Cotton Club

Mafiánský snímek z dob prohibice v New Yorku odehrávající se vesměs v klubu Cotton, není zdaleka to nejlepší co F. F. Coppola natočil, ale za shlédnutí to rozhodně stojí. Na Coppolu spíše komornější drama není zdaleka tak velkolepé jako Kmotr či Apokalypsa, ale co je výtečné, je atmosféra, ze které přímo čiší 30. léta. Co je pro mě naprosto nepochopitelné je obsazení Richarda Gera, který se do mafiánských rolí absolutně nehodí (na jeho místě bych uvítal R. De Nira). Za zmínku stojí i role pro Nicolase Cage, která mu pomohla katapultovat se do lepší herecké společnosti...... (15.05.2008)

Pro mě mnohem ale mnohem stravitelnější film než Scorseseho "muzikál" New York, New York. Všechno hezky stylové, sympatický Bob Hoskins (zato ne příliš povedený floutek Gere, ale to k jeho roli asi i mohlo patřit). Film možná dokonce i lepší než třetí kmotr (který na mě ovšem působil ohromnou nostalgií). Jedna z těch lepších gangsterek. (27.03.2010)

Tak toto se Coppolovi příliš nevydařilo. U snímku jsem se nudil, a dlouhou dobu mě ničím neoslovil, ať postavami, hudbou či celým příběhem. Ani akce a zábavná vystoupení jsem si příliš neužíval, působily na mě šedě a průměrně. Opravdu světlou vyjímkou byl Nicolas Cage, který jako jediný hrál nadprůměrně a ostatní herce přečníval včetně Richarda Gera, o to víc mě mrzí jeho malá stopáž, kdy jde vidět. Za pochvalu ještě stojí vyřizování a střet mafiánů, ale i tohle předvádí Coppola lépe v Kmotrech. Tři hvězdy má film ode mne s přivřenýma očima, ale už mu zůstanou, neboť se na další zhlédnutí rozhodně nechystám. (18.05.2014)

Přece jenom, byl jsem před zhlédnutím filmu trošku skeptický a tajně doufal, že to nebude něco (pod)průměrného. Moje poslední setkání s Coppolou nedopadlo zrovna dobře (snímek Dracula mě opravdu neoslovil ;-)), ale teď bych před ním asi smekl klobouk, kdybych nějaký měl. Film byl skvěle namixován dramatickými prvky (mafie a vše kolem ní), milostnými (vztah muzikanta/filmové hvězdy a zpěvačky/milenky ganstera; černošského tanečníka a bílé zpěvačky), humornými (některé ty hlášky mezi mafií a umělci) a nakonec hudebními a tanečními (spousta kvalitní hudby a stepu). Co se týče herců, nemám výtku. Dost mě zajímalo, jak hráli "za mlada" Richard a Nicholas a zvláště z prvního jmenovaného jsem byl nadšen. Ale rozhodně to nebylo jen o nich 2 (Hoskins, Remar také stojí za zmínku), všichni do toho krásně promazaného stroje plného mafiánů, hudby a stepu perfektnězapadli. Mám fakt velký dilema, jak hodnotit, ale proč nedat plný počet něčemu, z čeho jsem fakt nadšenej ;-) (21.05.2008)

Coppola spravil film, ktorý pôsobí ako jedno predstavenie. Vstúpiť do Cotton clubu v 30 rokoch, zažili by ste neopakovateľnú atmosféru kabaretu. Stretli by ste hercov, gangsterov a iných vplyvných ľudí a všade by hral Jazz. Coppola dbá na formu. Snaží sa o šialené tempo vyrovnávajúce sa stepu, kedy strieda jednu scénu za druhou. S rovnakou intenzitou mení emócie aj epizódy medzi postavami. Dá sa na to nalepiť žánrové označenie gangsterka, ale je to tak trochu aj romanca a z veľkej väčšiny hudobný film. Skvelo nacastovaný Gere a neuveriteľne krásna Diane Lane. Ostatní herci sú síce do počtu ale ich charaktery fungujú. Či už je to Waits ako uvádzať. Hoskins ako majiteľ alebo Cage ako brat. Na konci zostáva pocit, že sme na chvíľu okúsili dobu, zažili drámu a boli súčasťou predstavenia. (11.02.2021)