Historik

Pokud mám vybrat nějaké slovo, kterým bych charakterizoval tento western, napadá mě slovo osvěžující. Mezi ostatními klasickými westerny své doby vyčnívá příjemně originálním (samozřejmě relativně) námětem, mimořádně zdařile jsou vybráni hlavní představitelé a celý film má zvláštní osobitou atmosféru. Konec se sice úplně nepovedl, ale za ten zážitek dám plné hodnocení. Ostatně konec se nepovedl ani v remaku, vypadá to, že bude muset přijít třetí verze. Ještě poslední poznámka: velmi by mne zajímalo, kdo vymýšlí ty nesmyslné české názvy filmů. Tady to je vyloženě sabotáž.

Já si to představuju nějak takto: spolek divadelních ochotníků Tyl v jedné nejmenované vsi se rozhodl, že si střihne vlastní představení - pohádku. Něco znali, něco si ještě načetli a sepsali si scénář. Pak na tom dřeli vždycky, když přišli z práce. Pohádku secvičili, sehráli a byli docela úspěšní. Sousedé je poznávali v legračních kostýmech, smáli se a nakonec i zatleskali. Když pak herci po představení seděli v hospodě, napadlo jednoho z nich, že jeho bratranec v sousední vsi dostal na minulé narozeniny kameru a už i něco vyhrál v Neváhej a toč! Mohl by jim tedy natočit reprízu, kterou budou dávat za týden... Bratranec to skutečně natočil a jelikož v představení bylo několik pěkných momentů, poslal to zase do Neváhej a toč! V televizi to ale nějak popletli a pohádka se celá dostala do hlavního vysílacího času.

Myslím, že to nebyla plnohodnotná, plnokrevná pohádka. Spíše takový slepenec známých pohádkových motivů, který držel pohromadě jen taktak. Tím to ale nechci úplně odsoudit, jen se domnívám, že tento kousek nebude patřit do zlatého fondu. Dá se to vidět, ale stačí jednou. Ještě bych mohl dodat, že forma byla lepší než obsah. Tři životy - tři hvězdičky.

Typický western počátku 70. let. Během filmu to u mne neustále kolísalo mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Říkal jsem si, že by to mohl rozhodnout konec, ale nerozhodl. 70%

Je mi to strašně nepříjemné, když musím dávat Sydneymu Pollackovi dvě hvězdičky, ale nedá se nic dělat. Měl jsem co dělat, abych to dokoukal do konce.

Myslím, že se to povedlo. Není snadné napsat to tak, aby to vypadalo jako od Doyla, možná by tam skutečný holmesolog našel nějaké nesrovnalosti, ale já bych se rozhodně neodvážil Britům radit, jak mají natočit film se svým velkým detektivem.

Oproti předchozím filmům východoněmecké westernové série je to jako by dospělejší. Změnili prostředí, trochu typ hrdiny, hudbu, a myslím, že to byly změny prospěšné. V rámci série má tento film své zvláštní charisma. V uvozovkách.

Jednoznačně promarněná příležitost. Daleko lepší scénář (nebo vůbec příběh), než u předchozích Synů Velké medvědice, ale to zpracování - škoda mluvit. Herci bez charismatu jen deklamují naučený text jako na divadle. Celé to je toporné, upjaté. Třikrát škoda.

Pro mne osobně to bylo velké překvapení, a příjemné. Jen se nějak nemohu vyrovnat s tím koncem, ten mi nesedí. Přesto nechávám čtyři hvězdičky, za těch prvních sedmdesát minut.

Já se nehodlám pouštět do hlubokomyslných interpretací. Omezím se pouze na konstatování, že se mi to velmi líbilo do třetího dílu, čtvrtý byl slabší. Zůstalo to vlastně viset na Dorli a tam už ten příběh buď neměl tu sílu, nebo na to herecká představitelka neměla. Já bych to viděl tak půl na půl. Jinými slovy, místo, aby příběh ve čtvrtém dílu nějak vygradoval, prostě spíš dokodrcal do konce. Proto ty čtyři hvězdičky. Přesto mohu za sebe potvrdit, že to byl rozhodně jeden z těch lepších počinů, které jsme tu v posledních letech na televizní obrazovce měli.