Tři srdce

Nebyl to tedy žádný zázrak, ale průměrné hodnocení pod 20% je fakt moc dole... Scénář sice nebyl nijak kvalitní a ani herecké výkony nebyly bůhví jaké, ale rád jsme se na to podíval. Sice jsme moc nepochopil to co vykřikla hrdinka po bodnutí jehlou (když byla omámená), protože to bylo přesně to co měla říci a další věci hlavně ve finálovém souboji král vs. sok.. Tak jako tak 2z5 si to zaslouží to je dle mne ideální hodnocení této pohádky. (29.05.2011)

Ano Tri sdrce stavim o stupinek vyse nezli tri zivoty.Je neuveritelne s jakym hereckym potencialem a financim obnosem oba dva reziseri museli pracovat a proc z toho nakonec Tri srdce vysli lepe? Celkovy pribeh na mne pusobi daleko lepe nezli u Trech zivotu,proste lepsi scenar.Zaverecna bojova scena pana krale s jeho bratrem je opravdu pohadkova. (16.02.2008)

TV/// Obsazení 6/10 Děj 7/10 Hudba 8/10 Efekty 8/10/// +docela úsměvná výprava a triky, příjemná hudba, postavy, příběh -teda ale ty neherecké výkony herců i neherců?/// Tak tahle pohádka mě celkem potěšila. Jsem vůbec rád, že dnes se točí ještě nějaké pohádky. Docela mě byly sympatičtí mladí herci a celkově jsem se na tohle dílko díval trošku jinak, řekl bych s velkou nadsázkou. Nebo taky očima tvůrců. To byl docela zábavný pohled. U téhle pohádky jsem se prostě pobavil a nic na tom nezmění zdejší hodnocení./// Celkem 72%/// (10.01.2008)

Tak to je hrůza... Tato pohádka ne že se vůbec nepovedla, ta se zcela pokazila! Na otázku "Jde natočit hroznou pohádku" slouží tento kousek dobrým příkladem. Tato pohádka postrádá jakoukoliv pohádkovost, ční z ní jen chlad. Bohužel to je způsobeno i angažováním Jana Potměšila jako krále na "pojízdném vozíků-trůnu". Z toho šla husí kůže, ale nepříjemná. Celkově byl děj nezáživný, výkony herců nezajímavé. A konec? Ten si udržel stejně "vysokou" laťku jako celý příběh. S klidným svědomím mohu říci, že se jedná o nejhorší celovečerní pohádku od revoluce. A celkově jednu z nejhorších pohádek, co u nás kdy byly natočeny. (18.01.2008)

Ke královskému trůnu je krásnou potvorou podstrčen rozmazlený spratek, pak dojde k posunu v čase, což člověk pochopí až po dalších pěti minutách, pak se snaží přijít na to, kde se tam vzali ti tři mladí dobrodruzi a bádá, o co se to vlastně snaží. Po spatření princezny to člověk chápe ještě méně. U závěrečného zápasu jsem byla rozpolcená mezi hysterickým veselím a pocitem trapnosti. Tak jsem se smála a připadala si trapně. (02.12.2010)