Psycho.R

První hodinu jsem měl velkou radost, že se film vyvíjí tak, že když už si myslíme, že víme, jak to bylo, tak přijde druhá strana a přesvědčí vás o opaku. Vážně příjemné osvěžení. Ovšem od šedesáté minuty začne úplně jiný film a spolu s ním to jde do prdele. U prvních 2/3 jsem chtěl dát nadšeně čtyři hvězdy. Poslední 1/3 klesla na dvě hvězdy. Takže Honzo, máš štěstí, že Ti to zprůměruju a házím Ti tři, ale s odřenejma! Ps. Kdyby byl ten "druhý film" samostatný, pak bych se na to díval jinak. Takhle to vypadalo spíš jako experiment s pseudofilozofií a meta zvratem.

Náhled do posledních let života Věry Bílé. Že má vrtkavé zdraví bylo celkem pochopitelné, když zde člověk vidí, jakou měla životosprávu a jak žila. Celkem mě překvapilo, že byla do jisté míry uvědomělejší, než jsem si myslel a taky že jí to ještě celkem zpívalo. Ovšem dokument je lehce zapomenutelný a viditelně televizní. Což není velká výtka, ale je poznat, že měli tvůrci omezené možnosti. Pro zajímavost je to dobré shlédnout.

Je fajn vidět osudy těchto antihrdinů po dvaceti letech. Často se sází na nostalgii, ale to by mi nevadilo. Jestli jsem správně vyrozuměl, tak s druhou knihou to má víceméně společný název a pár dějových linek, jinak nic. To by mi nevadilo. Jen jsem měl pocit, že se příběh víceméně nikam neposune a to je největší mínus. Herci jsou stále dobří, ale na 4* to není.

Na plnou palbu to není, ale trochu lituju, že jsem shlédnutí tak oddaloval. Bál jsem se, že to bude depka, jako když jsem koukal na 8mm. Ale nakonec šlo o vyvážené drama s černým humorem. Pouze u jediné scény jsem měl pocit stísněnosti (dítě). Jinak si myslím, že Ewan to zahrál dobře a obrazově se taky podařilo zachytit, jak asi prožívají svá nutkání i odvykačky ti, co jedou v drogách.

Ještě dospělejší, než první díl. Volba tvůrců, že budou postavy stárnout je správná, dává prostor pro rozvoj charakterů. A co mě velmi mile potěšilo - nachází se zde i morální a existenciální otázky. Opět se na další díl těším.

V poslední době už mi lezou krkem animáky, které jsou vlastně jen kopiemi jiných animáků. Štve mě humor na stejné infantilní notě a předem narýsované příběhy, kde přesně víte, jak dopadnou. Jak vycvičit draka je sice taková Xtá E.T. variace, ale měl jsem z ní pocit, jako z málokteré. Celkem se těším na další dva díly.

Jussi Adler-Olsen píše velmi originální severské thrillery. Tento film jsem viděl ve stejný den, kdy jsem dočetl knihu a nejen, že jsem byl zklamán, ale slušně řečeno i nasrán. Že půjde o odklon od předlohy jsem čekal, ale tohle je tak jiné, že už to s ní nemá nic společného. Měl jsem pocit, že scénárista ani knihu nečetl, pouze mi někdo vypsal na papír pár záchytných bodů, které by měl zakomponovat. Počítám, že zdejší vysoké hodnocení je dáno tím, že i místní členové to nečetli, tak nemají jak porovnávat. Postavy opět také úplně jiné. Carl není věčně naštvaný hláškař, Asad je zde policista a umí perfektně dánsky, Rosa není skoro podivínka, natož aby prožila to, co v knižní podobě a záporák má úplně jinou motivaci. Takže za mě NE. Na začátku jsemchtěl dát 3*, od půlky jsem věděl, že si to zaslouží maximálně 2* a na konci jsem měl jasno - 1* za řemeslně dobře natočený film.

Takový průměrnější dokument, který za zhlédnutí, ale stojí. V porovnání se starším cyklem TV NOVA, který je spíš bulvárním kouskem, je to však klenot.

Výborný excerpt, který díky sledování několika málo vězňů zaznamená prakticky všechny důležité úkony a procesy, které v českých věznicích probíhají. A to od nástupu do vazby, život vězňů, po proces o předčasném propuštění a propuštění. Možná bych trochu víc vystříhal ředitele, který se sice snaží vězně umělecky posunout, ale když mluví, tak není příliš věcný.

Čekal jsem, že druhý díl bude slabší, ale netušil jsem, že o tolik. Nejvíc film utrpěl tím, že scénář není kompletně z pera Julie Delpy, na pomoc si přizvala Alexiu Landeau a Alexandra Nahona. Dialogy i příběh tak působí nevyrovnaně a charaktery postav se podivně ohýbají v průběhu celého filmu. Ale i díky té nevyrovnanosti můžeme lehce poznat, které části psala právě Julie, protože ty jsou značně originální a vtipné. Marion je sice dále chorobně lhavá žena, ale v prvním díle toho bylo využito mnohem více a díky tomu mohla i gradovat dramatičnost. Vedlejší postavy z Paříže jsou zde posunuty dopředu, do hlavnějších rolí a není to ku prospěchu... Inu, je to smutné.