Ony

Nejmilejší epizoda? Zatím rozhodně vánoční And All through the House a pochybuji, že někdy bude překonána. Jinak jsem vlastně chtěla říct totéž, co berg.12. Není možná úplně zodpovědné hodnotit seriál, z něhož jsem viděla jen zlomeček dílů, ale jelikož pochybuji, že většina "nízkohodnotitelů" viděla víc, neudržím se. A taky samozřejmě děkuji našemu Mistrovi :-*

Točit pokračování "jahod" skutečně nebylo třeba. I z tohoto filmu se však ještě dá vyždímat pár docela vtipvých scén. Hlavně díky hercům.

Hned z názvu je patrné, že Forman chytil svou knižní inspiraci za správný konec. Už někdy v raném dětství jsem se prostřednictvím tohoto filmu seznámila s jednou ze svých nejdražších literárních postav a zároveň jednou z nejživějších a nejvíce provokativních, tedy s vikomtem de Valmont. Na dlouhá léta mě poznamenala scéna laskání Ceciliiny zadnice. Dnes si konečně dokážu všímat i jiných věcí a především jsem si všimla, že je toto adaptace jen velmi volná, poněkud shovívavá a hravá. Nechybí formanovský humor a trapné momenty. Jsem zvyklá, že Forman, respektive jeho scénáristé, nakládají s předlohami po svém a opět mě to velmi bavilo. Jediné, co vážně nemohu skousnout je v tomto zpracování postava paní de Tourvel. Meg Tilly se k ní typově vůbec nehodí, je příliš povolná a scénář je k ní moc laskavý. Naopak překvapivě dost nemilosrdně zachází s markýzou de Merteuil, což mě skoro rozplakalo.

Z celé té epické šíře jsem si odnesla, že nějací kosmonauti přiletěli na nějakou planetu. Ale tak já na pochopení zas tolik nelpím a cca dvě třetiny jsem byla schopná nějak senzuálně vstřebávat. Pak jsem se ale stejně vzdala a jen to tak tupě dopozorovala. Prostě tam toho hodně chybí a na nedokončený film je to nekřesťansky dlouhé. Vím, že je asi na vině cenzura, ale co já s tím, že...

Já na tenhle filmový žánr moc nejsem, ale ze 48 hodin v Paříži jsem byla nadšená. Ne že by to byl nějaký poklad, ale bavila jsem se celou dobu a až na ty trapné telefonáty s dětmi si nepamatuju žádné zbytečnosti nebo otravnosti. A navíc Morricone nikdy nezklame.

Téma obchodu s dětmi je zpracováno ve filmu, který od začátku do konce opojně poletuje mezi drsným dokumentem a nadzemskou poezií. Úvodní scéna, kde se anděl snáší na cikánskou osadu, je tak nepopsatelně krásná, že mě pro celý film tak trochu přiopila. Příběh a jeho věcnou korektnost jsem tedy nebyla s to vnímat nějak s kritickým nadhledem (Také samozřejmě proto, že v reáliích se vyznám pramálo.). Ljubiša Samardžić v hlavní roli mi sice nijak extra nesedl, ale nakonec je to dobře, protože kdyby se mi ještě k tomu všemu zalíbil, asi by mi puklo srdce. Anděl strážný je jeden z mých nejslzavějších filmových zážitků (A nejdojemnější je Paskaljević jako vždycky ve vlaku.). Jsou tu velmi silné detaily a krátké momenty (slepý žebrák, ovce, …), stejně jako rozsáhlejší kruté sekvence (kamera: Milan Spasić). Herci jsou úžasní. Hudbu složil legendární Zoran Simjanović (Maratonci, Otec na služební cestě, Sud prachu atd. atd.). Obzvláště zajímavá je herecká a pěvecká účast Šabana Bajramoviće, muže s neuvěřitelnou minulostí.

Klasika. Krvinky s bublinkami na bedrech bývaly mými oblíbenými televizními hrdiny. A myslím, že zdaleka nejsem jediný člověk a dokonce ani jediná generace, kterou tento seriál zasáhl. To musel vymyslet génius.

První sexuální zkušenosti na pozadí velkých dějin mě vždycky dost dojímaly, ale buď jsem už příliš zatrpklá, nebo to v tomto filmu prostě není úplně ono.

Film, který můžete důkladně prokouknout díky Bukowského knize Hollywood. Ano, Faye může ukázat nohy a Mickey brejličky s palmičkami. Hlavně ale předvádějí skvělé herecké výkony. Je to takový upatlaný snímek, útočící na všechny smysly. Vážně jsem cítila, jak Chinaskimu táhne z tlamy. Jako čtenář Bukowského tleskám.

Ukázal mi cestu rájem.