Alqarin

Všechno, co Bekmambetovovi vycházelo (ok, místy spíš "procházelo") v jeho vynikajících Hlídkách, u Lincolna potupně selhává. Zatímco oprýskaná a nevlídná Moskva byla více než vděčnou kulisou všech těch absurdně pokeslých hrátek a upatlaných triků, Amerika a s ní korespondující hra na velkofilm v nejmenším nepřijaly ruskou tranfúzi a konstantně se s ní bijí. Tim a Timur očividně nejsou dobrá dvojka a Grahamme-Smith tomu rozhodně nepřidává (Lincoln se může pyšnit letošním prvenstvím v kategorii "nejdebilnější práce s charaktery"), takže tohle trio bych raději rozpustil. Chválu zaslouží aspoň sympaťák Benjamin Walker, kterého rozhodně chci ještě někdy vidět (Hmm, The Great Wall...). A na závěr bych požádal čtenáře o držení minuty ticha za Rufuse Sewella, jehož nedoceněný talent byl opět dehonestován další podřadnou záporáckou rolí. Kdy už tenhle chlap konečně dostane něco důstojného?!

Ani ryba ani rak, ani bomba ani brak, jen hřejivá romantika se sympatickým Dancym a tentokrát nemastnou neslanou Byrne. Ale konec potěšil.

Lepší než jednička, linie s táborem je k popukání. A Christina Ricci dokázala něco nevídaného - zastínila veškeré své dospělé kolegy a stvořila nezapomenutelnou a dokonale úchylnou postavu Wendsday, kterou nemůžu než žrát. Bravo!

Po druhém díle sympatická cháska konečně trochu zaleze pod kůži, což se jí v pilotu moc nedařilo. Pořád se sice nemůžu smířit s faktem, že i retardovaná vědátorka vypadá, jak kdyby právě přikvačila z focení na obálku módního časáku, ale to už je dneska smutný nejen televizní standard. Už méně standardní je hodně znatelné odlehčení i vůči marvelovským filmům. SHIELD je tady spíš sebrankou podivínů než elitní organizací, což je sice fajn, protože má hlášující Sky a božího Coulsona, ale já čekal trochu vyhrocenější tempo, zápletky a vůbec vážnější vyznění. Ta občasná grotesknost se k tomu prostě nehodí.

Prvních pár dílů šlape, dál už ale The Strain trpí nablblostí a laciností.

Potterovský úvod a konec á la Narnie. Prostředek fajn. Tim Burton prostě natočil svůj "nejkomerčnější" film a je to vidět. Nebýt profláklé dvojice Depp - Carter, asi bych ani nepoznal, že to je od něj. Přesto to rozhodně není špatný film, jen od něj nesmíte nic čekat, což jsem já splnil a proto jsem si to užil tak akorát. Popravdě řečeno jediné, co mi trošku vadilo, bylo, že Johnny Depp se xichtí stejně už nějakých pět filmů za sebou, a kloboučník podezřele připomíná mix Willyho Wonky a Jacka Sparrowa. Jinak fajn Alenka z Arku (brnění rulezz) i mluvící zvířátka (zde bych vyzdvihl dabing modré housenky od Jiřího Bartošky, české hlasy vůbec povedené), peckovně pomatená Srdcová královna a o něco méně peckovně pomatená královna Bílá. Na závěr pak ukázkový drak a parádní setnutí.. I pár dost vtipných okamžiků a hlášek by se našlo, takže suma sumárum příjemná podívaná, ale příště už by to chtělo něco jiného, Time..

Až na ten konec by to byla geniální reklama na Stockholmský syndrom. Jinak je to poctivý ne úplně ortodoxní thriller, který nemá v záloze žádné velké trumfy, ale v tom je spíš jeho síla..

Tááááák naivní.. Ale roztomilý. Webbův Spider-man je dle očekávání především puberťák a jako puberťák se taky chová. Romantika jasně ční nade vše, režisérský původ se holt nezapře, ale přesto má Amazing Spider-man v rukávu i slušnou dávku zmáknuté akce a nadupané finále. Garfield a Stone jsou navíc vážně dvojka k sežrání a fandy komiksu potěší i větší věrnost předloze (ehm, tedy ve většině případů). Když budu chtít dokonalost, opráším DVD s Raimiho nepřekonatelným Spideym 2, ale pro niternější zážitek v budoucnu sáhnu spíše po Webbovi.

Spěch, nároky, stín restartu - to všechno dvojku neúprosně potápí. Ačkoliv se Webb ukazuje jako režisér s citem nejen pro romantiku, ale i pro solidní akci, nedaří se mu tyhle dvě složky splácat v rozumný celek. Uštván nároky na stavbu univerza a zároveň odlišení se od Raimiho série zvládá jen vršit na sebe epizodky bez většího smyslu. Některé z nich sice fungují samy o sobě, to ale odfláknutou výstavbu děje a charakterů nezachrání. Spidey 2 tak nakonec dojíždí do cíle se spoustou zklamání v závěsu a ani povedené zhmotnění nejbolestnějšího momentu celé spider-manovské komiksové historie ho od finální rozpačitosti nezachrání. Webb ale přeci jen zasluhuje trochu chvály za to, že i v téhle zběsilé honbě za Sinister Six se mu podařilo vyseknout pár nabušených bojových momentů a zároveň rozněžnit romantickou část publika stone-garfieldovským tokáním. Příště už bych ale bral u kormidla někoho novýho, dvakrát stačilo. EDIT: Na druhý pokus bez velkých očekávání o kus lepší zážitek, přesto natvrdlost pořád bolí a zkratkovitost mrzí. Finále mě ale zase odrovnalo, poprvé sem nečekal, že to vážně udělaj, podruhé už jsem se jen děsil, až to přijde...

"Tenhle anděl ukazuje támhle, jdeme tam! A tenhle démon zase jinam, tak zas půjdem tímhle směrem! Sakra spletli jsme se, ale už vím, kde to je!" Tak přesně o tom to je, neustálé pobíhání sem a tam, podle toho, jak si sochaři zamanuli. Naštěstí je to stále Hanks a dostal i novou sličnou sekundantku, tudíž ústřední dvojice dokáže zaujmout, jinak ale kde nic tu nic. Atmosféra oproti Šifře značně prořídla, tajemno jakbysmet a záporák je naprosto nezajímavý a plochý. Závěrečné "šokující" odhalení čpí tuctovatostí a vykonstruovaností a tak se vlastně není moc čeho chytit. V mysli mi utkvěly překrásné kulisy, které snad jediné spolu s herci (narozdíl od místy nepovedených triků) naznačují, že se nejedná o laciný projekt. Velmi slabé tři.