andrii

Byl samá krev, samý med. Byl odejit. Sladký idol, "saloonu" lev. Charisma na jeho straně. Ten letní večer žhne. Viděl, jak pláče "přítel." Ten střílel ze zlaté zbraně. Smutnooký pěšák v družině, hladový pes pobíhající okolo strážní věže, co už nehodlal hráti housle druhé. Na klobouk mu rozprostřel černý pel. Ukryt po bouři. Pomalu čas běží. Den za dnem. Tam i sem. Smrt vítr unáší, utiší...

Mládí americké na půdě akademické. Zlatí synáčkové. Krví skropili svou alma mater.

Závislí na výšinách. Památní architekti mrazivé monumentality, ale když se začaly drolit říšské podstavce, rozplynul se tr/i/umf vztahu i profese.

Víc než jen fotka, záběrová póza na sošně stavěného Apollóna. Jím vane nespoutaný rozptyl rozkošného "básníka," v dobrém světle i bohémských mžitkách.

...neutichne. Tam si předou sny, tam spřádají kšefty noční fauni, co na minutu přesně otevírají varietní ráj dostaveníček pudřenek a vázanek, stylových šrajtoflí a stříleček.

...k případu, zapleteného v hadí copy, jehož nitky vedly k mokrému živlu, nymfě - lolitě. Je na roztrhání. Je k nakousnutí. Husarský kabátec neopomněl si. Čile k činu, Paule. Frajere, kaskadére, rytíři.

Zlaté pláže, vlnky moře, slunné pobřeží. Ptáci ve stromoví švitoří, a /napo/ví, kdo navlékl to doopravdy naruby...

Pro někoho nepříjemně čpící odér, pro něho však "v puse nebe." S láskou pěstěná, loupací zelenina. O lán dál, tam snad, úrodný a vítaný bude pro ni kraj.

Tvůrce přítmí. O samotě, nad klávesami psacího stroje? O ne, ne. Nejedna věta, nejedna stránka cynické ironie, delikátních figur, dlouhých kouřů, přediv záhad a tajemna ožije. Na stopě člena klubu důmyslného, černého zločinu. Cestou je třeba... mít se na pozoru před maskou jeho, ustřihnout dráp pár zlosynům.

Show za mřížemi, zasypte ji konfetami. Ale až ji pustí, spustí na svobodě, to teprve vyvrcholí. Duo stars "Marilyn & Lady Macbeth." Už se stáčí na parket. Ohnivý med. Hříšný anděl & temný vamp kabaret.