Rocky62

Na toto téma byla natočena celá řada emotivních filmů, seriálů či dokumentů se silnou výpovědní hodnotou. I přes můj zájem o tuto historii nemohu zařadit tento příběh do sbírky nadprůměrných počinů. Scény z Osvětimi působí dosti lacině a uhlazeně. Jednoznačně chybí autentické vykreslení syrovosti a režimu tábora. Auschwitz-Birkenau bylo peklo na Zemi! To, z čeho nám dnes jen při vyslovení běhá mráz po zádech (transport, selekce, plynová komora, Mengele, kápové atd.) tu zkrátka absentuje a nejen, že kvůli tomu strádá věrohodnost seriálu, ale do jisté míry to má vliv i na samotnou love story linku. Chybí hlubší vykreslení postav a mě osobně iritovalo neustálé přeskakování z minulosti do současnosti, což bohužel podporovalo i chaotické vyprávění děduly Sokolova. Doufám, že kniha nabídne daleko hutnější zážitek.

Účinná náplast na hnisající ránu, která se snažila odeslat rozepře mezi dvěma titány do céčkových vod. Japonská verze, byť místy zápasí se znatelným menším rozpočtem, tak již od úvodu sype esa z rukávu v podobě důstojnějšího scénáře, osudů postav a větší porce logiky. Samozřejmě, pozadí hirošimské tragédie tomu hraje do karet, ale i tak tvůrci vykreslili působivou post-apok. atmosféru a přerostlýho leguána, ze kterého jde větší respekt, než v US verzi.

Ukázkový příklad, jak vystihnout atmosféru v nazi camp a neopomenout charaktery postav jak záporných, tak kladných. Vynikající hudební timing i vykreslení osudů hlavních hrdinů, ať už záporných, či kladných. To vše má nezměrnou zásluhu na udržení diváka v napětí s dodatkem o zvrácenosti nacionálního socialismu a snaze přežít za každou cenu. Fantastický Lars Eidinger. 85%

Jeden z nejlepších dokumentárních počinů, který bez příkras efektně vypravuje o vzestupu Hitlera. Kolorizované záběry ať už známé, či méně známé jsou doprovázeny skvělým výkladem, jehož kulisou je příhodná démonická hudba. Nechybí výpovědi očitých svědků i závěrečné poselství, které poukazuje na nikdy nehynoucí nebezpečnost totalitních ideologií.

Převést na plátno biografie osobností s nešťastným osudem je věc věru velmi citlivá, neboť se z pocty může velmi snadno stát ostuda a fiasko. Jakoliv je N. Germani atraktivní, jen vzhled a intimní scény nestačí. Její postava je z mého pohledu velmi mdlá, studená a bezcharakterní, kvůli čemuž je těžké  vybudovat si nějaké empatie a ani z hlediska dalších základních aspektů toho film moc nenabízí. Takže ten již zminovaný účel věnovaný talentované sportovkyni/pornoherečce jsem tu jaksi nezaznamenal.

Přestože oceňuji originální nápad o banalitě zla, kdy veškeré explicitní scény, které jsou k vidění v hromadě jiných filmů či dokumentů, tu absentují, tak si přesto troufám tvrdit, že onen znepokojující prvek v podobě zvuků v pozadí není dostačně silný, aby se skrz na skrz obyčejné žití vedle největšího vyhlazovacího tábora přeneslo v hutný zážitek. Neustálé znění lomozu ve formě přijíždějících transportů, křiků a krematorií vzbuzuje v divákovi nepříjemné pocity, avšak jako hlavní pilíř filmu je poněkud slabý a nepodpořila jej ani práce uklízeček v dnešním osvětimském muzeu...

Rádoby drsný příběh, na němž je sakra znát, že to neměl pod palcem velmistr Scorsese. Chybí ostřejší vykreslení zločinců a ani druhá strana zákona toho moc nenabídne. Byť je tu k vidění hvězdná sešlost, je obtížné si vybudovat kvůli mizernému scénáři nějaký vztah k postavám, tudíž i jejich osudy mi byly jaksi lhostejné. Vesměs nudný a lehce předvídatelný snímek, který si max. zaslouží jednu hvězdu navíc díky rajcovní Evičce Mendesovic.

Občas je potřeba brát v potaz dobu vzniku filmu, nicméně i tak se jedná o protřelé úderné krimi v prostředí, kde není kladného hrdiny a nedá se věřit ani ještěrce, která přeběla přes palouček. Atraktivní lokace a přesvědčivý W. Matthau. Možná tu duo Coenů našlo inspiraci v jednom ze svých slavných snímků...

Pokud by nebyly mizerně vykresleny charaktery postav, což je za mne dosti důležitý parametr, obzvláště v takovémto žánru, byl by Sobibor ukázkovým prototypem toho, co si představuji pod pojmem válečný film z prostředí nazi camps. Chabenskij si v mnoha scénách nebral servítky a autenticky ztvárnil ve vyváženém poměru jak utrpení židů, tak brutální řádění nejen zkorumpovaných nacistických důstojníků, přičemž neopomenul ani pověstné kápy. Lehký poetický závěr je pak poctou jednomu z mála úspěšných útěků z vyhlazovacích táborů, které se za 2SV uskutečnily.

Téma, jakožto hodnocení i věnování siru N. Wintonovi ve mně vyvolalo přesvědčení, že tento film patří mezi zapomenuté klenoty naší kinematografie. Bohužel již během první půl hodiny jsem prozřel. Jakkoliv může být radost sledovat ansámbl prominentních herců, nevyžehlí to poněkud nudné zpracování. Ono místy až poetické vykreslení jedné židovské rodinky, která se s příchozí okupací vyrovnává po svém, mne zkrátka nedokázalo zaujmout. O to víc jsem však byl překvapen, jak na mne zapůsobila poslední třetina, která je jedním slovem strhující. Velmi emotivní a s patrnou výpovědní hodnotou.