Recenze (127)
Otevřená srdce (2002)
všechno už jsem viděla, jen to nebylo na plátně, úžasný na filmu je, jak po celou dobu nevím, na čí stranu se přiklonit, na rozdíl od většiny děl zámořské produkce, kde máme sympatie vesměs pěkně naservírovány, tady soucítím a zavrhuju zároveň, neskutečně působivý snímek, další z dánských s Mikkelsenem v pořadí a zase takovej nášup...
Po svatbě (2006)
Pomalý film, krásné detaily beze slov říkají leckdy víc než dlouhý dialog. Mikkelsen už po několikáté nezklamal (stává se mým velkým favoritem), Lassgarda jsem viděla podruhé ( Under solen ****a půl)a byl zase skvělý.
Hon (2012)
Velký sál ve Varech ani nedýchal. Od první nenápadné ošklivé poznámky uražené malé holčičky ( mimochodem její vrtění nosíku, když lže, byla lahoda) se spustí lavina. Skvělé výkony všech hl.protagonistů. Mads opět úžasný, opět s rozbitým nosem ( zatím jsem neviděla jeho film, ve kterém by nebyl nějak ošklivě dobit), ale hluboká poklona před tou malou holčičkou..to je koncert. Top 5.
Blikající světla (2000)
to je koncert, opět milovaný Mads Mikkelsen tentokrát v roli cholerického kriminálníka, úžasné a navíc přes všechnu tu krev cákající od rozbitých úst úžasně nabíjející..
Královská aféra (2012)
Klasika - historické drama, láska, vášeń, politika, intriky a pletichy. Nic nedojalo, spělo to k tradičnímu tragickému konci, ale Mads Mikkelsen nezklamal. Kamenná indiánská tvář a usměvavé oči. Ještě že má tak štědrou filmografii (zatím Adamova jablka, Blikající světla a Hon- top 5).
Nedotknutelní (2011)
to byla zase jízda, Omar Sy je tedy živočich neskutečný, to je tanec a ty zuby v temnotách, zasmála jsem se moc a i ta slza ukápla, Dustin Hoffman ve francouzském provedení výborný..
Dospívání po americku (1993)
znovu viděný a znovu skvělý! říkají to tady všichni, ale ta poslední rozlučková scéna u autobusu - to je snad nejlíp zahraná ( ani se mi to nechce takhle psát, lépe nehraná) scéna tohoto ražení. Rok 1993 pro diCapria zdá se být šťastným. Klobouk dolu!
Milý Frankie (2004)
Sice je to teda fofr, jak rychle a pěkně se situace vyřešila, ale přesně tohle jsem potřebovala.. mám ráda britské filmy s pohledy na průmyslová města na pobřeží a tady je navíc pár moc pěkných scének, jemný, klidný a něžný film
Děti moje (2011)
Přesto, že je děj filmu zasazen do atraktivního prostředí Havaje, je příběh tak uvěřitelný a tak pěkně civilně odehraný, že si Clooney tu sošku zaslouží.. všechny emočně vypjaté scény jsou nasnímány citlivě a přesvědčivě, a moje obavy z dalšího přechytralého amerického dítěte se naštěstí nenaplnily... moc pěkný film, ještě ráda někdy shlídnu
Pod sluncem (1998)
Pomalu plynoucí příběh. Postavy jednoznačné. Nic nového pod sluncem. Přesto - nádhera. Doporučuji na zklidnění mysli.