60%

Slabší, i přes návrat známých postav, které prošly znatelnou (fyzickou) proměnou, ale hlavně už s nimi není taková sranda jako dřív. A je mně buřt, jestli mají nějaké rodiny s dětmi a podobně, protože o jejich problémy, jsem se stejně nezajímal. Třicátníci čuměli po babách jak puberťáci, a to mělo být všechno?! A ženský typický po třicítce (jejich věk jim nikdo neodpáral, co si musí připadat děsně sexy, i když už to nejlepší mají stejně za sebou. Herci navíc do té doby točili jen samé propadáky, a tak jim nové pokračování asi přišlo vhod. Všechno, co bylo odprezentováno tady, jsem viděl v bezpočtu teen-age komedií a musím zdůraznit, že s mnohem větším nasazením. Čekal jsem od toho mnohem víc. Konečné vyznění bylo poměrně tuctové. 60%

Dobrodružná pohádka, která je solidně psycho, ale když už by měla překročit mez, vyměkne. Pro malé děti to moc není, protože to není příliš líbivá pohádka a se svojí specifickou psycho atmosférou si malé diváky nezíská. Dospělí ji taky zrovna neocení, protože pohádky bývají přímočaré, tahle navíc disponuje prolínáním reality s pohádkovou fantazií, která může činit potíže. Zpracování je solidní, dětští herci se snaží a bylo zajímavé vnímat ten svět viděním dětské fantazie, a proto každé objevení dospělé postavy v příběhu působilo mírně rušivě. Zkrátka pro děti depresivní. Ota Koval předvedl divákům nápaditý a poměrně vyzrálý fantazijní svět, který si k divákovi razí cestu postupně. 60%