Anthony

První díl se mi docela líbil. Toto pokračování se ale podle mě vůbec nepovedlo. Je tu pár dobrých akčních scén, zvláště automobilová honička na konci, ale jinak je to nevýrazné a bez nápadu. De Palma byl hračička a jeho vykrádání centrály CIA nebo suita pro vrtulník a TGV byly skvěle propracované scény. Navíc první díl disponoval zajímavými postavami. Woo naproti tomu jen odvyprávěl průměrný příběh průměrným způsobem. Postavy jsou nevýrazné, osud Newtonové mě vůbec nezajímal a mdlý byl i hlavní záporák. Když vidím zas a znovu zpomalené holubice, tak neplesám jako Woovi fanoušci, ale je mi to k smíchu. Navíc se mi vůbec nelíbila hudba (a to mám jinak Hanse Zimmera dost rád) – ad kaka: Zimmer za tohle Oscara stoprocentně nedostal, a je to tak správně. Alespoň, že (patrně jen mně pro radost) se tam na pět minut vyskytuje Anthony Hopkins

Film je skvělý hlavně díky střídání humorných a smutných scén. K těm nejhumornějším patří maminčiny narozeniny, popř. pirátské TV vysílání, k těm dojemnějším scéna s tatínkem. Fantastická je hudba, která má spíše blíže k náladě melancholické než humorné - je ovšem velmi podobná Amélii z Montmartru (stejný autor Yann Tiersen). Někdy šla dokonce skvěle "proti obrazu" - např. obrazově legrační představa nechutně tlustého otce v kombinaci se smutnou hudbou - přesně to vystihlo, že to v tu chvíli tak k popukání není. Mnozí jsou zklamáni, protože mylně očekávali taškařici z minulého režimu ve stylu Pelíšků, kde občas byly také smutnější momenty, ale jinak spousta gagů. Zde převládají právě spíše dojemnější scény. Ačkoli jinak moc nemusím vnitřní komentáře hrdinů, Alexův komentář dějinných i osobních událostí je skvěle ironický a vtipný. Někteří také vyčítají filmu, že opěvuje komunistický režim. No nevím, já jsem měl dojem přesně opačný - zmlácení studenti, režim, který rozdělil rodinu (mimochodem vedlejší linie otce emigranta mi vůbec nepřišla špatná)... Doufám, že film bude alespoň vybrán mezi pět zahraničních filmů nominovaných na Oscara.

Slušné herecké výkony. Postlerovou jsem začal nenávidět už po pěti minutách, což asi mělo být. Ale stejně se mi chvílema zdálo, že to s tou hysterií trochu přehání. Zajímaví Preiss, Bartoška, Němec a Švehlík.

Skvěle jsem se bavil. Výborné herecké výkony Jaromíra Hanzlíka (který si užil i mnoha převleků) a Zdeňka Svěráka (který to pojal podobně jako v cimrmanovských hrách).

Russel Crowe (už to kdysi kdosi říkal) dostal Oscara předčasně. Nechápal jsem proč ho dostal za Gladiátora (v té době nominace Hankse za Trosečníka) a nechápal jsem, proč ho nedostal za Čistou duši (politické rozhodnutí pro Washingtona za Training Day). Croweův výkon v Čisté duši je skutečně fenomenální. Je velmi přesný v různých polohách a dává důraz na každý detail. Nádherná je hudba Jamese Hornera - především v okamžicích, kdy je v hlavní roli matematika či luštění kódů. A scénáristu bych ještě pochválil za zajímavý "úkrok stranou" - aneb jak může i tzv. skutečný příběh překvapit. Jinak souhlasím s názory, že Oscar pro film a režiséra byl nespravedlivý - měl to dostat Pán prstenů.

Bože, to byla krása! Už čtyřminutový předfilm Knick Knack o sněhulákovi ve skleněné kouli je geniální. A ta smršť nápadů, která přijde poté – to je něco neuvěřitelného. Technicky dokonalý film nabízí kromě úžasného estetického zážitku i velké množství propracovaných akčních či dojemných či zábavných epizod. Mile překvapí pečlivost s jakou se tvůrci věnují každému detailu a spousta narážek na dospělé filmy. A co mě dostalo nejvíce? To bych asi mohl vyjmenovávat po minutě celý obsah filmu. Ale především to byla úžasná modrá rybka Dory (bodlok pestrý – paracanthurus hepatus), vražední racci, free želvy, závěrečný chaos v ordinaci atd. A moc dobrý je dabing – hodně se klaním panu Trojanovi, ale i Marku Páleníčkovi, který je v postavě Nemá až překvapivě přesný (na dítě). A Jiří Macháček se k želvě Bourákovi hodí také naprosto dokonale. Jediný problém – seděl jsem v kině plném hodně malých dětí a co chvíli se ozývalo: Kam to pluje? Kde to jsou? Co se stalo? Chudínek Nemo! atd. Na druhou stranu ještě jsem nezažil, aby na konci filmu kino zatleskalo.

