NinadeL

Pasáž Karla Pecky patří mezi klasické texty 68 Publishers, kde poprvé vyšla v roce 1974. V Herzově filmovém přepisu se stala podobenstvím poloviny devadesátek a zvěčnila tehdejší podobu Lucerny. Některé nápady jsou skvělé, jiné dadaistické, další sporné, přesto celek přináší netušený zážitek. Za jediný hlavní problém považuju klasicky mezinárodní obsazení, které má prapodivný dabing. Ale jinak je tady naprosto všechno, co od českých devadesátek očekávám, včetně přidrzlé Martiny Adamcové a slušné porce provokativní nahoty.

Jeden z těch legendárních Disney televizních seriálů z 80. let (které jsme v Československu objevili v 90. letech). U Disneye se začali věnovat Medvídkovi Pú už v roce 1977 ve filmu The Many Adventures of Winnie the Pooh, ale protože devadesátkové děti většinou znaly jen tu televizní tvorbu, těžko se jim vysvětloval ten stařičký Disney kánon. I proto jsou dodnes někteří zklamaní, když si vzpomenou na tolik odlišnou poetiku příběhů A. A. Milneho. Co si pamatuju, u nás doma se zklamání nekonalo, na seriál The New Adventures of Winnie the Pooh vzpomínám s láskou a průběžně si doplňuju celý ten fenomén. I když vynechám loutky a 3D animaci, je toho pořád nepočítaně.

Jeden z mnoha filmů na téma aféry Mayerling. A jeden z nejlepších, protože ač je to opět to rodinné drama ze života Sissi, není to ani zdaleka tak líbezné jako trilogie s Romy Schneider. Německý jazykový prostor uměl na korunního prince vzpomínat jako na lidské neštěstí, pokaždé nebylo nutné vyprávět román pro služky. Kromě zádumčivého Rudolfa Pracka je tu výtečná zejména Lil Dagover, která si svou Sissi zopakovala po letech od Elisabeth von Österreich.

Učiněná líbeznost. Lalaloopsy jsou jednou z mnoha linií hraček z produkce MGA, kterou propagují stejnojmenné seriály a filmy. Koncept vychází z nejklasičtějších hadrových panenek s knoflíkovýma očima, v reálu proměněných do plastových krásek. The Search for Pillow je jejich první film. Hlavní hrdinkou je Pillow Featherbed, sestra Blanket Featherbed z pyžamové série. Pro předškoláky naprostý ideál.

Solidní cyklus medailonků. Velké hvězdy, televizní legendy. Kevin Sorbo je ideální díl, protože si to celé odvypráví sám a není potřeba nic moc dalšího dodávat.

Condition: Critical měl být první seriálem s Kevinem Sorbo, ale zůstalo u pilotu. Důvody jsou zpětně zřejmé, lékařských seriálů bylo moc. Pak mu nevyšel Superman a nakonec se stal Herkulem.

V televizním Disney studiu bylo rozhodnuto, že se Kráska a zvíře vytěží na max. Vánoční speciál The Enchanted Christmas určitě nestačí, proto je potřeba vložit do původního příběhu další kapitoly. Tentokrát je nový direct-to-video "film" složený ze 4 povídek různé kvality. Logiku jsem přestala hledat už dávno, tentokrát jsem vyděšená k smrti zjištěním, že povídka Mrs. Potts' Party byla do tohoto zázraku vložena až zpětně. Původně byla součástí 4. pokračování Belle's Tales of Friendship. Kdyby šlo o nějaká volná pokračování o životě Belle a prince po jejich svatbě, neřeknu ani popel. Uměla bych si představit i situaci, kdy princ nebude dělat dobrotu a opět mu bude hrozit proměna zpět a Belle se bude muset snažit znovu zvrátit osud (to by byl klidně námět na celý film), určitě bych přežila i jednotlivé příběhy proměněných obyvatel zámku, případně dobrodružství ze života společných dětí Belle a prince (taková pokračování u Disneye také umí). Ale neustále rozšiřovat onu dobu, kdy Belle byla vězněm na zámku a vkládat do toho dramatu roztomilé mikro příběhy, to už je na mě moc.

Televizní přepis bestsellerové detektivky Michaely Klevisové je... slabý. Nečekaně. Upachtěné, pomalé, nelogické, nezajímavé. Jednotlivé postavy jsou jak z pěti různých filmů a nemají žádnou chemii. Humorná věta na konec se sice tváří, že bychom snad měli očekávat seriál s Veselým a Arichtevou, ale to snad opravdu nebude nutné.

V 90. letech éru Disney Renaissance poznamenalo úspěšné pokračování Aladina (1992) - The Return of Jafar (1994), což iniciovalo otevření kanadského Disney studia zaměřeného na direct-to-video filmy. A jedním z takových filmů byl i vánoční speciál dějově vložený jako flashback do Krásky a zvířete (1991). Ta původní pohádka má tu smůlu, že jejím brandem je status quo před proměnou zvířete v prince, takže jediný způsob, jak napsat pokračování, bylo vytvoření jakoby zapomenuté kapitoly z hlavního příběhu (jenom proto, aby se nový film mohl opět prodávat jako "Kráska a zvíře"). Smysl to nedává, logika šla na velmi dlouhou procházku, ale předškoláci a die hard fandové si takový paskvil samozřejmě ujít nenechají.

Krásná práce se zajímavou genezí. Kdesi na počátku byla dramatizace Františka Hrubína klasické látky pro divadlo s otáčivým hledištěm v Českém Krumlově. Podle ní vznikl nejprve televizní film Kráska a zvíře a později i tento film pro kina. Herz se spojil s Vyleťalovými a dalšími barrandovskými klasiky a vznikla příležitost pro souběžné natočení Panny a netvora a Devátého srdce. Herz se po několika normalizačních úletech opět vrátil v plné síle. Ve snaze se odlišit od předchozích filmů na stejné téma (zejména od Jeana Cocteaua), zesílil roli zvířete, kterého proměnil v dravce, a stejně tak roli panny. Harapes plně využil své pohybové průpravy a Studenková svou ideální krásu, dokonale jemnou symetrickou tvář a tehdy už několikaleté herecké zkušenosti. Bohužel jejich skvělé výkony poněkud srážejí příliš výrazní dabéři Medvecká a Zahajský, stejně jako veškeré ženské postavy vlásenkářky příliš poznamenaly tehdejší parukářskou mánií. Ale i tak je výsledek vysloveně pozoruhodný, na české normalizační sedmdesátky je to prakticky zázrak. Atmosférický až erotický zážitek.