Jsem zklamán. V původní sérii byly skvěle napsané postavy a dialogy. Těšil jsem se, jak se budou vyvíjet jejich vzájemné vztahy. Především zde ale bylo několik figur skutečně charismatických (doktorka Fastová, dr. Štrosmajer, dr. Sova starší) či alespoň zajímavých. Všechny nové postavy mi moc zajímavé nepřijdou. A z těch starších jsem zklamán. Někdy mám pocit, že můj oblíbenec Abrhám snad přestává umět hrát. Zvláště v okamžicích kdy jako vypění nebo začně křičet, mu nevěřím (jak skvělá byla např. jeho hádka s Frejem v původní sérii).

Tři hvězdičky pro Jackieho. Ten debilní Tucker si ale asi myslí (nebo scénáristé), že když bude mluvit hodně, je to vtipné bez ohledu na to, co říká. Po tomto filmu ho definitivně řadím mezi své nejneoblíbenější herce.

Neuvěřitelně špatný film. Vyrobila si ho televize ARD a je to o lodi, kde vypukne virová epidemie (jakási hrozná BL4). Tak především je příšerný scénář. Jednotlivé dialogy jsou daleko za hranicí nechtěné parodie. Jistěže diváci Kassandry a podobných zvrhlostí si budou libovat, ostatní se můžou buďto smát anebo trpět. Promluva hlavní hrdinky k prezidentovi je hrozná a vůbec skoro vše, co scénárista sesmolil, je neposlouchatelné. „Proč se dáváš k dobrovolníkům, když máme líbánky,“ vyčítá jakási prostoduchá osůbka klukovi, který chce pomoct hrdince doktorce. Příšerní jsou ovšem i herci. Michael Ironside – proboha proč ten člověk nemůže někdy hrát kladnou roli (to je jediným odvážlivcem Verhoeven?). Martin Sheen – to samé co Ironside, zase záporák a zase už (jako většinou) zcela tragický. Vůbec celé ty machinace v Bílém domě jsou nadbytečné. O virech natočil Wolfgang Petersen mistrovskou Smrtící epidemii. Jenže Hoffman, Russo, Freeman, Spacey a Sutherland jsou rozhodně jiná třída nežli Sheen, Ironside, Dennehy a stárnoucí Buchholz. A hlavně: Smrtící epidemie prostě šla odněkud někam, její děj byl zajímavý, protože se prostě vyvíjel. Tady vám ovšem jen titulky prozrazují kolikátý den již tragédie trvá, ale jinak je vše neustále stejné. Žádný vývoj tu není. Jeden pacient za druhým umírá. Choroba prostě zmizí, když se „objeví“ protilék a to tak, že jeden pacient se prostě uzdraví, takže má protilátku v sobě. Žádné sledování stop přenašeče – ve Smrtící epidemie jsem celkem chápal proč zrovna ona opička může všem zachránit život. Proč se ale zrovna tento pacient uzdravil, to nepochopím. Protože by si film takto nevystačil ani na hodinu a půl, přidali tvůrci epizodu o vzpouře, kterou vede Ironside. Ne, ne, ne už nikdy více! A hned si jdu pustit Smrtící epidemii, abych si spravil chuť.

Thriller, který se snaží děsit i tam, kde to není na místě. Většina „napínavých“ scén nemá vyvrcholení. Hudba je dobrá a napínavá, někdy ale přehání a mate svým napětím až moc. Každá procházka Ewana po márnici, je patřičně děsuplná, i když se nic nestane. Scény, kde se něco skutečně děje a jen se neklame tělem, jsou zajímavé. Z hlediska kriminálního je děj skutečně patřičně zamotaný, podezřelých několik a výsledek překvapivý. Dost se mi líbil Ewan MacGregor, hrozná je Patricia Arquette (myšlen nyní zevnějšek), kdo jí takhle chudinku nalíčil, navíc nemá moc prostoru pro hereckou akci. Nick Nolte je patřičně uměřený, zajímavý ale moc není. Vůbec mě nezaujal Josh Brolin jako Ewanův kamarád. Docela vtipná mi přišla scéna rozhovoru Ewana se štětkou Joyce.